Iron Man 3

Ben mě tentokrát docela rozesmál. Takového ňoumu s íkvé šumící trávy jsem ho viděla hrát poprvé. Film každopádně nadupaný akčností. Scénář vyšperkovaný k dokonalosti. Takže co víc si přát než vlézt pod deku, hodit nožky na stůl a užít si tu jízdu. Hlavní záporák se povedl mimořádně dobře. Dokázal Papričku nažhavit, což slavného mechanika Tonyho přirozeně nakrklo. Líbily se mi dějové zvraty, kdy jeden začal doufat v zajímavý, nedobrý konec, pobavilo množství hlášek a ta hudba... (09.04.2016)

Bohužel se mi kokainové drmolení Roberta Downeyho zajedlo na feťáckém Scanner Darkly (které jsem viděl až asi před rokem). Za skvělé a pozitivní tedy jeho hláškování považuji jen do určité rychlosti, dále už je to opravdu příliš chemické. Vlastně nevím, proč nejsem v pětihvězdičkové extázi, nejspíš jsem Tonymu Starkovi na konci fakt nevěřil? Nebo mi přišel motiv kolem padoucha a jeho loutek takový... nějaký... komiksový? :-))) Digitální orgie příliš digitální? :-))) No nic. Ale co se musí uznat, po obrovské době jsem spatřil důstojného Culkinova nástupce v roli neodolatelného 8letého chlapce. (02.05.2013)

S odřeným brněním a několika odsekanými plechovými končetinami se nakonec Tony ke čtyřem hvězdám prolítá, ale je to teda dřina. Marvelu konečně "došlo", že by do plechového muže měli sázet mnohem více vtipu a méně akce, kteréžto myšlenky se tedy následně třetí Starkovo dobrodružství zuby nehty drží. Bojové scény sice nebudou zapomenuty, ale je jich docela málo, a kdo viděl A-Team nebo Tintina, nechá jej finále poměrně chladným. Díky alespoň za toho Blacka, kterému se do snímku doopravdy povedlo zakomponovat mnoho ze své nahláškované slávy (dialog s dětským gerojem před odjezdem domů). Je to komedie - přeberte si to. (25.04.2013)

Iron Man v režii Shanea Blacka příznačně potemněl a zcoolovatěl, takže když mezi nespavostí a návaly úzkosti musí do nějaké té akce, oblek na něj sám naskakuje nebo Tony skočí do něj, nejlíp za letu a odněkud z výšky. Oboje je velmi efektní a užijem si toho víc než dost, stejně jako scén, kde se ukazuje, že SPOJLER dálkově ovládané obleky skrývají někoho jiného (nebo nikoho) než jsme si mysleli. A zajímavě se tu pohrálo i s Mandarinem a Pepper. Výsledek ale nijak extra zábavný není a záporák je tradičně nudný. Průměrný začátek Fáze 2. (13.05.2013)

Tak trochu jsem to čekal a stejně jsem za to rád. Hlavní hvězdou třetího dílu Iron Mana je nakonec právě Shane Black, který si s železňákem padnul do noty, jako nikdo před ním. Trailery lákaly k potemnělým stezkám, vyšlapaným Temným rytířem, ale výsledek je nakonec ten nejvíce osvěžující letní mix velkolepého blockbusterového dobrodružství. Přes dvě hodiny jsem obdivoval, jak Black dává osobní závody v tom, zda-li bude lepší scénárista, nebo režisér, aniž by přitom slevil z nároků na nejzábavnější postavu marvelovského světa a pere to do diváka se suverenitou, která je u člověka, který za kamerou stojí teprve podruhé, obdivuhodná. Iron Man přestal být piedestalem Downeyho ega a namísto toho je pevně sevřen v příběhu, který funguje ve všech oblastech, aniž by se některá z nich zásadněji vylučovala. Od parádních dialogů, perfektních postav, skvělé akce a emoční smršti. Třeba ta epizoda s malým klukem, kde se setkávají dva techničtí nadšenci, prostě divákovi připomene, že někteří z nás nikdy nevyrostou. A ta netradiční love story… když je to pak osobní, i tu akci prostě vnímáte krapet jinak, navíc poctivě, bez obleku. Mám chuť sypat superlativa jako málokdy předtím, ale tak aspoň jednu jedinou (ale pro mě možná docela zásadní) výtku si dovolím: co do ultimátnosti akce je přepadení Starkova domu přeci jen o chlup lepší, než závěr, takže akční orgasmus přijde krapet dřív. Jinak díky Shane, za všechno. A díky Marvele za to, že máš odvahu svěřovat svá dítka nekonvenčním tvůrcům. (Co na to Asgardský bůh v rukou Alana Taylora?) (03.05.2013)