Potraviny, a.s.

Žádná bio agitka! Ale výborný a především pravdivý dokument o nehorázné aroganci potravinářských firem, o nelidském zacházení s dobytkem, prasaty a drůbeží, o tom, co na vás číhá v ´´lahodných´´ hamburgrech z McDonnalds či jak ´´krásný´´ život mají kuřata než se z nich udělá třeba Twister v KFC. Líbily se mi komentáře odborníků a taky přehlednost dokumentu. Jen hlupáci a (=) někteří zdejší uživatelé si myslí, že neexistuje jiná varianta primárního průmyslu, avšak ten farmář přibližně uprostřed dokumentu ukázal, jak snadno a relativně levně chovat dobytek na krásných travnatých pastvinách. Jo z takovýho masíčka chutná steak úplně jinak. Podotýkám, že maso miluju, fast foodům se však vyhýbám, do Mc-sračkoidního-Donnaldu už dlouhá léta nechodím, jen občas (1-2x za rok) si skočím do KFC na nadopované kuře a poslední dobou mám pocit, že ten slavnej americkej kapitalismus je jaksi postavenej na hlavu. Za poměrně pomalé tempo strhávam hvězdičku. (27.07.2011)

Amícky dokument, ktorý sa bohužiaľ netýka len amerického diváka a konzumenta. Je smutné, že drvivá väčšina ľudí neprikladá dostatočnú váhu tomu, čo si vkladá do huby (nemyslím zubnú protézu) a čo je najhoršie, nemá ani záujem vidieť, v akých podmienkach sa ich jedlo pripravuje, čo je jeho súčasťou a pred drsnou realitou len strká hlavu do piesku . Je len logické, že spoločnosti, ktoré jedlo do supermarketov dodávajú len veľmi nerady poodhalia svoje smradľavé metódy - veď predsa, keby ste vedeli, čo jete, asi by ste to ani nejedli. To vám povie každý, kto mal dočinenia pracovať v hociktorom mäsokombináte, alebo hydinárni. Je smutné, že už aj v našich spoločnostiach sa nájdu jedinci, ktorí považujú fast foody za "cool" a "in" a stali sa symbolom ich zvrátene urýchleného životného štýlu. Nehovorím, že vegetariánstvo a priama akcia je jediná cesta (sám tak už bohužial nežijem), ale skúsiť sa správať aspoň trochu ľudsky vo výbere potravín by hádam nikoho nezabilo. Jednu hviezdu ale musím tvorcom ubrať za to, že nepriniesli pohľad a názor aj druhej strany, prinieslo by to určite väčšiu objektivitu a mňa by veľmi zaujímal aj názor veľkých spoločností z druhej strany barikády. Takto len za najzaujímavejšie považujem názory obyčajného farmára z juhu USA a ostávam s pozdravom - Support your local butcher :) (09.03.2011)

To je tak, když se na jedné planetce sejde nadměrné množství jakéhosi humanoidního druhu, který si velmi oblíbil pohodlnost, masožravost, moc a barevné papírky, kterými se vše platí. Sajrajtům z fástfoodu se vyhýbám, ale masožravec jsem taky a taky radši už naporcovaný než vidět jatka, co se bude nabízet v nákupákách je stále jen o nás, tak myslete lidi, co žerete. 80% (12.08.2017)

Hlášky: Michael Pollan: - "Způsob, jakým se stravujeme, se za posledních 50 let změnil víc, než za předchozích 10 000 let." & Michael Pollan: - "V supermarketu neexistují roční období. Rajčata tu máte celý rok, vypěstovaná na druhé straně světa, sklízená za zelena a dozrávající na ethylenu. Přestože to vypadá jako rajče, je to rajče pouze teoreticky. Je to idea rajčete." & Joel Salatin: - "Spousta lidí přijde na farmářský trh a povídá: 'Cože? 3 dolary za tucet vejcí?' A přitom pijí limonádu za 75 centů." & Joel Salatin: - "Pořád mě zaráží, jak úspěšní jsme byli v přesnosti střelby na špatný terč. Naučili jsme se, například... kvůli dobytku jsme se naučili jak vysazovat, hnojit a sklízet kukuřici za použití technologie GPS, ale nikdo si neodstoupí a nezeptá se: 'Měli bychom krávy krmit kukuřicí?' Stala se z nás kultura techniků. Všichni řešíme otázku 'Jak?', ale nikdo se nezastaví a neřekne: 'Ale proč?" & Joel Salatin: - "Kultura, která vidí prase jako hromadu protoplasmatických neživých struktur, s kterou lze zacházet jak si lidská představivost zamane, bude pravděpodobně nahlížet na členy své společnosti a jiné kultury a národy se stejným druhem opovržení, neúcty a nadřazené mentality." & závěrečný text: - "Každým soustem můžete změnit svět. Máte chuť na změnu?" (04.09.2010)

Slušný dokument o situaci potravinového průmyslu v USA. Tohle všechno mi opět potvrzuje jak moc velký odpad světa USA je. Nikdo mi tu zemi nevynachválí. Doufám, že alespoň některé tento dokument popostrčil k tomu aby si četli etikety na výrobcích v bochodě. Tady v EU sice taková situace není, ale číst si složení výrobku není na škodu i když části produktu pocházejí z třeba z eko farmy. Člověk si nemusí za každou cenu odepírat dobré jídlo aby jedl alespoň trochu zdravě a nejedl totální hnus. Tímto jsem trochu odbočil od hodnocení dokumentu, ale v podstatě tady tím vším se on zabývá a téma je to velice příjemné. Určitě doporučuju všem, co se zabývají trochu výživou, ale i těm co o výživě neví vůbec nic. 4 hvězdy jsem dal proto, že jsem měl pocit že chvílema je to trochu přitažené za vlasy. PS: Pro ty co tvrdí že v tom nevidí nic špatného a pletou do toho to, že maso potřebujeme jsou totálně od věci. Já maso miluju, ale rozdíl je v tom, že nechci jíst něco z čeho budu mít rakovinu, nebo jiné hnusy. V USA mají problém, tady tento problém naštěstí ještě nenastal a u nás se dá řešit kupováním masa v menších řeznictví, kde berou mastné výrobky od menších řezníků (teda alespoň u nás ve městě to tak funguje). Na konec jen říct -> zvědněte své tlusté prdele a nebuďte zdechlí si koupit kvalitní maso, které stojí kolikrát stejně jako ze supermarketů ať se nedostanem do situace ve které jsou teď oni. (02.04.2012)