Akage
Obsahy(1)
Režisér Kihači Okamoto oproti dobové tendenci sociálně a politicky kritických samurajských dramat využil žánr filmů se souboji na meče coby prostor pro satiru na téma revoluce požírající své děti. Film začíná jako hurónská hříčka, ale postupem času se od karikovaných postav nenápadně přesouvá do vážnější roviny, aby skončil stejně výmluvně jako režisérova předchozí vážná díla (Zběsilost a Samuraj). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Chudý a poněkud retardovaný venkovan Gonzo (opět jedna ze skvělých rolí velikána T. M.) si usmyslil, že udělá závratnou kariéru v císařské armádě, ale zatím se jen stará o koně. Situace se však změní v momentě, kdy je Gonzo vyslán do své rodné vesnice, aby vyjednal bezproblémový průchod armády. Gonzo, aby dodal své misi vážnost, si vypůjčí znak velitelské hodnosti - nápadný rudý chochol. Do vesnice pak přijíždí jako hrdina, ale vrchní velení mezitím přehodnotí své taktické cíle a chudák Gonzo se ze dne na den stává politováníhodnou nežádoucí osobou. ()
Jídlo může být prosté a jednoduché, ale taky složené z mnoha indegriencí. Okamoto je vynikající kuchař, který dokáže vše (fraška, satira, tragédie, historie) namíchat ve správném poměru tak, že vznikne delikatesa. A tak jednoduchý příběh o politickém prozření jednoho chudáka a posléze celé vesnice pozvolně a plynule přechází od typické satiry (správce, obchodník, bordeltáta) k antické tragédii. ()
Zajímavý, moderně natočený, historický film o válečných událostech, které zrodily moderní Japonsko a zničily středověký japonský šogunát s jeho samurajskými tradicemi a archaickými zvyky. Je zajímavý svou strukturou, protože začíná jako komediální příběh, kdy se nevzdělaný řadový voják Gonzo jako příslušník císařské armády dostane coby předvoj do své rodné vesnice, aby připravil hladký vstup císařských jednotek, ale pod tlakem událostí a proto, aby na sebe upozornil, převezme roli ochránce utlačovaných a vzbudí naděje na lepší budoucnost, které se zhroutí poté, co noví páni získají moc. Snímek, který začal jako komedie, se postupně mění v krvavý tragický masakr a končí naprostou deziluzí přeživších a pošlapáním ideálů revoluce. Celkový dojem: 80 %. ()
Toshiro Mifune znova v úlohe, v akej sme si ho zamilovali v Siedmych samurajoch. Pošetilý-no nie hlupák, dobrosrdečný-no nie bez hrdosti. Energia ktorú vysiela z obrazovky na diváka ma priam nútila šaškovať s ním :). No a film je to naozaj nádherným skĺbením komédie a sociálnej kritiky, pričom atmosféra sa postupne prelieva z čisto komediálnej roviny, do roviny dramatickej a celá tá komediálna maškáráda v konečnom dôsledku len umocnuje veľmi pôsobivý a emotívny záver. (10/10) ()
Mifune je jako vždycky famózní, ale to je asi tak vše. S výjimkou posledních 10-15 minut se jedná o poměrně nezajímavou záležitost. Japonský humor asi nikdy nepochopím, prostě ty komediální pasáže mi nijak zvlášť vtipný nepřišly, soubojů je tu minimum a přestože rudá hříva vypadala fakt skvěle, nemůžu se zbavit pocitu, že by ten film vypadal líp černobílej. ()
Reklama