Evžen mezi námi

Ucho Kraus jako - nakonec - slavný textař let osmdesátých (píseň o odtržené sítnici bagristově), ředitel festivalu jako "disidentský" hrobník, Bedrna jako otcovský fízl... a za odměnu kariéra ve státech pro režiséra. Akademický prostor své sliby plní, snímek se opravdu podařilo prosadit do distribuce. V roce 89, bo to byl čas ho vytáhnout z trezoru a následně letos na A festival. Nejhorší je, že se mne pokoušel patnáct minut po začátku vyhodit z místa v... Termalu nějakej rusák, bez pozdravu s tím, že je to JEHO MÍSTO (což vyjádřil jediným, stále opakovaným slovem - vychadítě. Je to s náma ještě dobrý, po mém důrazném protestu ho vyprovodil organizator. Zatím - jsem zvědal, jak dlouho si takovou občanskou odvahu ve Varech dovolí.. (05.07.2011)

Vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o studentský snímek, je zajímavé se na Evžena mezi námi dívat jako na na výpověď o době, v níž vznikal. Kromě téhle skoro historicko-dokumentární hodnoty, sympatické sestavy herců v malých a ještě menších rolích, a kromě dvou doopravdy roztomilých scéna (dialog Jana Krause a Karla Augusty, zamyšlení se nad současnými písňovými texty v podání Josefa Somra, Jana Krause a Jiřího Bartošky) však není moc o co stát. (25.03.2012)

Obnovená premiéra archivního a dříve i trezorového filmu Evžen mezi námi (1981) režiséra Petra Nýdrleho slibovala na festivalu v Karlových Varech velkou událost: nejlepší (a) zapomenutý český film o zdejší normalizaci. Namísto toho přišel vcelku klasický „FAMU film" - což je trochu syndrom. __________________ Se studentskými filmy bývá potíž, že toho chtějí říct hodně, ale často se nimrají v juvenilních pocitech nedoceněnosti nebo bolavosti. Evžen mezi námi vyprávějící o synkovi z vesnice, který přijde do Prahy a chce se stát spisovatelem, básníkem nebo aspoň hudebním textařem, vyhlíží, že si z této "tradice" dělá trochu legraci a vlastně reflektuje snahy mnoha mladíků "být umělcem". _____________ Dnes už ovšem drzost tohoto snímku značně vyvanula. Můžeme si sice uvědomit, jak provokativně (tedy disidentsky) mohla působit postava hrobníka v podání mladistvě fešáckého Jiřího Bartošky, může nás okouzlit svou (tehdy chlapeckou) roztomilostí Jan Kraus coby Evžen, který se z naivního snílka promění v namyšleného pragmatika. ______________ Pamětníci odchytají různé tváře tehdejší pražské bohémy, která tak trochu ztvárňuje sama sebe. Těžko popřít vtip některých scének, film trefně zachycuje nástup obludného normalizačního popu - a to ve finálové montáži, kdy se Evžen konečně prosadí dostatečně nablblými verši typu "obyčejní lidé živili tři krky, matce v létě mlátička utrhla kus ruky" apod. (sebranými ve skutečnosti z tehdejší oficiální tvorby).___________________ Z dnešního pohledu se ale Evžen mezi námi jeví spíš jako dílo s nezacíleným satirickým tónem, kde jsou všechny jevy zesměšněné rovným dílem a jde spíš o čirou negaci. Klidně by pak takový film někdo mohl označit i za snahu znevážit jakoukoli činnost proti režimu - ostatně z děje není moc jasné, v jakém uměleckém prostředí se Evžen na začátku pohybuje a jestli se pak na konci pohybuje v jiném. Film by se při nějaké nešťastné shodě osudu mohl líbit i lidem, kteří za minulého režimu udávali různé „nekalé živly a příživníky".____________ Stejně tak nejde úplně pominout, že 74 minutové dílko natáčené tři roky obsahuje sice hodně expresivních (a někdy i dost násilně deformovaných) záběrů, ale technicky je dost nekvalitní a dramaturgicky rozpadlé. Chvílemi ona nerozhodnost hlavního hrdiny a prázdnota jeho touhy - „víte, se mnou je to těžký, já mám i témata, to zas jo, ale potřebuju si ještě osvojit formální stránku verše" - může být částečně přenesena na film samotný. ________________ Zkrátka od trezorové legendy jsem čekal (asi bláhově) trochu víc. Nepochybuju, že Petr Nýdrle s Janem Krausem chtěli zachytit svoje znechucení tehdejší společností. Bylo by asi zajímavější je vyzpovídat v rozhovoru, jak to tenkrát bylo, než se dívat jen na výsledek jejich práce, která samozřejmě - vzhledem k tomu, že jde o školní film - podléhala taky trochu předběžné cenzuře. (22.03.2012)

To, že se film dřív nesměl promítat se ani moc nedivím... Tohle nikdy nepochopím, je nějaká doba (teď neřeším, jestli "pravá" nebo "levá") a prostě se samozřejmě vládnoucí straně nehodí aby se točily filmy s pro ně nepříjemnými nazory... Kraus jako cucák z vidlákova co přijede do Prahy není špatný a když bych bral film tak, že ukazuje, jak Praha před 30 lety vypadala, tak fajn ale jinak... (11.07.2011)

Fillm dokonale vyjadřující poměry v socialistickém Československu v 80. letech minulého století, který se docela zdařile zaměřuje na uměleckou komunitu a ukazuje "návod", jak se prosadit. Inteligentní divák pozná sarkasmus a kupodivu to poznali asi i cenzoři, a proto šel do trezoru. Jinak se jedná o průměrné zpracování, které mě nějak moc nenadchlo a rozesmály mě akorát některé angažované texty. (08.07.2011)