Taras Bulba

Na specifický, tisíciprocentně vážně míněný a zároveň příšerně trapný ruský patos si asi nikdy nezvyknu. Taras Bulba je ho bohužel plný. Občasný zajímavý záběr, velmi sugestivní scéna z popraviště ani sympatický herec v hlavní roli (sympatický tedy hlavně díky dabingu Jaromíra Meduny) ho nezachránil. Umírání v téměř závěrečné bitvě, kde každý chrabrý kozák před smrtí povinně pronesl cosi o nesmrtelné matičce Rusi, bylo asi ze všeho nejhorší. (05.04.2015)

Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"... (12.02.2010)

Patetická a vysokopatriotická historická dráma s početnou a naturálnou akciou. Aj keď námet vychádza z Gogoľovho pera, nedá sa nevidieť to quantum pátosu o matičke Rusi a akémusi ospravedlnovaniu krvilačnosti siláckych Kozákov. "Na koho pôjdeme? Na Turkov či Tatárov?" Im je to v podstate fuk a keď sa naskytne možnosť prelievať krv proti Poliakom, nezaháľajú ani sekundu. Kto normálny by takýmto krvilačným a barbarským agresorom držal pästíky? Na druhej strane remeselné spracovanie je na vysokej úrovni, vojnové a akčné scény v exteriéri sú nadštandartné. Taktiež musím pochváliť špeciálne efekty, ktoré síce nie sú extra pompézne, skôr menej nápadné - chválim, že tvorcovia odhadli svoje sily a zvolili to, čo zvolili. Historická vieryhodnosť pokrivkáva - na 16. storočie minimum strelných zbraní a absencia delostrelectva - chápem aj keď nesúhlasím, tvorocia sa radšej chceli vyžívať v šermiarkych súbojoch. Trochu som ľutoval dáberov - tie kecy o matičke Rusi boli asi na šabľu. (03.04.2016)

Přikládat téhle filmové adaptaci Gogolovy archaické kozácké novely nějakou historickou naučnou hodnotu je naivní; čerpat z ní nějaké (jakékoliv) historické informace má asi podobnou váhu, jako je čerpat třeba z komunistické filmové husitské trilogie, nebo z románů sračkopsavce Jiráska. Dialogy a celá stavba příběhu jsou beznadějně zastaralé, škoda že se tvůrci tak sveřepě drželi literární předlohy a nezpracovali ji trochu volněji, moderněji, tj. realističtěji, bez pitomého patosu a teatrální dikce postav. Kapitolou samou pro sebe jsou pak neustále omílané žvásty o "ruské" zemi a víře a síle z úst Záporožců. A mozkorvoucí je i pseudoromantická zápletka se zamilovaným Andrijem a polskou šlechtickou běhnou. Ale díky novějšímu datu vzniku se divák může aspoň kochat pestrou výpravou, užít si dosytosti řežebných šavlovaček a nakouknout i do makety Záporožské Siče na Dněpru. Ovšem pokud byste byli zvědaví na nějaké syrovější a opravdovější výjevy z dějin polsko-ukrajinské slovanské vzájemnosti, všemi deseti doporučuju masakrální polskou Volyň. (22.06.2020)

Histoirické nepřesnosti tu bohužel jsou, ale ty jsou snad v každém hollywoodském hsitorickém velkofilmu a to v daleko větším měřítku. Pravda je i to, že těch vlasteneckých výkřiků při umírání bylo až moc, navíc když ukrajinští kozáci zase tak velicí rusofilové rozhodně nikdy nebyli. Jinak se, ale film předlohy docela drží a Bogdan Stupka to je pro každého režiséra historických snímků opravdový dar z nebes. Ten chlap se pro tyhle role opravdu narodil (viz Ohněm a mečem) a v tomhle snímku ve svých 69 letech naprosto exceluje. Navíc bych ocenil i to, že se dá i v dnešní době takovýhle film natočit bez zbytečných serepetiček jako jsou dnes již nepostradatelné digitriky či hyperakční kamera. Místo nich si zde naopak užijete velmi slušnou výpravu, parádní exteriéry (mohutné hrady i dřevěná hradiště), věrohodné bratry kozáky, husarskou jízdu i krásu okouzlující Magdaleny Mielcarz a to vše rozhodně stojí za zhlédnutí. (20.11.2011)