Počátek

V minulé dekádě to byl Matrix, který ukázal, že akční sci-fi blockbuster může mít mnoho úrovní. Tato dekáda na to zatím marně čekala. A teď přišel Inception. V jednom komentáři asi nejde rozumně pojmout, v čem je tento film neuvěřitelně originální a zvládnutý, a v čem je docela schválně neoriginální a co mu - opět docela chválně - schází. Protože, když děláte film o "snu ve snu", jak chcete docílit opravdového emocionálního účinku? (Možná to zvládne úchvatná hudba, která se opět téměř ničemu nepodobá, ale i u ní víme, že to je součást konstruktu - tvoření umělých světů.) (16.07.2010)

Počátek jsem plně docenila ve chvíli, kdy jsem se ho pokoušela odvyprávět. Vždycky jsem tvrdila, že všechno vyprávět lze: to usneš, něco se ti zdá, v příběhu toho snu znovu usneš, v tom usnutí a v jinym zdání se ti zase něco sní a ... Už jsem slyšela, že moje podání bývá poutavější než film, ale tady skládám bez boje a dmu se pýchou, že jsem tu precizní skládačku se všemi detaily stíhala a pobrala. Ano, né, nejsem Nolan, to nelze vyprávět, to se musí vidět! (13.08.2010)

Myšlenka je jako virus. Odolná. Velmi nakažlivá. Nejmenší semínko může vyrůst a výsledná myšlenka Tě může definovat nebo ZNIČIT..... Ch. Nolane! TVŮJ SVĚT NENÍ SKUTEČNÝ! Svět snu - ABSOLUTNÍ filmařina plná vizuální pastvy pro oči, skvěle doplněná Zimmerovou hudbou. Je to málo? Je to jednoduché, ale ne bezduché, hodně (dobré) akce. Chybí mi víc napětí, větší emoce. Každopádně to musím vidět znovu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět, že Ch. Nolan neumí jen netopýry. 2.) Jsem schopen nakreslit za minutu bludiště, který ostatní budou 2 minuty luštit. 3.) Jsem machr na paradoxní architekturu. 4.) Říkají o mě, že furt chrápu. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (02.11.2010)

V nejtěžší filmové disciplíně zfilmování "reality snu" Nolan neuspěl (i když je pravda, že lucidní snění jsem si vždy představoval nějak takhle), Věčný svit tak i nadále zůstává jediným hraným počinem, který to uvěřitelně dokázal. Nolanovo snění je nahodilosti, překvapení, absurdity i surrealismu zbavené a díky chladnosti, odosobněnosti i pragmatičnosti zaměnitelné spíše za virtuální realitu. Což není zápor, pouze konstatování. Počátek od počátku přichází se složitým, ovšem do detailů promyšleným mnohavrstevným světem, do kterého je umístěn děj sice jednoduchý (klasický formát heist movie o vychytralém plánu, kde má každý svou pevně danou roli), ale nikoli hloupý. Navíc je to dokonalé řemeslo, to jak přehledně se zde pracuje s pěti (či dokonce šesti?) plány současně je obdivuhodné. Za co však Nolanovi tleskám je závěrečný několika vteřinový záběr, který je ve své jednoduchosti dokonalejší (a "blade runnerovsky" nadčasovější) než sebelepší šokující pointa. A nejlepší na tom je, že je to postavené tak, aby to fungovalo pro obě teorie stejně. PS: Až s vícenásobnou projekcí jsem si uvědomil, že pro mě je na tom vůbec nejpřitažlivější Cobbova osobní katarze skrze podobu Mal aka zhmotnění sobě sama nepřiznaného činu, který Cobba pronásleduje a nenechá v klidu (sice to může být i jinak, ale pro mně má Počátek kouzlo právě a jen s touto interpretací, tak mi neberte iluze a za to předem děkuji; jakkoli ta "filmová" je podmanivá i životaschopná). (22.07.2010)

Než se podívám podruhé a vyplodím něco smysluplnějšího, musím říct následující - dobře, DiCaprio si zaslouží respekt jako herec. Nolan je nadlidské nebo možná nelidské stvoření uvězněné v lidském mozku. Joseph Gordon-Levitt je sekáč (což byl minimálně i v 500 Days of Summer, ale tady hraje zcela jiný druh). Marion je věrohodná i jako psychopat, ale už to není sexy:) A nakonec, přestože je na plátně asi deset sekund, ale protože mě vizuálně vyděsila už v druhém filmu, Talulah Riley je děsivě nefotogenická až ošklivá, minimálně pokud je jakkoliv "přikrášlená" (k důkazu číslo 2 viz Piráti Na Vlnách). Jo a abych nezapomněl - po deseti letech je Inception první neanimák, ze kterého mi samovolně spadla čelist. (26.08.2010)