Miloš Forman: Co tě nezabije…

Veľmi ľudsky dokument kde je hlavným rozprávačom sám Miloš Forman. Pomalé tempo a pekne zmapované obdobie každého režisérovho filmu viac prostredníctvom monológov ako nejakého veľkého množstva záberov zo zákulisia (ajkeď aj tých tu bolo dostatok). Oddychovka pre fanúšikov ale aj pre neznalých. Technicky síce nejde o nič extra, ale ma to v sebe veľkú silu príbehu. (19.09.2021)

Pokaždé, když se chystám na nějaký dokument o nějakém herci nebo režisérovi, pokaždé čekám, co si z toho dokumentu vezmu, a samozřejmě to, dle těch tvůrců, musí být to nejlepší. U tohoto dokumentu s Milošem Formanem jsem měl ale pocit, že on na kamery nemusí vůbec nic hrát, nemusí se nijak chovat, on prostě skutečně je takový, jaký je. V každém ohledu. Upřímný, ale rázný režisér, který Vám v klidu před kamerou řekne "serem na to, jdem na pivo" nebo, kterej jen tak vypráví, jak snadno se uživit v Americe, když nemáte peníze. Miloš Forman zažil hodně, především zlého, ale podle mě se s tím popral nejlépe jak mohl a já jsem na něj nesmírně hrdý. Na to, jak hrdě prezentoval naší zemičku, i poté co tu prožil tolik zlého, a nezapomněl na ní. Miloš Forman je skutečný formát, o kterém jsem toho příliš nevěděl, zato ale potkat ho kdekoliv, mám zaručeně o zábavu postaráno. On totiž povídá, hodně povídá, povídá rád a je to nesmírná radost ho poslouchat. Škoda, že jsem viděl jen tu zkrácenou verzi, rád bych se někdy podíval na celý dokument, protože věřím, že bych se bavil. Nehledě na to, že jsem se naprosto rozplýval, když jsem poslouchal jak Michael Douglas, Natalie Portman, Woody Harrelson nebo Javier Bardem o něm povídali s takovou vervou a zaujetím, že z toho bylo nádherně vidět, jak si těch jeho filmů neuvěřitelně váží. Byla to hezká návštěva k rodině Formanů, hezky se na ní koukalo, a kdybych mohl, koukal bych na ní pořád. (31.12.2010)

Viděla jsem delší verzi a nenudila se ani chvíli. Jeho filmy i jeho osobnost jsou velmi zajímavé a zřejmě to není ani takový cynik, jak jsem si původně myslela (proto, že opustil své malé syny a emigroval). Nejvíc se mi z dokumentu líbilo Formanovo vyprávění, jak se blízko svého domu v Connecticutu pokusil zachránit dusící se kachní mládě z hejna, které u nich každý rok hnízdilo. Mládě nezachránil, kachny to navíc braly jako útok a k domu se už nikdy více nevrátily. Zvláštní je duše opravdových umělců a Miloš Forman umělcem je. (08.03.2017)

Děsivě zdlouhavé a roztahané. Ano, má to něco z mistrových filmů. Tam se taky na ploše půl dne řeší něco, co by se za normálních okolností smrsklo do půl hodiny. Jenže pak by to nebyl oscarový režisér. Jeho filmy zrovna moc nežeru, ale nevadí mně. Forman v tomhle dokumentu občas vystupuje jako nerudný děda, který si pevně stojí za svými názory a přizná, že ne každý jeho film byl nutně zdařilý. A to se mně líbilo. Nelíbila se mně přepálená stopáž, neustálé poukazování, jak se žilo dříve a zapomnělo se tak nějak na nějaký dokumentaristický vrchol. Když měl totiž dokument vrcholit, dostavila se vlezlá nuda a nehynoucí chvála od jeho kolegů. Pane mistře, jednou bohatě stačilo vidět, jak jste točil filmy a přeji Vám, abyste ještě nějaký ten film natočil. 60% (18.02.2012)

Miloš Forman je osobnost českého filmu, který v tomto dokumentu vypráví o určitých významných momentech svého života a to s přednesem mu vlastní. Pokaždé když o něčem mluví, ať je to filmová tvorba či jak malý naposledy viděl svoji matku, hltáte každé jeho slovo, jelikož způsob, kterým vypráví přiková k židli plno lidí. Příjemné - ráda bych viděla ještě původní delší verzi. (20.02.2012)