Jíst, meditovat, milovat

V jednu chvíli hrdinka Liz pronese cosi ve smyslu: "Víte o tom, že mluvite jen v levných plakátových heslech?" Tvůrci si evidentně nevšimli té ironie... Je fascinující, jak film o hledání smyslu života, o naplnění, o znovunalezení radosti z běžných věcí může být tak, tak povrchní. Nebylo třeba, aby Liz cestovala po celém světě, jedinou lokací, kterou Murphy umí prodat, je italský Řím. Je to dlouhé, necítíte z toho emoce a můžete si jen nechat zdát o tom, že by vám tenhle film mohl říct, jak vést lépší, smysluplnější život. V tom, že sobecky zničehonic opustíte své blízké a vydáte se zcestovat svět, to, obávám se, nebude. (06.12.2011)

Líbilo i když mám pocit ne zcela využité šance. Film není žádný romantický National Geographic a Liz rozhodně není obvyklá sympaťačka na jaké má Julie Roberts patent. Spíš taková protivná ženská, která neví co chce a víc bere než dává. Její cesta za poznáním sebe sama a novým životem sice nabízí několik nádherných momentů, řadu zábavných situací a občas nečekaně silnou scénu, jako celek je však dlouhá a poněkud nevyrovnaná. Italská část je zábavná a občas doslova nabíjí energií a dobrou náladou, indická naopak poklidná a vážnější, nabízející nejen zábavné momenty (první meditace), ale i příležitost k zamyšlení. A obě jsou přitom velmi dobré, což se bohužel nedá říci o závěrečné části z Bali, která je nejen nejnudnější, ale také podivně prázdná a zoufalá ve své marné snaze vdechnout život zcela nevěrohodnému vztahu, který měl být nejspíš vrcholem Liziny cesty i filmu. (06.01.2012)

Jíst, meditovat, milovat a...nudit se. Zvláštní kombinace, ale bohuže nevyšlal. Příjemný trailer mě natěšil, ale bohužel z výsledného filmu (DC) jsem byl docela zklamaný. Sem tam pravdivá moudra, krásné záběry na skvělé pokrmy a obrázky míst jako z reklamy cestovní kanceláře mě k dobrému zažívání nestačily ani náhodou. (06.04.2011)

Patrně největší problém je v tom, že se film bere tak vážně, protože kdyby tam byla nadsázka a nadhled, bylo by to o poznání stravitelnější. Degradace ženského pohlaví a myšlení na úroveň kdejakého přežvýkavce, přičemž premisy, v první třetině filmu představené jako základní, berou všechny na konci za své, protože se přece jedná o lásku. Malinko film zvědají herci ve vedlejších rolích, proto Jenkins, Bardem i Franco se chopili svých rolí o poznání lépe než Julia (ostatně to bude asi tím "výborným" scénářem a předlohou). Celkově neskutečně natahována ztráta času, která asi naštve hodně žen a možná občas potěší nějakou tu feministku. 3/10! (02.04.2011)

Zajištěná americká panička neví, co se životem. 1) Snímek vystihla komentátorka petite fille: ...dlhý a suchý exkurz do akéhosi moderného konzumného poňatia spirituality človeka... 2) Nejpůsobivější jsou lokace. Řím se z dusivého barokního města plného utrpení a temné minulosti mění v nádherné atmosférické uličky a kulinářské požitky. Indické Pataudi opájí svými barvami a meditační kulturou, zatímco Bali na závěr ukazuje joie de vivre. 3) Rovněž herecké obsazení je velmi slibné. Kapku moc zmalovaná, přišlo mi, 43letá Julie Roberts svůj šarm propůjčuje nepříliš sympatické postavě. Pro milovníky sladkých tváří je tu 32letý James Franco, kdo chce chlapy ad extremum, má tam 41letého Javiera Bardema. 45letý spoluscénárista a režisér, otevřený homosexuál Ryan Murphy se tu chová jako kuchař, který dodává oblíbené ingredience, přesto však je celková chuť mdlá jako thálí v indickém klášteře. Inu, Americans know entertainment, but they don't know pleasure. (01.09.2014)