Generál Nil

Hodně kvalitní film založen především na hodně kvalitním životopisném příběhu. Kromě příběhu zde byly excelentní také herecké výkony, tedy především herecký výkon Olgierda, který ztvárnil onu hlavní postavu Generála Fieldorfa. A samozřejmě, ke konečnému výsledku přispěla i atmosféra a nespravedlnost tehdejší doby. 80%. Viděno v kině na 40. LFŠ. (30.07.2014)

Velmi silná zápletka - poválečná léta v Polsku, okupace Sověty, umělé procesy, popravy, nesvoboda, napětí, paranoia, pronásledování, teror, odboj, soudruzi komunisti, tajná služba... Herec Olgierd Lukaszewicz a generál August Emil Fieldorf se stali na 2 hodiny jednou osobou. Tady už jsou superlativy málo, Oscar trapná cena. Když si manželé pustili ve svém "novém" lodžském bytě gramofon, oddychli si, že je po válce a vzpomněli na smrt blízkého, tekly mi slzy. /// Vězeňská atmosféra je vykreslena tíživě, hudba se střihem tvoří dokonale sehraný pár, rytmus scén je téměř neměnný, což slouží k dobru filmu, herci výborní a téměř ani jeden zbytečný dailog. To vše + další komponenty vytváří vynikající film, který si můžete pustit, až vás omrzí třeba Schindlerův seznam nebo budete chtít někomu demonstrovat, jaká zvěrstva se děla i řadu let po válce. /// Poslední tři záběry jsou naprosto zdrcující. Spoiler: Natažené lano, vůz s mrtvolami, házení anonymních těl do díry a polévání vápnem. Vzhledem k faktu, že se dodnes neví, kde je generálovo tělo, vás bude ještě dlouho po filmu mrazit po celém těle. Kompozice scény mi připomenula nedávnou Katyň. Při mučení u výslechů jsem jenom zatínala prsty, protože jsem cítila obrovský odpor k té odporné zvůli a naprosté bezmoci vezňů, kteří musí čelit nepředstavitelné fyzické i psychické bolesti a kteří mnohdy i podlehnou - a poté křivě svědčí. Silnější film jsem dlouho neviděla, téma není už mnohokrát zpracované, historicky je film dosti věrný... Škoda jen trochu natáhnutého prostředku. Kéž by u nás tento film vyšel alespoň na dvd! Tohle je poklad, zatím ovšem zakopaný... 90% (28.12.2009)

"Fieldorf, Fieldorf...Kto to jest Fieldorf?"...Súhlasím so všetkým, čo napísal užívateľ Big Bear a ďakujem mu za tip. Svěrák vážne túto tému v Tmavomodrom svete nadhodil a paradoxne bola tým najlepším v jeho filme o letcoch. Tu je príbeh úplne iný, ale vyrovnávanie sa s tými, ktorí trochu pričuchli k Londýnu a západnej kultúre je takmer rovnaké. Aj u nás mnoho ľudí skončilo takto, ale nenašiel sa nikto, kto by o tom natočil film. Zato hovadiny točíme jedna radosť. Keď vás v cele začnú mučiť, trhať nechty kliešťami, držať vás v mokrej cele a nútiť vás podpísať nepravdivý zdrap papiera, začnete uvažovať nad tým, prečo a začo sme to vlastne v tej vojne bojovali...Veď tie komunistické svine nie sú o nič lepšie ako tie fašistické... Príbeh generála Nila je výborný, o pravdivosti nezapochybujete ani na chvíľu. Film mi celý čas pripomínal knihu Rozhovory s katom. Veľmi podobný príbeh, s tým rozdielom, že autor to zázrakom prežil a napísal o tom skvelú knihu. Odporúčam ju všetkým, ktorých film zaujal. Už roky čakám na jej zfilmovanie, ale Generál Nil z veľkej časti naplnil moje čakanie na neho, aj keď je príbeh trochu odlišný. Ľudia ako A. E. Fieldorf boli pravý hrdinovia, bohužiaľ komunistické kurvy presne vedeli ako na nich. 100%. (07.10.2012)

Pohnutý příběh statečného a čestného muže, který v době a na místě kde se odehrává ani nemohl skončit jinak než skončil - Armija Krajowa vedla nerovný ozbrojený boj proti nastupující komunistické moci ještě dlouho po skončení války a její členové za to většinou velmi draze zaplatili... Olgierda Lukaszewicze jsem měl vždycky rád, ale jestli nepodal svůj životní výkon právě zde, tak potom už nevím kde. (16.05.2011)

Bezprostředně po zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že nám pšontci sprostě vyčórovali Heliodora Píku, aby mohli taky frajeřit, že jim jejich zkurvení komanči zařízli významného generála a válečného hrdinu. Historické zásluhy a poválečné osudy Cheliodora a tu tego Emila jsou totiž skoro jako přes kopírák. Ale naše rudé kurvy byly první, heč! Čili jejich rudé kurvy jen o čtyři roky později skopčili nouhau a trapně se opičili. Každopádně je z toho takové to klasicky šablonovité, solidně natočené i zdramatizované životopisné drama o zrůdnostech levotočivých pamrdů a jejich obětech, jakých už bylo uplácáno minimálně několik desítek. Ale zjevně je to pořád málo a my ne a ne se z historie poučit, ač inicializační metody novodobých vypočítavých neomarxistických sviní a jejich zmanipulovaných přitroublých pohůnků, kteří v masově šířené patoideologii kolektivního myšlení nacházejí své místo na slunci i sysel života, jsou naprosto totožné s jejich předchůdci, a je jen otázkou času, kdy od potlačování svobody slova, cenzury a veřejné dehonestace a ostrakizace jiných názorů přejdou zase do masitější fáze dvě. Načež věční gaučoví bojovníci budou opět pár dekád s jhem a kravským zvoncem na krku obětavě orat na 120 % pro „blaho lidu“ a unisono bučet eurointernacionálu ve jménu těch, co „byli ničím a teď jsou vším“. (30.03.2022)