Zvíře

Rob Schneider je naprostý aucajdr. Po nehodě se dostává do rukou šílenému doktorovi, který mu implantuje orgány z různých zvířat. A z Roba se najednou stává zvíře. Sice je to strašný nesmysl, ale já se bavil. Rob Schneider je užasný bavič (má na to ksicht) a přidání poz a zvířecích zvuků u mě slavilo úspěch. Třeba u scény, kde hrál delfína jsem skoro brečel. Dávám tři hvězdy (20.01.2013)

Co se stane s člověkem, kterému byly po autonehodě transplantovány orgány z různých zvířat? Získá tak nejen jejich charakter, ale i pudy. A s takovým člověkem se začnou dít věci vskutku nevídané. Bláznivá komedie s Robem Schneidrem přesahující možnosti rozumového chápání. Nápad je to zajímavý a o to víc zajímavě natočený. Rob se tu po herecké stránce opět vyřádil dosytosti. Napodobování zvířat není nic jednoduchého, avšak Rob si s tím poradil s vervou sobě vlastní a tak snímek právě v těchto věcech nejvíce pobaví. Nakonec, na tom je celá koncepce stavěná. Komediální (zvířecí) ztřeštěnosti a bláznovství je však nad rámec romantického příběhu, kde si asi taktéž nejeden divák řekne, že ta holka to se zvířaty sice myslí dobře, ale jinak asi také nebude zcela normální. Ano, celé je to hloupé, ale to je základ každé komedie a pro ty bláznivé to platí dvojnásob. (07.05.2019)

To ale byla konina. Nakonec, co čekat, když to stvořil Rob Schneider pod dohledem a s podílem Alana Sandlera. A přesně kvůli tomu jsem si pustil zrovna tuhle naprosto šílenou komedii a jsem strašně rád. Bylo to přesně to, co jsem potřeboval. Jednoduchá, praštěná, místy slizce oplzlá kravina, u které jsem mohl vypnout mozek a jen se smát jako idiot. Holt, po náročném stresujícím období je někdy třeba úplně vypnout hlavu, a k tomu je tato šílená komedie naprosto dokonalá. (03.05.2024)

To snad není možné!!! Rob Schneider toho imbecilního patvora snad ani nehraje. Ale nějaký význam to mít musí.....třeba se díky tomuto počinu naplní veterinární ordinace, protože jestli na to kouká nějaký ten domácí mazel u nohou svého páníčka, tak se okamžitě začne domáhat svého terapeuta a s láskou vzpomínat na dvouhvězdičkovou kvalitu Dr. Dolittla... (31.10.2005)

Mám pocit akoby Schneider hľadal len tie trápne typy filmov ktoré mali za pokus zabaviť diváka, no bohužiaľ výsledok bol opačný. Film som videl dávnejšie ,ale stále si ho pamätám tým teda chcem povedať že stupidita a trápnosť filmu sa stále nesie vzduchom a nie a nie sa vypariť. Proste film ma sklamal. Filmu by som dal 30%. (14.03.2013)