Já, padouch

Kladní hrdinové jsou vyčerpaní, tak přišel správný čas překlopit zrcadlo a obsadit do hlavních rolí padouchy, tedy alespoň v 3D animovaných dětských filmech, jelikož ve filmech pro dospělé tato revoluce proběhla již dávno. A stalo se to frontálně, neboť nejdříve spatřil světlo 3D světa antisuperman Megamysl a skoro současně se stal králem padouchů (ne)milý zloduch Gru. Padouch nabízí všechno, co jako divák od 3D animáků očekávám, mix gagů, vtípků, zábavy a okázalé akce, originálního hrdinu, byť v trochu neoriginální variaci Wolkerovské pohádky O milionáři, který ukradl slunce, samozřejmě moralistickou stopu a happy end, téměř až dojemný. Podíl tří holčičích sirotků na polidštění padoucha je až čítankově patrný, mně jako dospělému divákovi přišel tenhle element možná trochu nadbytečný, ale nahlíženo dětskýma očima jde o nutnost. Ani ten největší padouch přece nemůže být tak zlý...v dětském filmu tedy... :-) (11.07.2012)

PAČKU. Slovo infantilní bych nahradil "roztomile dětským" a přidal bych ... dojemný. Supr špionská hudba a v neposlední řadě vynikající Jiří Lábus v hlavní roli českého znění. Jo a potom to 3D. První film, který jsem viděl ve 3D. A po letech zvyšuju hodnocení o hvězdičku, prožitek z filmu je ještě intenzivnější, i bez 3D. Vždyť jsem to říkal. (17.01.2011)

Animák za plný počet, a to bez sebemenšího zaváhání. Komentář začnu možná netradičně tím, že pochválím Padouchův český dabing, který je... Skvělý. Jiří Lábus = perfektní volba, Jan Přeučil zrovna tak, dětské hlásky neskutečně trefné a roztomilé... Ale k filmu. Bál jsem se, aby příběh nebyl klišovitý. A on nebyl. Bál jsem se, aby hlavní "hrdina" během hodiny a půl příliš nevyměkl. A on nevyměkl. Bál jsem, aby nebyl příliš dětinský. A on (zase) nebyl! Já, padouch je až neskutečně zábavný mix dětsko-dospělácké podívané, který hýří vtípky i vtipy, nabízí i několik odkazů na "trochu jiné" filmy (obzvlášť "kmotrovská" hlava v posteli mě dostala), má výbornou grafickou i hudební stránku a když přijdou na řadu emoce, diváky citově nevydírá, ale je k nim milý a jemný. Silná konkurence pro přeborníky z Pixaru, jen co je pravda. "Takže vyletím raketou k Měsíci.... Zmenším ho... Popadnu... Pak se posadím na záchod... Cože?" (04.02.2011)

Já, papouch, je převelice sladká animálna. Tvůrčí kolektiv, nebrzděn trapnou zákonitostí fyzična, popustil uzdičky svým fantasiím a roztomile si zaprýštil. Pohledný ústředník sice nedotáhl vztah s trojicí preadolescentek do očekávaného GRUppensexu, ale neva, dvojka to snad dožene. Krajně vhodné pro pobavení harantů i jejich uondaných konstruktérů, kteří sice nadávají na otravnost oněch pidizjebíků, tím však střílí do vlastních řad, neboť ontogeneze rekapituluje fylogenezi, jak víme již dávno všichni my, nekompromisní eugenici. (11.09.2013)

Být tam trošku víc vtípků, které by si užili i dospělí, dám tomu určitě o hvězdu víc. Jenže tenhle milý filmík je opravdu pouze pohádka. Ne že by na tom bylo něco špatného, děti si celý film určitě dokážou užít dosyta, ale já jsem celou dobu měla pocit, že tomu přece jenom k dokonalosti něco zásadního chybí. Chvilkama jsem se trochu nudila. Nejlepší na tom byli každopádně minioni! Ty jsem si hned zamilovala. :D ~(3,4★)~ (25.04.2015)