Město žen

Na začátku musím poznamenat, že nepatřím ke skalním fanouškům Felliniho a jeho filmy v mém osobním žebříčku nenajdete. Jediný film, který se mi výrazněji líbil jsou "Darmošlapové". "Amarcord", "8 a1/2" i "Sladký život" byly pro mě spíše mírným zklamáním. O to větší překvapení mi uchystal snímek, od kterého jsem pomalu nic neočekával. Ano, "Město žen" považuji (po 1. zhlédnutí) za nejlepší Felliniho film. To, o co se Fellini často pokoušel už dříve (vytvoření dokonalého fantazijního světa), se mu zde povedlo opravdu dokonale. Tak ulítlé postavy a prostředí jsem snad viděl pouze u D. Lynche. Navíc Marcello Mastroianni je zde opět v dokonalé formě, na které se věk skoro nepodepsal. Zkrátka řečeno: bláznivě skvostný sen natočený člověkem, který asi také nebyl úplně normální (a to je dobře). 9/10 (18.07.2006)

Ó - ten objekt útrpný - MUŽ - a že začíná to matkou už - a přezevšechny učitelky, manželky a milenky končí poslední tou stařičkou sestrou milosrdnou kdesi v koutě před cestou v Nebesa... Po celé té své marné cestě za >jedinou< ideální ženou vysněnou, partnerkou, bohyní... A ještě navíc musí - nastojte! - čurat vestoje!... ;-) . . . "Všechny ženy jsou krásné!...", pravil Mistr F. onu věčnou i když ne vždy vděčnou PRAVDU na transparentu při srocení žen hned v úvodu téhle mistrovské taškařice... ;-) . . . Nu ano, přitakává igi - leč dodává k tomu: "...Některé jsou více krásné, některé jsou méně krásné..." . . . Nakonec - asi tak jako ty filmy, že... ;o) . . . A přetěžko je proto hodnotit tuhle ryzí felliniovskou feministickou féerii, téměř dvouapůlhodinový vizuálně rozjívený blázinec pro jednoho navenek blazeovaného samce a množství niterně dávno ne blažených žen (které každá ač jiná - v jednom zajedno zcela jsou... ;-) - coby intelektuálně přepointované, avšak nadčasové satirické podobenství o věčném rozporu, který v sobě nosí TI z Marsu a TY z Venuše... Kozy, cecíky, zadky, prcinky, kundy, frndičky... masturbace, felace, penetrace... vášně bezedné - traumata nezbedná... - jen to sviští, jen to lítá - a chudák Snaporaz, ten křehký a citlivý muž se svou chtivou >okurkou< asi pozdě zalitoval, že si nechal zase jednou >ujet< vlak... Nebo to byl naštěstí všechno jenom ZLÝ (?;-) SEN? ;-)) . . . Nu, netřeba v TOM ;-) hledat vždycky hloubku, že... ;o) . . . Tak Mistře, že jste to VY! Tak nakonec těch pět hvězd... I za ten skvělý a s jakýmsi vlídným rozřešením i smířlivý a vlastně >šťastný konec< se světýlkem kdesi na konci tunelu... Protože všechno je to stejně nakonec jen hra, protože tohle je Vaše HRA, Vaše vidění těch věčných věcí lidských a Vaše svébytná a marně (ne)napodobitelná poetika, protože Vy - i ten "božský Marcello, miláček žen" - VY jste na to zkrátka tenkrát měli... ;-} - - - - - (Poprvé viděno kdysi kdesi, znovuzhlédnuto příznačně v hluboké noci před kalným osamělým ránem 16.10.2008 na ČT2, komentář zde jako osmadvacátý - 16.10.2008) (16.10.2008)

Místy se mi vybavoval Pasolini, ale většinou z tohoto filmečku byl cítit ten charakteristický Felliniovský duch. Je to takový větší ohňostroj imaginace, pohled do nitra stárnoucího muže a sarkastický výlet světem radikálního feminismu (ale nejen jím)....:-) Fellini zajímavým způsobem navázal na filmy jako 8 1/2 nebo Casanova. Rozhodně stojí za podívání!! Ani minutu jsem se nenudil, naopak jsem se velice dobře bavil...3 a 1/2 * (06.06.2006)

Opět nejsem zklamána ... už jsem si prostě zvykla na příšernou italštinu a ještě horší postsynchrony. Co mě však už po několikáté nalepilo na dvě hodiny k televizní obrazovce (a nebylo schopno od ní dostat) byl neotřelý, asociativní, lehce bulvární styl vyprávění a audiovizuální složka. Hlavně ta ruchově-hudební - která mě opět nakopla - napadají mě jen tato slova: industriálně-orgastický beatbox říznutý orchestrálním technem. V roce 1980 - unikát, to jednoznačně. A děj, poselství ... komplikované, jako vždy. Vztahy mezi mužem a ženou, ženou a mužem, o nepochopení-pochopení, o sexu, o drogách o všem a ničem - film plný rozporů... Ale nic jiného jsem vlastně ani nečekala. Tedy to, že bych to pochopila. Marcello hraje o život ... kamenují ho brutální feministky, honí ho nadržené nymfomanky, učastní se road-movie se zhulenými lesbičkami, oslavuje 10000 milenku čurajícího erotomana, v mezičase slintá po mladých a krásných děvách, aby nakonec hledal dokonalou ženu. No nezní to jako skvělá komedie :-))) (06.06.2006)

Farbistá mozaika prebiehajúca nečakane z jedného obrazu do druhého, z jednej scenérie do druhej. Raz pripomína divadelný kabaret, inokedy rozjímanie nad doterajším životom, nespútanú párty, halucinačnú jazdu autom s nadrogovanými dievčatami. Nechýba snaha o znásilnenie staršou ženou, lesbická polícia, panoptikum vzdychajúcich obrazov vo vile Sanktusa Iebácusa, snaha nájsť ideálnu ženu. Množstvo prekvapení v tomto snovom sexperimente – predstave muža o ženách a o svojich často podivuhodných túžbach. Neprekonateľný Marcello Mastroiani v hlavnej úlohe sa do tohoto sveta dostane počas cesty vlakom. Upúta ho zadok jeho spolucestujúcej, s ktorou si temer zasúloží v hrkotajúcom WC. Vlak však zastavuje, panička vystupuje a muž vedený pudmi za ňou sa dostane na zraz žien znechutených nadvládou penisu v dejinách ľudstva. Nasleduje filmovo opulentná koláž s neodhadnuteľne snovým dejom. (06.09.2004)