Jmenuji se Oliver Tate

Oliver Tate je divnej, stejně jako film o něm. Ale je fajn něco takového za čas vidět, protože to moc hezky ubíhá a je to konečně něco, co člověk nevidí každý den. Taková netypická romantika, kde emoce skáčou jak na provázku, ale díky hercům a prostředí se na to moc hezky kouká. Do toho Yasmin Paige je moc hezká a docela rád bych jí viděl zase v nějakém filmu. Dlouho se mně nestalo, abych ve filmu viděl herce, u kterých stačí pohled, a já přesně vím, co jím chtějí říct. To je na filmech tak krásné a je škoda, že se s tím nesetkávám častěji. Na druhou stranu si takových filmů budu alespoň daleko více vážit. A ten závěr...ten je prostě krásnej. (11.10.2012)

Submarine (moc teda tenhle nazev nechapu) se snazi bejt desne jina a originalni romanticka komedie, ale vysledek je spis divna tragikomedie. Kostra pribehu je pritom klasicka, kluk ma problemy s pritelkyni a jeho rodice uz spolu moc nevychazej, z cehoz je na nervy. Jenze na tohle je nabalena spousta wtf zaberu, ktery, jak kdyby vypadly z jinyho filmu, do toho naprosto mimozni dialogy a ani jedna postava tu neni vicemene normalni. Vevodi tomu hlavni hrdina, kterej by si mohl jit bez problemu zahrat do Omenu Satanovo synacka. Jasne, obcas je to zabavny, na to, ze Richard Ayoade vicemene timhle rezijne debutuje to je i solidne natoceny a obcas to funguje i jako takova exkurze do duse pubertaka (jakkoliv stupidne to ted zni), ale je to proste prilis divny a to bohuzel ne tim spravnym zpusobem. (25.10.2011)

netradiční snímek s absencí okoukaných hezounků a klišoidního scénáře amerických komedií... ponořte se spolu s oliverem do slastí i strastí jeho dospívání a nemálo zvláštní addamsovské rodinky a přítelkyně... pitva patologických situací není vlastně komedií v tom pravém slova smyslu, ale když člověk vyleze z kina, má na tváři takový lehce přitroublý úsměv... je možné, že mi vydrží při vzpomínce na ayoadovu režijní prvotinu až do osmatřiceti. 80% [Světozor, 8.6.2011] (09.06.2011)

Na začátku si pamatuju Alexandera Hemalu a pak už je to nějaké rozmazané... Ne, vážně nevážně - Submarine je dobrý film, jako debut bych řekl, že dokonce vynikající, pokud vezmeme v potaz, že ho natočil Richard Ayoade, který mimo britské ostrovy je známý jedině roličku v seriálu IT Crowd a pro pár nadšenců z Garth Marenghi's Darkplace. To je ovšem geniální počin, pokud vám sedne daný druh humoru. A to byl i důvod, proč jsem se na film poměrně těšil. Dočetl jsem se, že mám očekávat humor typu Michela Gondryho nebo Wese Andersona, podobnost s 500 dní se Summer, Harold a Maude nebo Rushmore. Ono těch podobností by se našla spousta, popravdě celý děj i styl vyprávění už tu byl tolikrát, že těžko počítat. Ale proč hanit neoriginálnost příběhu a stylu, když ten princip tak dobře funguje? A v tomhle případě opravdu velmi dobře. Přidejte k tomu poctivý britský humor, kvalitní hudební doprovod, pocit nostalgie... a máme tu slabší 4*. (08.06.2011)

Většina z nás má v životě stejné problémy jako Oliver a stejně tak je pravda, že až nám bude 38, tak nám na tom už asi nebude záležet... Tento příběh mě bavil a překvapil svou neuvěřitelnou lidskostí a pravdivostí.. Možná by mohl skončit už dříve a epilog by mohl být vynechán, tím by byl ještě reálnější, ale i tak se mi líbil hodně. Nicméně herec Craig Roberts (kterého jsem v Submarine viděla poprvé) mi přišel takový "nemastný, neslaný", prostě nic moc, Yasmin Paige (kterou jsem rovněž nikdy předtím hrát neviděla) to ale tak trochu zachránila.. Stejně jsem ale přeci jen čekala něco víc od filmu, o kterém jsem tolik četla a slyšela dlouhou dobu dopředu. (24.08.2011)