Barmský videožurnál

hm, tak myslim že do barmy na prázdniny nepojedu,,,příliš mnoho kulek na můj vkus..popravdě, do včerejška sem o barmě věděl akorát to, že je tam poměrně dost kvalitních barmanů..no nic, do politiky já se zásadně nemíchám, to všichni víme, takže vám budu klucí za těch dalších 19 let aspoň držet palce,,tentokrát bych ale zkusil začít tímhle: krok 1 - větší organizovanost; krok 2 - zničení všech tlampačů; krok 3 - dostat armadu na svoji stranu; a krok 4...pořídit si už doprdele pořádnej kvér..tady to totiž budha poněkud nedomyslel..vona demonstrace je príma věc, ale cedulí nikoho nezastřelíš (14.07.2011)

Úprimne neviem čo mám k tomuto filmu napísať. Rozhodne sa jedna o veľmi silný dokument, ktorý rozpráva o neľahkej situácií v Barme bez toho aby skresľoval a zavádzal. Podáva materiál a pohľady v znútra štátu, prepojené z úvahami člena DVB, ktoré sme nemali možnosť vidieť, ani počuť, v žiadnej televízií. Je veľmi obdivuhodné ako film narába zo strachom, ako ho dokáže vďaka strihu a hudbe preniesť aj na divákov a hlavne ako dokáže vzbudiť obdiv a úprimnú nádej - ktorá je zachytená v pochode mníchov. Nepamätám si, že by ma nejaký podobne ladený politický dokument takto zasiahol. Rozhodne sa jedná o obdivuhodný filmový počin, ktorý patrí rozhodne k tomu najlepšiemu na poli politických dokumentov, čo boli natočené na podobne ladenú tému . Hlavne preto, lebo kameramani boli na hrane života a smrti, keď sa snažili zachytiť to.. čo bolo zakázané zachytiť. (03.03.2011)

Dokument je to zajímavý, ovšem místy to kazí dramatizované pasáže a dotáčky. Jako nahlédnutí do reality rangúnských protestů je to poučné (a uživateli L_O_U_S při tom dojde nesouměřitelnost starostí jeho a lidí v jihovýchodní Asii, zejména když si vzpomene, co přesně v těch posledních zářijových dnech roku 2007 dělal a že o nějaké Barmě ani neměl tušení, protože se nenamáhal sledovat zprávy). Co se dá dělat, myanmarský lid nemůže počítat s tím, že mu někdo přijde v jeho boji za svobodu na pomoc, protože největší světové demokracii leží u prdele (Bushův projev působí naprosto směšně). (671., 4. IX. 2011) (05.09.2011)

Nejemotivnější dokument, který jsem za dlouhou dobu viděl, díky reportérům DVB jsem mohl vidět všechny události tak živě...O to je bolestnější a víc frustrující fakt, že k něčemu jako změna se ani v nejmenším neschyluje. Nepřikrášlené záběry z ulic a rozhovory mezi reportéry, prožitky zainteresovaných lidí, kteří v oněch událostech dávají všanc svou budoucnost, zkrátka autenticita a lidskost, to vše podtrhuje vážnost barmské situace a vyvolává tolik potřebnou solidaritu, a upřímný soucit. A to bez cíleného tahu na citovou stránku. Velice obdivuji nasazení všech reportérů, samotnou Su Ťij a zejména všechny ty odvážné mnichy, kteří se nebáli vyjít do ulic i po těch strašných raziích a stáli tak strachem zlomenému národu oporou. (19.03.2011)

Trochu zklamání. Řekl bych, že trochu promarněná šance. V této podobě lze pozitivně hodnotit jen to, že se dostali ven nějaké místní záběry. Pokud tomu dávali konečnou podobu evropští filmaři, tak myslím, že mohli přidat nějaké vysvětlení jako roli hrajou mniši v místní kultuře, či jak reagovali lidi ve světě (zda se pokoušeli reportéři z jiných zemí dostat do barma, atd...). Tím by vznikl plnohodnotný film a výpověď. V této podobě mi to přijdě trochu málo... (11.12.2010)