Než poznáš první úsměv

Zajímavý námět, ale herecky i režijně podaný velmi špatně. Vilma Cibulková umí hrát jen uřvané hysterky a ostatní herci nepředvedli také nic, mladí herci až na Vetchého hráli teatrálně, Havelková a Brabec hráli to co vždy, Galatíková umí zahrát daleko líp a zaujala mne jen Jirásková, která se zde bohužel jen mihla, navíc i režisér Ráža tady zcela selhal. (14.01.2023)

Pro mě dost nevěrohodný děj, nedovedu si představit, že by nějaká matka, jakmile už dítě vidí (a myslím, i když ho nevidí, vždyť je s ním devět měsíců před jeho narozením), tedy že by se ho vzdala, protože "ten chlap" je jeho otcem, nebo proto, že chce byt. Ale možná to má každá nastavené jinak. Ovšem co mi hodně vadilo, bylo přehrávání, neustálý křik jako na ochotnickém divadle, přestože v obsazení jsou samí dobří herci, a na Vilmu Cibulkovou jinak nedám dopustit. Ale třeba chyba režie :-) (02.03.2021)

,,Dobrý den, máte papíráky?'' ---- Podivnost podivná. Nejsem žena, tak nemohu naplno odsuzovat chování hlavní hrdinky, jménem Iva, nicméně její chování bylo dost divné. Na druhou stranu si tu dobu trochu pamatuji. Vím jaký byl problém tehdy sehnat byt, byť nejeden dnešní dezolát co se neumí o sebe postarat sám vzpomíná na to jak tehdy každý bydlel, jak to bylo za komančů bájo a jak dnes mladí na bydlení nemají šanci dosáhnout. Jenže tehdy nešlo o soukromé bydlení v osobním vlastnictví (převážně) a pamatuji doby, kdy v jednom bytě s kamarádovou rodinou žila v jedné cimře i babička. Pro řadu dnešních mladých naprosto nepředstavitelná představa, že žijí s partnery byť jen s rodiči v místnůstce společného bytu oddělené od další místnosti jen dveřmi s prosklenou výplní. Pokud byla matka sama, měla dítě krátce, mohla klidně začít reálně plašit, že nemá kde bydlet. Obzvláště, když se filmový taťka  k otcovství nehlásil. A v době před analýzami DNA se to otcovství zbouchnutým slečnám dokazovalo těžko kdo je vlastně otcem. Na stranu druhou ta zjevná zištnost hlavní hrdinky mi moc pomatená nepřipadala a naopak se chovala až krutě racionálně. Naštěstí tady zafungoval správňák Ondřej Vetchý, charakter už tenkrát, který zavčasu se svým Trabantem kombi zasáhl :-). Dnešní divák až s odporem sleduje ten odpudivý krámek i sortiment zboží, který Iva prodává. Jasně, tehdy nám to tak nepřišlo, ale dnes jsem na to koukal s až pomalu otevřenou pusou. Dost jsem se nasmál, když Cibulková chtěla prásknout o zem videem Vladimíru Dlouhému. Ten jeho šok a prosby aby to nedělala! :-). Dnes už je video retro pojem mladým leckdy dokonce neznámým, ale tehdy se ten vrchol technologie (spolu s CD disky) začal pomalu dostávat i do ještě socialistického Československa. Video vyráběné u nás licenčně tuším od Philipsu stálo tehdy bratru kolem 20 000 modrých papírků se Smetanou. Že to bylo tehdy sakra moc cvakne každému ve chvilce, když si uvědomíme, že tehdejší průměrný plat byl kolem 3000 Kč.  A to ještě Video moc nešlo sehnat.  Vlastně Iva bez desíti tisíc držela v ruce peníze na tu garsonku :-).  Na TV film jsou tam slušné herecké výkony, ale mne spíše než ta psychologie bavily ty reálie. Bohudíky už je to pryč... Beru si tedy dvě letlampy, malé. * * (19.10.2023)

Poměrně slušná "dráma" matky, která se nejdříve zřekne dítěte, aby ho pak prodala. Jenže okolnosti kolem jejího života a vlastní mateřský pud s výčitkami svědomí ji nadají spát. A tak se rozhodne vše uvést do správných kolejí. Jenže naráz se lidé od ní odklánějí a pomoc ji čeká až od nečekaného přítele. Na české poměry slušné, jen v reálném životě by to zas tak snadné s tím koncem určitě nebylo. (19.08.2012)

Neumím pochopit, proč člověk dokáže udělat některé věci, i když se ocitne ve složité životní situaci. Ale pořád je to lepší, než zabít nebo utýrat. Snad si velmi dobře uvědomila, co udělala. Na tenhle příběh jsem se dívala hlavně kvůli hereckému obsazení. Bylo velmi lákavé a taky jsem se těšila na to, co herci dokážou předvést. Dagmar Veškrnová mi svou vizáží připomínala mou matku. Obě dvě totiž v jednu dobu vypadaly jako dvojčata. (09.02.2012)