Na mamuta!

MILUJU TOHO SLONA V TOBĚ, HVĚZDY V TVÝCH OČÍCH. NEČISTÝ, ALE UVNITŘ ČISTÝ…..DOUFÁM, ŽE NAJDEŠ SVŮJ ŽIVOT...../// Tohle v televizi ve 20:00 neuvidíte, ale festivalový nadšenci zřejmě prožijí svoji ,,srdeční arytmii“. A já? Sorry, já viděl jen dutou máničku a lidi dělající podivný věci. Proč všichni točí tyhle typy filmů? Asi nemaj v pořádku papíry. Na důchod (samozřejmě). Á pardon, málem bych zapomněl – FESTIVALY! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě jsem neviděl (ani neslyšel), jak holky ve Francii hrajou golf. 2.) Konečně uvidím honit péra do kříže (že by porucha na Mammutovi z roku 1973?). 3.) Nevím, jak se dostat zpátky do života. 4.) TENHLE typ filmů prostě miluju! /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (04.04.2011)

Pochopil jsem to jako onanistickou parodii onanistických francouzských art filmů, čtvrtý společný počin dvojice režírujících magorů však stejně dobře funguje jako dojemný příběh penzionovaného mamuta a jeho družky, jež nestačí moderní době, a baví jako ta nejpřízemnější prolétářská komedie (oproti groteskám si ale dovoluje mnohem, mnohem víc a mnohem víc také sází na nejistotu). Depardie po dlouhé době skutečně září. Ve skoro autobiografické roli (nic ve zlém, Cyrano), pro kterou se narodil a zestárnul. 75% (12.12.2010)

Při pohledu na filmografii Gérarda Depardieu z poslední dekády je nutné konstatovat, že podle všech známek trpí velkou sociální nouzí, protože bere prakticky jakoukoli nabídku a z někdejšího filmového klenotu a vývozního artiklu do zámoří se stala nevkusná bižuterie zdobící obstarožní klekánice. Důkazem, že hrát nezapomněl a jeho filmové role nejsou jen důsledkem prohrané sázky, je vedlejší postava gangstera ve Veřejném nepříteli a především hlavní role v tomto snímku. "Mamut" je zasloužilý pracovník jatek, který po dobu deseti let neprotestoval proti jakémukoli přidělenému úkolu, ba co víc, v podstatě ve své práci ani nepromluvil. Jeho myšlenkový svět je totiž prostinký a je vděčný za namáhavou fyzickou práci, při které nemusí zaměstnávat mozkové buňky. Dokonale ho zaskočí fakt, že dosáhl důchodové hranice a jeho doposud pečlivě nalinkovaný jednoduchý svět dostane zásadní trhlinu. Při své těžkopádnosti je pro něj obtížné se změnám přizpůsobit a vyřešit banální životní problémy. Při pouhém nákupu v supermarketu je schopný nadělat takovou paseku, že se divákova bránice natřásá ještě po několika minutách. Tím spíš pak je pro "Mamuta" obtížnější zvládnout vyřízení starobního důchodu. Střídal totiž zaměstnání jako ponožky a vzhledem k jeho odporu k papírům je nasnadě, že mu spousta důležitých lejster schází. Po nevybíravém nátlaku manželky usedá na stařičký motocykl a film se mění v poněkud bizarní road movie po jeho minulosti, při které se setkává nejen s pozoruhodnou sebrankou bývalých zaměstnavatelů, ale i s pozapomenutými rodinnými vazbami. Celé se to odvíjí v tragikomickém duchu a ve zvláštní poetické nadsázce. Pouhý pohled na hromotluka s tváří vysloužilého boxera po sérii drtivých porážek, s dlouhými vlasy a věčně nechápavým pohledem ve tváři tomuhle filmu přidává spoustu procent. Trochu mi vadila ta halucinogenní linie s Isabelle Adjani, ale každopádně jde o přívětivý lidský snímek, který na pár místech překračuje hranice politické korektnosti, jak ji vnímá maloměšťák. Celkový dojem: 80 %. (28.11.2010)

[IFF, Bratislava 2010] Po politicky nekorektnej a ironickej pamiatke na francúzsku anarchistku ("Louise-Michel") si radikálny tandem Gustave de Kervern/Benoît Delépine na plné obrátky rozkrúca menej hyenisticky driapavý, ale za to čo do diverzného žartovania nezvykle progresívny kolotoč. Ten sa hneď od prvotných okamihov vrtí ako pobesnený, nekonvenčným a hodne sugestívnym typom interpretovania odfúkava preč akékoľvek narážky na okatú povznesenosť, ktorou je tento "reprezentatívny" originál sympaticky nasiaknutý. Od famózneho stvárnenia skormúteného/šiblého pracanta (Gérard Depardieu), cez sladkobôľne dominantnú hud. zložku alebo opätovne avantgardné využite rozmerných kamerových možností, až po nákazlivé prechody medzi skutočnom a chimérou (Isabelle Adjani) sa vynára naslovovzatá potvrdenka profesionality so štipkou disidentstva. "Mammuth" dosvedčuje, že je nielen dezinfekciou zvyčajnosti, ale aj prvotriednou a neriedenou substanciou pragmatického absurdizmu, ktorého údernosť ma zakopáva hlboko pod zem. 4+ (12.11.2010)

║Rozpočet €2milióny║Tržby Celosvetovo $7,134,000║ Deň plný nevšedných filmov na filmovom festivale ale ani zďaleka neskončil a mali sme možnosť vidieť aj francúzsky film Na mamuta! (Mammuth, 2010) z klasicky dobrým hercom Gérardom Depardieu. Ten si sebe svojským prístupom opäť podmanil pozornosť diváka a v horko-sladkom dôchodcovskom príbehu opäť predvádza najrôznejšie úlety aj keď miestami to zachádza do peknej bizardnosti, takže niektoré úseky príbehu dali dosť slušne zabrať tak ako brániciam ale aj medziam znesiteľnosti. /videl v kine: 55%/(filmový festival Cinematik 2014) (08.07.2010)