Trable v ráji

Hvězdička za dva usměvy a nádhernou přírodu. Všechno to tak šustí papírem. Je to fráze, ale v tomto případě dotažená snad k dokonalosti. U spousty věcí vás napadne, že to na papíře asi mohla být sranda. Ale nakonec není. Ani trochu. Pár scén muselo skončit ve střižně, protože se několik věcí nakouslo, ale už se na ně nikde nenavázalo. Navíc obsadit do komedie herce bez komediálního talentu předem asi jakýkoliv úspěch zmařilo. (15.03.2010)

Pohodová komedie na nedělní odpoledne. Ničím nepřekvapí, ale stále se na to, ať už kvůli hercům či oblasti tropického ostrova, dá v klidu koukat. Nijak špatné to nebylo a občas jsem se i zasmál, ohodnotit to nemůžu jinak než čistý průměr. Akorát mohli dát v Guitar Hero na experta nějakou méně nudnější písničku :). (14.02.2010)

Až na krásné prostředí a herečky celkem slabá komedie, která není zrovna k popukání a občas je stupidně schématická a páry (respektive jednotlivci) neskutečně přehnaně odlišné. Vaughnovi s Akermanovou to velice sluší, ovšem funkční pár mu zdaleka tolik nesedl jako třeba v Break-up s nímž se film trošku nejen castingově podobá a celkový zájem o vývoj postav a vztahů diváka skoro nezajímá. Nejvtipnější byl as přecii jen borec Carlos Ponce. (29.01.2010)

Taky bych si chtěl za několik set tisíc dolarů natočit rádoby komedii na nádherném ostrově. Škoda jen, že celý filmový ansábl jaksi zapomněl bavit diváky. Neuvěřitelná nuda, která čouhá z každé minuty filmu, včetně každé scény s Jeanem Reno, který se spíše ztrapnil. A scénka za titulky na závěr filmu slabotu filmu jen potvrzuje. (13.08.2011)

Já vám nevím, obvykle mě tady takovéhle komediální lomeno romantické jednohubky baví. Pohodička, klídek, nohy na stůl a teď se budeme nenáročně ale chutně ládovat. Tentokrát - chyba lávky. Tady se za jednohubku totiž vydává skoro dvouhodinový chlebíček, skládající se z okoralé příběhové veky, laciného a hlavně zajedeného hereckého salámu a povadlého drobného lístku zábavního salátu. A na vrch někdo nepochopitelně přidal ždibíček importovaného francouzského kaviáru, jemuž se nedají upřít kvality, a má své ctěné místo (hlavně v dobách dřívějších) ale ve zdejší kombinaci a podání dost škádlil mé dávivé reflexy. Ale díky tomu znovu dostávám pocit že francouzské speciality jsou sice dobré, i když ne pro všechny, ale velmi rychle se kazí a filmoví kuchaři mají nějaké zvrácené choutky je znovu recyklovat... Po malé odbočce se tedy vrátím k tomu, že se mi tentokrát pusa dost křivila a místy jsem si zaskřípal zuby. Takže pokud i přes mou reflexi stále máte chuť, dám vám malou radu: nachystejte se ještě něco ostřejšího na potom. Na trávení. (25.02.2010)