Cada ver es...
Obsahy(1)
FilmPITVA je na první pohled výpovědí zaměstnance konzervačního oddělení nemocnice, na druhý pak příběhem muže Juana Espady, který uměl mluvit s mrtvolami. Sugestivní film o smrti a šílenství můžeme také číst jako pozoruhodnou metaforu frankismu. Svojí neúhybností nemá tento film ve španělské kinematografii obdoby, je nekompromisní svým obsahem a svou formou k divákům i protagonistům. (MFDF Ji.hlava)
(více)Recenze (6)
Mŕtvoly sa hýbu, mŕtvoly vydávajú zvuky - preto je neúctivé po nich šľapať - hovorí zriadenec márnice. Pomedzi jeho výpoveď o práci a živote lemovanú obrazmi nakladania s telami a ich časťami sledujeme tváre pacientov psychiatrie a úryvky z Hitchcockových Vtákov. Metaforu frankizmu som v tom neobjavil, svojrázny dokument o tom ako zamestnanie ovplyvňuje prežívanie voľného času a celkové zmýšľanie - áno. ()
Režisér, scenárista, producent, editor a kameraman v jednej osobe - Ángel García del Val, predstavuje zásluhou produkcie spoločnosti “Cinemágico“ osobnú výpoveď o živote a smrti Juana Manuel Espada, správcu márnice lekárskej univerzity (Medicine University) vo Valencii. Nakoľko, ako už názov dokumentu naznačuje (cadaveres - mŕtvoly), je príbeh z panoptika smrti v dôsledku priamej vizuálnej stránky, radený k materiálom prístupným osobám starším ako 18 rokov. Zásobníky s telami zosnulých, úschovné banky, exempláre rôznych častí ľudských organizmov, zvliekajúce sa ostatky mužských či ženských torz a iné pohľady za bežnú oponu smrti, sa nezvyknú ukazovať každý deň. Španiel Ángel García del Val prichádza, aby prispel svojou troškou ku odhaleniu tabuizovaných zákutí konca ľudského života. Sprievodca Juan, pri svojej práci osamelý muž v starších rokoch, rozpovedá svoje zážitky, spomienky a samozrejme aj svoj vzťah k práci prirodzene a bez akéhokoľvek ostychu, podobne ako deduško Večerníček deťom na dobrú noc. Rozpadajúce sa telesné schránky obnažené až na kosť plávajúce v tekutom roztoku ako zdevastované zombie existencie bez pokoja, to sú zábery pre iných, než divákov Pata a Mata. Ku vypichnutia hodnej zaujímavosti dokumentu “Cada ver es...“, patrí napríklad “hitchcockovská“ hudobná stopa, či dokonca aj priamo zábery z filmu THE BIRDS (1963). Dôvod snáď ozrejmí voľne preložený citát z úst Juana – “Horory ma nemôžu vydesiť. Sú falošné.“ ### Záverom komentáru by bolo treba vysvetliť, prečo som sa uchýlil ku tak nízkemu hodnoteniu. Aj napriek téme a všetkému zaujímavému, ma dokument nedokázal na viac ako pár minút významnejšie vtiahnuť do hĺbky. Nuda, sterilita, miestami až podivne umelecky pôsobiace zábery, úmorná snaha o niečo tvorivé a umelo výpovedné (šialený úvod – kamera v tvárach bežných ľudí škeriacich sa do optiky ako na niečo nepochopenia hodné, bežiaci Juan do márnice za svojimi mŕtvolami, ...), ...atď., nepridávajú na očakávanej kvalite a spôsobu spracovania pochmúrneho profilu jednej ľudskej bytosti a pretváranej ľudskej hmoty pre účely medicíny nič navyše. Práveže ma to len rozptyľovalo a pocitovo chladno zabíjalo zaujímavé scénky trieštením na iné “oblasti“. Cada (4) ver (3) es (2) ... (1) –––––pííííííííííp––––– ()
Někde sem zaslechla, že pokud ve Španělsku člověk neustanoví v závěti jinak, automaticky jeho tělo propadá vědeckým účelům. To jen, abyste se v téhle zemi nebáli náhle zemřít, totiž už úvodní záběry na chladné chodby márnice, podkreslené znepokojivou ambientní hudbou, působí celkem strašidelně. Co teprve, když krátce poté příjde pečlivě vykalkulovaný úlek, vyvolaný možnážní sekvencí, kdy těla na pitevních stolech krátce problikují začerněným plátnem! Právě proto je příchod hlavního hrdiny, ovdovělého správce lékařské márnice tak překvapivý. Jsou to voice – overy s bezelstným Espadovým mudrováním, které odlehčují záběry mrtvol. Je to prostě krásně absurdní: pán vypráví o tom, jaké má (teda spíš nemá) rád filmy, do toho vytahuje z bazénku v podlaze, kde jsou těla uskladněna, za šňůrku v krku dalšího nebožtíka a jednou se dokonce přidá scizovák v podobě veselé hudby. Brecht by měl radost. Jasně, spoustě lidí přišel snímek nechutný, mě se však zdál měnící se charakter tkáně neobyčejně poučný (aneb podívej se na čerstvě rozkrojený mozek prostřednictvím kamery z pěti centimentrů a konečně zjisti, jak vypadá šedá kůra!). Kromě tohoto edukačního významu nelze režisérovi upřít, že natočil nejen "pozoruhodnou metaforu frankismu", hlavně ale portrét stárnoucího muže, kterému se práce stala vším. Btw byla sem vytrestána, jak je to mrtvé, cajk, ale orli vyklovávající střeva z ještě živých ryb, to ne... (MFDF Jihlava 2011) ()
Domčo, tohle jsem opravdu nechtěl nikdy vidět. A pokud režisér ukáže na začátku pásovou pilu, musí tam pak hrát taky roli. tak se taky stalo, jak jsem se od začátku bál. ()
Rozdělení slova CADAVERES (Mrtvoly) na Cada-ver es znamená KAŽDÝ POHLED JE....Film sleduje život a práci Juana Espady, laboranta v márnici lékařské fakulty ve Valencii. Vytahuje mrtvoly z konzervačního roztoku, omývá, rozřezává, ukládá k použití. Vidíme ho také na hřbitově a doma. Přitom svou práci a názory zvučně komentuje.(70%). ()