Greenberg

existenciální drama,které ovšem krom výborného Stillera,který se vážné role chopil se ctí (a sedí mu víc než jeho pitvořící komediální role),nenabízí vůbec nic a já osobně sem jím pouze proplul bez toho abych si z něj cokoliv odnesl.Snad jen zjištění,že právě Stiller,nebo Rhys Ifans jsou schopni i jiných než bláznivých,nebo ujetých postav...40% (01.04.2011)

Stiller si opet po case dokazuje, ze je kvalitni dramatickej herec, coz samozrejme neni a jelikoz vyfas postavu ztroskotance a kretena, ve vysledku furt jen blbe cumi a obcas zacne rvat. Proste zadny zabavny hovado, tohle je fakt cistokrevny drama. No a aby toho nebylo malo, mame tu druhou postavu, asi 25 letou holku, ktera se chova jak krava, v podani docela pekny Gerwig. No a z obcasnym spestrenim ze strany Ifanse se tu furt motaj, jednu chvily jsou na sebe mily, pak se zas hadaj, trapi se, film se silene vlece, absolutne nic se nedeje, chybi jakejkoliv pribeh i nejakej smysl toho vseho, clovek se pritom o postavach nic moc nedozvi a najednou je konec. Nebo teda konec, najednou je film useklej bez nejaky pointy nebo konce, proste neschopnej reziser, nicmene oproti jeho minuly sracce Svatba podle Margot je tohle solidni pokrok a ty 3* to da. (10.08.2010)

„Hurt people hurt people.“ Greenberg je příjemný jako osina v zadku (tedy jako většina Baumbachových hrdinů). Sebestředný, posedlý kontrolou, netrpělivý, nespolečenský, s občasnými výbuchy vzteku. Teprve postupně zjišťujeme důvody a začínáme jej chápat, snad s ním dokonce empatizovat. Stejně jako vůči okolnímu světu mnohem otevřenější Florence, která se zdá být v pohodě, jenže není. Skoro nikdo není. Ani pes jménem Mahler, díky kterému se ústřední dvojice seznámí a vůči kterému jsou ve filmu všichni vnímavější a soucitnější než vůči libovolnému člověku. Prostě žádná feel good romantická komedie o chybujícím hrdinovi, který pochopí a prozře, ale ironický, nikoho neomlouvající portrét nešťastného člověka, který teskní za promarněným mládím a hledá náplň existence a spřízněnou duši, s níž by si rozuměl alespoň tak jako se svým kamarádem Ivanem (Rhys Ifans v jedné z mála normálních rolí). Komunikace je kamenem úrazu. Postavy se navzájem neposlouchají, každý myslí jen na sebe a říká si své (film končí nadějně v okamžiku, kdy se jedna z postav chystá vyslechnout jinou, byť jen ze záznamníku). Nedokážou sladit své rytmy. Na Baumbachovi oceňuji hlavně odstup, který si dokáže zachovat od protagonistů svých příběhů (zde tomu možná pomohla skutečnost, že příběh spolu s ním napsala Jennifer Jason Leigh). Netlačí nás do toho, abychom je měli rádi, nebojí se ambivalence a trapnosti. Dialogům s chytrým nenuceným humorem a mnoha mimoděk pronesenými výroky, na které myslíte ještě dlouho po zhlédnutí („nobody cares if I get up in the morning“), je podřízena režie s přesně načasovanými střihy, kompozicemi vypovídajícími o vztazích mezi hrdiny a tempem vyprávění sladěným s životním tempem postav. Noah Baumbach je výborný režisér i scenárista, jenom to v Greenbergovi – oproti víc „hip“ Frances Ha – nemá potřebu dávat okatě najevo, což je mi sympatické. 75% (07.01.2023)

Projekt, který zpočátku působí jako obhajoba Bena Stillera, herce. Jako taková funguje slušně. Roger Greenberg je propracovaná, neotřelá, zajímavě a povědomě nepříjemná figura, která nemá na filmovém plátně dvojníka - napjatého, trápeného nenaplněnými ambicemi a hledající (zoufale a většinou na špatném místě) způsob, jak dát životu smysl. Jeho cesta to embrace the life he didn't plan je navíc v současnosti inspirativnější než dřív, kdy iluze, že úspěšně a zcela plánovat lze, nebyla tak rozšířená. Zdatně sekundují rockově použitý Rhys Ifans a typově přesná Greta Gerwig v roli nejisté dívky, která dělá ficku a po nocích vystupuje v lokálním podniku se setem tklivých neofolkových písní. Jako film funguje Greenberg ale pro užší publikum Amerického nezávislého léta, kteří rádi menší porce všeho. Komedie uvedená na ČSFD v rubrice žánr je samozřejmě nesmysl, film rezignuje na produkci sebenepatrnějšího náznaku třeskuté zábavy a smát by se u něj mohl jen idiot. Coming-of-age po čtyřítce je trapas jiného druhu, než jakými diváky podarovával svého času Stifler. Film, na který by se ze sebe-výchovných důvodů měli podívat mnozí. (30.04.2017)

Nuda a Stiller šlápnul timhle filmem hodně vedlě. To, že umí solidně zahrát i charakterní roli, to už ukázal, tak nevim proč se cpal do tohohle dramatu, který nemá žádnej pořádnej cíl, žádnej pořádnej stěžejní příběh a komediální talent Stillera tu je využitej na 0%, v podstatě to nemá co říct příběhem a ani nic, čim by to dokázalo zabavit. (06.07.2010)