Oko nad Prahou

Najhodnotnejší je dokument vo chvíľach, keď ukazuje Kaplického tvorbu. Tá je zaujímavá. Či má stáť Blob nad Prahou, tak na to som si vďaka Špátovej réžii názor dokázať neurobil, pretože keď mám počúvať názory zúčastnených strán pri ich konfrontácii, tak mi do toho hrá hudba, ktorá mi má naznačiť, že jedna strana sú debili. Žiaden systém názor- argument- protiargument, z ktorého by vyplynul nejaký výsledok. Pre mňa by mal byť dokument filmovým útvarom, ktorý by mi dal šancu si urobiť vlastný názor na vec vďaka argumentom viacerých strán. Ak sa dokumentarista stavia na jednu, je to už agitka. To by nevadilo, ak by mal v rukáve esá v podobe nezvratných dôkazov o svojej pravde. Ale vďaka téme sa na Oko dobre pozerá, takže ten istý prípad, čo naša Kauza Cervanová. Istý účel film splnil, celý čas som rozmýšľal, či sa do prostredia tento nesporne originálny počin hodí. A nechápem, prečo Špátovú nenapadlo sa "zlej" strany spýtať, že keď robí súťaž na stavbu na takéto kontroverzné miesto, prečo potom rieši dôsledky svojho činu takouto formou. Je to ako keď sa tehotná žena, ktorá dieťa plánovala rozhodne ho uprostred tehotenstva zbaviť s odôvodnením, že ho vlastne ani predtým vôbec nechcela. (02.03.2014)

V tomto případě mi vůbec nevadí objektivita/neobjektivita dokumentu. Navíc každý dokument ba dokonce i film konec konců vyjadřuje a prezentuje nějaký názor a plivat na Oko nad Prahou jen proto, že se jedná o kontroverzní téma, na které v podstatě každý má už předem nějaký alespoň trochu ucelený názor mi přijde jako nesmysl. Hvězdičky ale na ČSFD dáváme za filmy takové a v tomto případě mě Oko na Prahou taky překvapilo svou vyspělostí. Na 78 minutách totiž Špátová stihnula podat to nejdůležitější z Kaplického života, dostala se do Kaplického každodenní rutiny, takže jej mohl divák alespoň trochu poznat a taky schrnula, pravda ne moc objektivně, kauzu knihovna. Za mě vážně spokojenost. Taková věc se stane jednou dvakrát za život. To je první česká mezinárodní soutěž a první soutěž svobodného státu. A to uzavřelo jakýsi kruh, kde člověk odešel kdysi dávno a zase se pozvolna vrací zpátky. (31.07.2010)

Kaplického chobotnice narazila na českou politickou chobotnici. O tom je tento dokument. S odstupem času je ještě více patrno, kdo byli ti slušní, dobří lidé a kdo ti proradní a zlí padouši. Možná je dokument tendenční a zaujatý, ale cožpak máme vyčítat zaujatost policie vůči zločinu? Zaujatost slušných lidí vůči grázlům? Pravdy vůči lži? Víme to všichni... (10.12.2013)

Jana Kaplického si vážím, jeho díla se mi líbí a jsem pro, aby v Praze takzvaná Chobotnice stála. Bohužel tento dokument marně sahá alespoň po kolena genialitě a propracovanosti Kaplického staveb. Upřímně jsem čekal trochu víc, trochu pohled pod pokličku, ne jen známá fakta z médií, prostě trochu víc poodhalit jak osobnost pana Kaplického -jak se cítil, když jeho návrh byl pomalu zametán pod koberec- tak i jeho způsob práce- ne jen sestřih ze zpráv na české televizi a pár jeho myšlenek. Co rovněž pokulhávalo byla až příliš klasická forma střihu dokumentu, s mírnou snahou o něco víc- třeba rodiče se probírali více až někdy v půlce filmu místo, aby se s nimi začalo- nezasloužil by si pan Kaplický něco víc, trochu lepšího a mnohem nápaditějšího dokumentaristu? Oku nad Prahou by televize svědčila mnohem víc než kino. Co mě rovněž zamrzelo byla alespoň textová informace na konci jak to s tou knihovnou vypadá v současné době, myslím, že by byla nějaká úderná věta na místě. Je to jen další dokument ze kterého se nic nového nedozvíte, ale alespoň si připomenete to co jste znali a trochu pozapomněli, to ale jen v případě, že jste se o tento problém zajímali, někdo kdo o tom věděl jen opravdu málo si odnese pouze ponaučení o tom jak jsou naši politici špatní a pan Knižák jen divný exot co se chce ke všemu vyjadřovat a všem je pro smích. (15.04.2010)

Klasicky pojatý dokument, který zaujme spíš tématem a shodami okolností, které natáčení posouvaly než nějakou výraznější kvalitou filmovou, která by klasický a trochu slzopudný tvar nějak osvěžila. Určitě by nebylo na škodu, vnést do sestřihu různých názorů trochu objektivity a hledání skutečné pravdy, což však od tohoto filmu vzniklého z popudu Elišky Kaplicky ani čekat nešlo. Důležité však je, že jsem z tohoto snímku teprve docenil, jak vlekou ztrátou je předčasný odchod tohoto geniálního architekta. (26.08.2010)