Prázdná kolébka

Tak opět jedna věc, o které jsem nevěděl. Nicméně není až zas tak podstatné, jestli jde o skutečnou událost, nebo ne. Jádrem pudla je zde břemeno, jež na sebe člověk bere pro jiné, zda ho dokáže unést, a jestli svou obecnou prospěšností nepoškozuje sebe a svou rodinu. Život je totiž vždy otázkou volby. Kolik je člověk schopen obětovat pro druhé, aby sám sebe nezničil? Kolik dáváme a kolik se vrací? Stojí to vůbec za to? Na to si každý musí odpovědět sám, protože to každý má "hozený" jinak. Tenhle film popisuje chůzi po laně nad osobní propastí velmi působivě, o hlavní hrdinku jsem měl vážně strach. Jó, život je složitej..75% (14.03.2012)

Film Oranges and Sunshine (český překlad neakceptuji) mi dal všechno, co mohl dát. Neuvěřitelný příběh, který se bohužel mnoha dětem stal, skvělé herecké obsazení a výkony: Emily Watson uchopila roli sociální pracovnice s veškerou vervou a povedlo se jí to tak, až mám o ni obavy, zda po natáčení také netrpěla posttraumatickým stresem. David Wenham jako Len tvrďák, kterého byste v prvních minutách vytáhli za ucho z místnosti, ale pak vám přiroste k srdci. A další "obyčejní" lidé, neobyčejně zahraní. Některé momenty téměř připomínaly druhou světovou a koncentrační tábory- děti odevzdaly všechny své věci a dostaly jen šortky a tričko... Tohle není obvyklý snímek, umím si představit, že leckdo u něj bude zívat, ale mně zasáhl od momentu, kdy jsem o něm četla poprvé a nepřestal, ani když jsem dokoukala závěrečné titulky s nesmrtelnou písní Wild World. (19.10.2011)

Občas sa mi stane, že narazím na film (príbeh), ktorý svojím obsahom dokonale prekryje akýkoľvek svoj iný nedostatok. Tento film je presne ten prípad. Ja som osudy tých detí vnímala veľmi intenzívne a vôbec sa mi to nezdalo ani nudné, ani chladné a ani príliš televízne. Obsah prebil formu a to je u mňa v tomto prípade rozhodujúce, niektoré skutočné príbehy nech sa akokoľvek snažia to nedokážu, pretože sa z nich autori až prehnane snažia vytĺcť čo najviac. Tu je to našťastie inak. (27.02.2015)

Silné emocionální drama na základě skutečných událostí, zpracované tak bídně, až by z toho jeden nudou brečel. Po celý film vám přijde, že hlavní aktérka, která začala šlapat někomu na kuří oka, vlastně neměla takřka žádné problémy s dohledáváním lidí a snahou zveřejnit pravdu. Po celou dobu se režisér snaží vám vehnat slzy do očí, bohužel tak nuceně, že místo opravdového dramatu stále čekáte, kdy už se konečně objeví nějaký pořádný zvrat. Jenže on nepřijde. 100 minut se vleče děj bez opravdových emocí jak neaktivní EKG, od začátku do konce stále stejné pííííííííííp -------------. (13.11.2011)

Neočekávám od dramatu, že ze mne vycedí litry slz, pokud mu nepůjdu sama trochu naproti. A že jsem žena, tak pro mne rozhodně není těžké vcítit se do osudu deportovaných dětí, které byly odtrženy od rodin a využity jako "bílá hodnota" v koloniální Austrálii. Také nebylo těžké prožít celý příběh ženy, která se odhodlala tento ilegální zločin odkrýt a vyjasnit. Místo slz nastoupil hluboký obdiv a nezáleží zde na nějakých uměleckých kritériích, protože je to film důležitý pro svou výpovědní hodnotu a je dobře, že byl natočen. Emily Watson se do role sociální pracovnice perfektně hodila. (04.12.2012)