Jmenuji se Khan

Isteže, je to romantická slzopudná dráma. Lenže za prvé, ak je taká len o kúsok inteligentnejšia než drvivá väčšina drám, ukazujúcich životný štýl bohatých a úspešných a ich morálku, spočívajúcu v hromadení vecí a peňazí, tak takú si rád pozriem. Za druhé som rád, ak sa film nesnaží nanútiť spomenuté hodnoty veľkoburžoázie priblížením sveta ich nositeľov diváckemu plebsu cez poukazovanie na ich rozorvané duše a obrovské citové strádanie. Na Khanovi zaujali aj nasledovné veci: 1. Skutočne milujúci rodič si nájde spoločnú reč s potomkom aj bez dnes tak populárneho zástupu lekárov, psychoterapeutov, arteterapeutov, psychológov, špeciálnych pedagógov, ošetrovateľov a tak. 2. Svet sa skutočne nedelí na náboženstvá a politické prúdy. To je falošné delenie vytvorené systémom ovládania otrokov (či už pracujú fyzicky, mentálne, alebo nerobia nič). Svet sa delí na normálnych ľudí, hajzlov. Sú aj miešanci, ale miska ich váh sa v konečnom dôsledku nakláňa buď na stranu normálnosti alebo hajzlovstva. 3. Najhoršia strata akú človek môže utrpieť je strata vlastného potomka. Je to porušenie prirodzeného striedania generácií. Takú stratu len ťažko nahradí láska partnerská. 4. Solidarita má zmysel len pri vzájomnosti. 5. Obama línia a urputná snaha spropagovať prezidenta ako podporovateľa Khanových hodnôt vyznela až nepríjemne podbiehavo a sladkasto. Jedna hviezda okamžite letí nadol. (31.08.2015)

Tento film je skvelý, má posolstvo, je na vážnu tému ale podaný spôsobom pre bežných ľudí, na príklade života bežných ľudí. SRK tu podal jeden zo svojich najlepších výkonov a Kajol je proste Kajol. Celý film je pomerne nebollywoodsky, natočený západným štýlom, aby bol bližší širokým masám amerického a európskeho publika, čo sa aj podarilo. Film som si užila až s titulkami, lebo s dabingom to bola proste hrôza. Jediné čo filmu je možné vyčítať a za čo som aj ubrala jednu hviezdu, je jeho záver, tu sa filmári proste utrhli z reťaze a ak mám pravdu povedať v nejakom inom filme by som tie scény so záplavami neriešila, ale tu jednoducho boli prehnané, nadsadené a šialene nerealistické. Veľmi mi to pripomínalo scénu z Phir Bhi Dil Hai Hindustani kde Juhi natáčala falošné správy z povodní. Vždy keď sa na tento film dívam, je mi ľúto, že tam ten záver je aký je.... (17.01.2019)

85%. Stylisticky, čistě jako audiovizuální dílo, pouze mírně nadprůměrné. Někomu by se mohlo zdát, že toho hollywoodského sentimentu je tam na bollywoodské kulturní zvyky chvílemi až moc. V čem je My Name Is Khan výjimečný je skutečnost, že boří mýty. Ale ne jen tak ledajaké. Boří společenská dogmata, předsudky, jimiž jako ovečky následujeme zmanipulovaná média stojící na základech amerického imperialismu. Dějově šablonovitý Forrest Gump, který se snaží formálně zahrát na city divákovi hendikepem hlavního hrdiny, což však nemusí být jen na škodu; zde to naopak funguje velmi pěkně, a to proto, že Khanova nemoc v něm vytvářela nutkání chovat se přirozeně. Khanova persona, maska vytvořená společností, sociálními zvyky a vnějšími vlivy, byla plochá a strohá. Jeho chování naznačovalo symboliku skutečnosti, že čirá lidská přirozenost je v jádru dobrá. Proto je My Name Is Khan výjimečným filmem. Nikoli jako film, ale jako motivační prvek, který jednoznačně a svědomitě říká lidem "dost" a úspěšně zastavuje předsudky, kterých jsme všichni tak plni. Islám není teroristickou organizací, je pouze vírou, náboženstvím, relativně mírumilovným, které si pouze pár jednotlivců a skupin vyložilo špatnou cestou. Dokážete si to připustit? Doufám, že ano. Jinak by tento krásný, inspirativní snímek neměl žádný hlubší význam. Ale on ho má, a proto se nestane pouhým dalším rádoby dojákem. Snímek, který dělá přístupným i za normálních okolností nepřístupné téma. Snímek, který střídá nálady, aby vyvolal pocit vlastní nekonečné omylnosti v názorech na zdánlivě paradigmatické záležitosti. Snímek, který působivě probouzí sebereflexi i v těch, v nichž jsou škatulky silně zakořeněny. Pane prezidente, jmenuji se Khan a nejsem terorista. Díky za ten zážitek. (12.07.2014)

Jednou budem dál, já vím ..... Jen víru mít, doufat a jít ... Rizvana Khana víra neopouštěla ani v těch nejtěžších životních situacích v kterých se ocitl. Jako autista vidí skoro vše jinak a lépe. V životě autisty není totiž místo na lži a přetvářky. Proto jsem si ho hned oblíbil a prožíval s ním celou jeho cestu životem a moc mu fandil. S vírou je každá cesta o něco lehčí ať je jakkoliv dlouhá. A taky máme něco společného. Díváme se na lidi stejně. Nějak si ten Bollywood získal mé srdce. Za to jak umí vyprávět příběhy plné emocí. Vůbec mi nevadí ani ta jejich stopáž. Ba naopak si to užívám. Shahrukh Khan smekám, úžasný výkon. I další herce byla radost sledovat. Hlavně krásnou Kajol. Tohle určitě nevidím naposledy. 10/10 (21.03.2018)

Když to trošku zjednoduším, Rizvan Khan je takový bollywoodský Forest Gump. Opravdu hodně silný dramatický snímek, který se z vás snaží všemi možnými způsoby poslední zbytky emocí a to ať už těch kladných (smích) tak těch záporných (zděšení, drama, strach). Čekal bych, že vzhledem velice natáhnuté stopáži mě bude film nudit, ale ani v jedné své pasáži nepolevuje a stále je na co se soustředit a co sledovat. Dal bych plných pět, ale bohužel závěr snímku se moc nepovedl, z toho jsem zklamaný, proto jedna dolů. (25.02.2016)