The Stalking Moon
Plazivý mesiac
Režie:
Robert MulliganKamera:
Charles LangHudba:
Fred KarlinHrají:
Gregory Peck, Eva Marie Saint, Robert Forster, Noland Clay, Frank Silvera, Lonny Chapman, Lou Frizzell, Richard Bull, Richard Farnsworth, Russell Thorson (více)Obsahy(2)
Gregory Peck jako ochránce pronásledované ženy v americkém westernu. Tvůrčí tandem, tvořený režisérem Robertem Mulliganem a producentem Alanem J. Pakulou, vytvořil v šedesátých letech pozoruhodnou sérii filmových děl. Rádi vyprávěli silné příběhy, často vycházející z prověřených literárních nebo jevištních předloh, a soustředili se zejména na vedení herců a na realistickou kresbu prostředí. Největšího úspěchu dosáhli přepisem známého románu Harper Leeové Jako zabít ptáčka (1962) s Gregorym Peckem v oscarové roli jižanského právníka. Jejich spolupráce se uzavřela v roce 1968 (kdy se Pakula vydal na svou vlastní režijní dráhu) westernem Plíživý měsíc, natočeným podle stejnojmenného románu Theodora V. Olsena, který vyšel i v českém překladu. Gregory Peck v něm ztělesnil stárnoucího armádního zvěda, který se ujme ženy zachráněné z indiánského zajetí. Problém je v tom, že žena není sama, ale má u sebe desetiletého syna, jehož apačský otec je ochoten jít doslova přes mrtvoly, aby svého potomka nenechal v rukou bílých. Trochu neprávem opomíjený western vyniká zejména kameramanskou prací Charlese Langa, který dokázal zachytit krásu Mohavské pouště na americkém jihozápadě (natáčelo se zčásti v nevadském Red Rock Canyonu). Partnerkou Gregoryho Pecka je významná hollywoodská herečka Eva Marie Saintová (držitelka Oscara za vedlejší roli ve filmu V přístavu – 1954) a v úloze Peckova parťáka se objevuje tehdy začínající Robert Forster, který se vzápětí prosadil hlavní rolí v průkopnickém reportážním dramatu Medium Cool (1969). (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Western, který se maličko vymyká zavedeným pravidlům. Co se mě týká, prohrál šanci na vyšší počet hvězd v tom okamžiku, kdy ponechal přes srubem psa ... psa, uvázaného na volném prostranství bez možnosti úkrytu. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Pokud víte, že se kolem potuluje nepřítel, který se vás snaží dostat - a pokud vám na vašem psu záleží, takovou pitomost prostě neuděláte. S koňmi je to něco jiného, koně do cimry při nejlepší vůli nevecpete. Leč stalo se, co se stát mělo - a v čem si scénáristé a režiséři (ne)obyčejně libují ... a následné lehce zmatené pobíhání a vůbec veškeré pobíhání v blízkém i vzdáleném okolí srubu jsem už sledovala - v závislosti na konkrétní scéně - s různými stupni pochybností ohledně účelnosti a smyslu takového počínání. Slabší 3* ()
Gregory chrani belošku s indianskym synom proti indianovi načelnikovi, ktorý chce naspäť svojho syna. Pozabíja pritom kopec ľudí, na stanici v dostavníkovej krcme ba aj Gregoryho kamaratov, napokon ostane gregory sám a poslednu polhodinku filmu bojuje striela poraneny do ruky i nohy aby napokon toho zlosyna zabil. doplazí sa domov a šluss, koniec, filmu asi už boli všetci tvorcovia ustatí. ()
Problémy střídavé péče ve smíšeném manželství na divokém západě. Nebo také příběh o tom, kterak je stopař po patnácti letech armádní stravy ochotný udělat pro slušnou kuchařku všechno na světě. ____ Western buduje napětí spíše situacemi a náznaky, dialogy neplýtvá, akce je pomálu. Může proto působit nudně, kamera je standardní. Přesto ale podle mě dokázal napětí snímek držet až do nevyhnutelného střetu na konci. Možná se mu to zdařilo i jednoduchým trikem, že totiž téměř celý film neukázal rozzuřeného indiána, který je na stopě své ženě a svému synovi. Vidíme jen následky jeho krvavé cesty za uprchlou rodinou. A my si můžeme představovat a očekávat cokoliv. Solidní psychologie postav, přestože ty jsou téměř nemluvné. /Můj hodnocený film č. 6 500/ ()
Vojáci při přepadu indiánů osvobodí jednu bělošskou ženu s indiánským dítětem a osamělý lovec ji nabídne, že můžou žít u něj. V patách se jim ale vydává její indiánský exmanžel, mistr "stealth" boje, který zanechává za sebou řádku mrtvol. Těšil jsem se na nezvyklý westernový "slasher" a ono to tak i funguje, ale bohužel až ve finále. Do té doby z řádění indiána neuvidíme nic no a nemluvná trojice hrdinů příliš zájmu nevzbuzuje. Finále je slušné, ale dost natahované a nechybí v něm brutální klišé typu "půjdeme se podívat co se děje v lese". Ale jako jo, Peck na toho westmana stále i po padesátce má a ten poslední souboj má opravdu grády, tak 3* ať nežeru. ()
Netradiční western přináší nápaditý děj, citlivý ponor do skutečného hraničářského života průměrného Američana té doby a jako určitou pokroutku nabízí i pozitivní překonání ustáleného černobílého pohledu na bělošsko-indiánské střetání, v němž ušlechtilý rudoch podléhá náporu chamtivého bělocha. Tento posun přitom toto velké americké trauma pojednává věcně, aniž by jakkoliv zkresloval "velký rozměr" jeho skutečného dějinného tvaru. Závěrečná fáze indiánského dramatu, přesuny do americké obdoby gulagů, nazývaných cudně rezervace, hodně vysvětluje motivy individuální války vedení zoufalým, ale také povahově neobhajitelným indiánským bojovníkem, jemuž se vraždění pro vraždění stalo smyslem života. Syrovost atmosféry, propracovaná psychologie postav, silná kamera a vyvážená režie s důkladným, a přitom umělecky silným scénářem dotvářejí nepopulární, avšak realistický záběr Divokého Západu důsledně oproštěný i o poslední zbytky hraničářskocowboyské mýtizace. (Peckův Varner je vším možným, jen ne neprůstřelným supermanem a boj na život a na smrt, který svádí, mohl docela dobře skončit i opačně). Obraz čestného osamělého muže a ženy, která se postupně vrací do života a do normální lidské bytosti, kterou nedobrovolně - aby si zachránila život - přestala být, obraz dvou již nemladých, osamělých lidí zůstává alespoň pro mne nejsilnějším zážitkem tohoto mimořádného, dokonale newesternového westernu. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (1)
- Herec Noland Clay, který hrál indiánského chlapce, je z kmene Bělohorských Apačů. (Hawaj)
Reklama