Počátek

A filmoví teoretici budou mít co žrát! Škoda, že pod vším tím hoch narativním okouzlením najdeme tak akorát tuctovou storku o osudové ženské a jedné velké loupeži, při které to na konci hodně zbytečně vybuchuje. Nějak jsem si nedokázal dát dohromady, co přesně mě má pod tím epickým nánosem bavit. Jestli ta učebnicová mytologie, při které nám u každé nově se objevivší záležitosti naběhne shrnující trivia, nebo Nolanovo neustálé vedení za mrtvou bývalkou, ze kterého má člověk až upocenou ruku. A když v samém závěru přijde ono veledůležité zpochybnění reality , bylo mi to už všechno šuma fuk. Nakonec z toho mám akorát pocit, že se při práci se sny člověk nemusí ničím omezovat, pěkně si cyklí a dotazy do FAQ se pak kupí samy. // Poznámka mimo: Druhý film DiCapria v tomhle roce, ve kterém jsou scény s mrtvou manželkou a dětmi. Tohle zvládat, klobouk dolů spokojení diváci. (23.07.2010)

Paradox: Falošne “superchytrý” film, ktorý skrze úžas nad dosiaľ nevideným vzbudzuje konzumne pohodlný pocit, že v ňom do seba všetko perfektne zapadá. Keby obsahoval skutočné emócie a nejakú myšlienku, keby osudovosť a naliehavosť čerpal z príbehu a nie iba z koule-rvoucně-robustnej Zimmerovej hudby, keby mi umožnil sa spojiť s postavami a nenechával ma iba žasnúť nad ich magickými dialógmi, zrejme by som onomu lákavému pocitu dokonalosti a výnimočnej udalosti podľahol. Ale týchto, pre FILM kľúčových hodnôt, tu nie je o nič viac, než je života v obraze monotónnej siluety šedivých mrakodrapov na pozadí päťdesiatročného sna Cobba a Mal. Inception je “iba” mimoriadne efektná matrixovská póza. (22.07.2010)

Je to dobrý film, ale má své mouchy. Nejvíce mi asi vadila ta zběsilá kameru, u které jsem si občas nebyla jistá, co že mi to vlastně chce ukázat... Když jsem šla z kina z Nolanova předchozího filmu, Temného rytíře, měla jsem úplně jiný pocit. Pocit naplnění, pocit, že jsem fakt Něco zhlédla. Tentokrát se pocit bohužel nedostavil. Ano, mohla bych to tomto filmu diskutovat hodiny a hodiny (a během této doby bych zapojila i znalost Murakamiho knihy Konec světa & Hard-boiled Wonderland, což by bylo určitě fajn), ale abych si ho musela kvůli tomu pustit znovu? Ne. Ano, naprosto zajímavá myšlenka, dobrý příběh, ale netuším, co si odnáším, pokud něco. Je to jen vědomí, že jsem viděla dobrý film. A určitě ho nepovažuji za film roku. Přesto se určitě podívejte, protože to alespoň za to jedno zhlédnutí stojí - nejlépe v kině (i v tom domácím :-)). (23.08.2010)

(The conscious mind may be compared to a fountain playing in the sun and falling back into the great subterranean pool of subconscious from which it rises. S.F. ) Narativní mrakodrapová architektura Inception je natolik dechberoucí a samotná filozofická premisa vnuknutí tak božsky fascinující, že jsem si v prvním poblouznění připadala jako svědek stvoření nových světů, jako myšlenkový tulák v labyrintu Nolanovy mysli. Jenže v okamžiku, kdy vstoupíme dovnitř oněch složitě větvených struktur, úrovní a dimenzí a setřeseme ze sebe onen snový pel, přichází lehounké zklamání z poněkud přímočarého a jednorozměrného vnitřku a cesta do hlubin duše se najednou stane mechanickým transferem bez postranních uliček, slepých ramen a skrytých symbolů. Ariadne tentokrát ani nepotřebovala klubko, aby se z onoho zrcadlového bludiště projekcí dostala, protože to vlastně žádné bludiště není. Nejslabším článkem je postava DiCapria (jako jediný z bezchybného ansáblu se nedokázal rozpustit ve své postavě, užívá stejných hereckých mimiker jako v Letci nebo Shutter Island, jeho hraniční postavy mezi normalitou a šílenstvím působí předvídatelně) Jeho podvědomí, ve kterém podvědomě čekáme freudovský oceán démonů a pudů, je na rozdíl od vší kolosální a spletité architektury nad ním konstruováno až bolestně jednoduše a banálně a nebýt Zimmera, ztratil by se i onen naléhavý imperativ osudovosti. Racionálně vzrušující, emočně impotentní. Genialita Nolana spočívá v tom, že i přes výhrady k druhé části, kdy doslova žene svoje postavy ve třech/čtyřech levelech po úzké, lineární dráze jako zvěř na porážku, mě Inception omámil. Zasel myšlenku. Jen trochu jinou, než chtěl. P.S. Viděno dvakrát ve dvou dnech. Napodruhé je Inception v mnohém působivější a dráždivější. Jen vztah Doma a Mal je stále zoufale plochý, kýčovitě melodramatický, v duchu sebedojímavého homo sentimentalis nebo třeba Fontány. Nolan je geniální architekt, ale v interiérech se má ještě co učit. 90% (24.07.2010)

Od Nolana jsem hodne cekal a taky jsem hodne dostal. Na druhou stranu moh jsem urcite dostat i vic. V podstate je celej dej docela jednoduchej, jen zabalenej do hodne promysleny, docela originalni a zamotany zapletky. Nicmene nic, v cem by se clovek ztratil, vse je totiz do posledniho detailu hlavnima postavama vysvetleny, jak vse bude probihat, na jakejch principech to funguje atd, takze i kdyz to ma silnej nadech sci-fi, zaroven se v tom da dobre orientovat. I kdyz je fakt, ze misty Nolan hraje docela silne na efekt a par logickejch chybek se mu tam tak dostane, nicmene nic co by cloveka nejak rusilo. Taky musim pochvalit kameru, ktera nejenze je skvela, ale i v tech nejzmatenejsich momentech, kdy vse vybuchuje, je to zaroven porad krasne prehledny. Cemu taky napomahaj bezchybny triky, i v momentech, kdy se ohejbaj cely ulice a podobne jsem si nevsim, ze by nekde nejakej trik ulit. No a pak tu jsou samozrejme herci, coz je ocekavane hodne silna sestava a skvele hrajou jak znamy xichty, tak i ty me neznamejsi. Nicmene hlavni hvezdou tu je samotnej Nolan, kterej opet natocil mistrovsky dilo, na ktery se jen tak nezapomene a kde v druhy puli i pres vcelku cekanej konec napeti dosahuje maxima. Nicmene i tak bych to ale neoznacil za film roku a kdybych ho mel k necemu prirovnat, tak mi to prislo jako mix mezi zlodejskym filmem a Smrtihlavem. (19.08.2010)