20 dnů v Mariupolu (S42E06)

Musím řříct, že jsem čekal hodně, ale stejně mě to sundalo. Moje chyba že jsem si tohel dal před spaním, protože některé záběry jsem nedokázal vytěsnit z hlavy. Výpovědné hodnota o tom co je Putin za bestii a jak se chovaj Rusáci na Ukrajině je obrovská. A zde názor slovenského premiéra Fica ze dne 25.2. "Na západě Putina falešně démonizují." No u tohoto dokumentu se mě opravdu zle nejen z Putina a jeho armády, ale i z lidí jako je Fico. Tohle vidět a říct cokoli kladně neutrálního na adresu Putina fakt může jen kus lidskýho hovna. Profesionální práce a neskutečný respekt k lidem, který tento dokument natáčeli, aby celý svět viděl odpornosti co dělaj dělaj rusáci na Ukrajině. Ještě větší respekt mám ke všem těm lidem hlavně lékařům co v Mariupolu pomaháli do poslední chvíle i když jim muselo být jasný, jak dopadnou. Jo a ještě bych si přál aby se tohle dostalo k mladým Ukrajinským frajerům co se tady předvádí v luxusních vozech a nechaj za sebe umírat obyčejný chudý lidi. Jste "borci" fakt, vytahovat s károu za 5 mega , když Vaši vojáci nemaj co žrát a Váš prezident žebrá u každé země o každou korunu. (25.02.2024)

Ta drzost tvrdit, že v Mariupolu je vše v pořádku a žádná válka tam není. Bože. Mariupol, Gaza a další místa jsou jednoznačně ukázkou toho, že peklo na zemi existuje a lidstvo je v určitých momentech prostě k smíchu a přes roky evoluce a lekcí z historie - nevyspělé. Hodnotit se mi tento dokument nějak příčí, jsem strašně rád, že vznikl, že záběry z této ukrajinské chlouby obletěli svět a ukázali co se stane, když lidskou spolupráci a tvorbu vymění válka. Na Oskara to není, ale to dost možná ani nebyl Navalny, i když jsou to všechno neskutečně silné příběhy. Oscaři jsou trochu zpolitizovaní a u mě hodnotu ztrácí každým rokem. Každopádně máme Ukrajinců plnou firmu a je to soudržná podporující a milá komunita, která je zahnaná do role utlačovaného národa, který musí do zahraničí vychovávat děti, pracovat noční, pracovat víkendy, dělat co se Čechům příčí a já tento národ obdivuji. A ano, máme tak kluka z Mariupolu, co utekl s maminkou, máme tam o měsíc starší dívku z Chersonu, co zanechala někde u babičky svoji malou holčičku a rok ji neviděla, nebo paní kuchařku ze Sevastopolu, či Krivij Rohu a Čerkas - všechno jsou to nevinné tváře války, kteří by nebýt války dnes byli úplně jinde a dělali by úplně jiné věci. Nejhorší je, že prostě roky už neprobíhají žádná vyjednávání. Chápu, že to prakticky není možné, ale je to prostě to nejvíc, co může být. Velikost a ego lídrů to ale nedovolí, a tak bude jen větší prohlubeň a ztráty. Ouzko, хватит уже пожалуйста. (23.03.2024)

Ukrajina a Zelenskyj dva roky každý den v televizi sice erodují vnímání války na Ukrajině, jako něco co běžné diváky buď  unavuje nebo přímo otravuje, ale tenhle dokument je jako budíček o čem to přesně je. Brutální syrové zdokumentování 20 dnů Mariupolu, kdysi výstavní město u moře, které zničili Rusáci a to zbabělým zákeřným způsobem bombardování civilních cílů v čele se slavnou porodnicí. Nic pro slabé povahy, vidět ty mrtvé děti a celé to neštěstí a to jen kvůli tomu, že Putin v nějakých svých fantasmagoriích si vytyčil dobytí cizího státu, aby se vyrovnal nějakým carům. Rusáky považuju za degenerovaný národ, je jim jedno, že nemají kanalizaci, nebo že jim zemi rozkrádá ta kleptokracie a zavírají je za to, že vysloví slovo válka, hlavně že je uspokojuje ten pocit silného Ruska, ikdyž při tom vražděj, ubližujou a ničej, protože nic jinýho neuměj. (25.02.2024)

Peklo. Som zvedavý, ako sa naša odvrátená strana spoločnosti zachová, keď 20 dní v Mariupole vyhrá oscara za najlepší dokument, dostane ešte väčší mediálny priestor a bude demagógom dookola ukazovať surovú realitu na Ukrajine. Pri scéne s ruskými médiami označujúcimi zábery zdevastovaného mesta za fikciu a zranené matky s deťmi, umierajúcich chlapcov a nariekajúcich otcov za hercov, ma prepadla hrôza. Hrôza znásobená tým, že v našej "civilizovanej" krajine sa aj na najvyšších miestach používa podobná rétorika. Rétorika, ktorej väčšina našej "civilizovanej" krajiny zverila žezlo. Peklo. (09.03.2024)

Kam vkročí noha ruského vojaka, alebo kedysi sovietskeho, tam je len spálená zem, mŕtvi a nešťastní ľudia, zlo, smútok a beznádej. Tak ako sprznili Rusi osud Československa v rokoch 1945, 1948, 1968, tak teraz prznia Ukrajinu. My ako malý národ máme šťastie,  že medzi nami a Ruskom je teraz Ukrajina,  ktorej vojaci bojujú aj za nás. Verím, že Európa sa poučila z Mníchovskej zrady a teraz prehru spojenca nedopustí.  Dokument je silný,  redaktorov AP obdivujem,  že v Mariupoľe ostali tak dlho po invázii ruských hyen. Verím, že ukrajinská armáda toto územie,  ako aj celú východnú Ukrajinu a Krym raz úspešne oslobodí. Slava Ukraini. 🇺🇦 (03.02.2024)