Les Petits Mouchoirs
Milosrdné lži
Little White Lies
Režie:
Guillaume CanetScénář:
Guillaume CanetHrají:
François Cluzet, Marion Cotillard, Benoît Magimel, Gilles Lellouche, Jean Dujardin, Laurent Lafitte, Valérie Bonneton, Pascale Arbillot, Anne Marivin (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Jeden ze skupinky přátel středního věku se ocitá po nehodě v nemocnici. Navzdory této události se jeho blízcí rozhodnou vyjet na tradiční, každoroční společnou dovolenou na pláži nedaleko Bordeaux. Jejich vztahy, přesvědčení, pocity viny i přátelství jsou v zápětí podrobeny těžké zkoušce. A nejen proto, že k sobě nebyli vždy zcela upřímní, jsou nakonec nuceni přiznat se k několika více či méně Milosrdným lžím. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (100)
Niektoré žánre by mali mať limitovanú dĺžku. Možno aj zo zákona, keď sú producenti mäkkí. Nič s tým neurobí ani množstvo postáv, ani luxusná francúzska herecká smotánka, ktorá hrá svoje postavy uveriteľne, ani príjemné prostredie pri mori. Pomalé plynutie filmu mi vôbec neprekážalo, až kým som si po hodine a 20 minútach povedal, že je toho už dosť a chcelo by to zvýšiť tempo. Lenže prišiel skôr pravý opak, čo u mňa znamenalo pokles filmu na 3 hviezdy a absolútne nezvládnutý záver, ktorý ma ničím a nijako nedojal a sú z toho hviezdy dve. Ak bolo režisérskym zámerom robenie si srandy z diváka, ktorý to už teda chce dopozerať do konca, tak potom sú Milosrdné lži skvelým príkladom, ako ho "nemilosrdne oklamať". ()
Hrozně mi tu chyběla kopa emocí, místy je to dost neosobní, ale o tom právě ty Milosrdné lži jsou. Každopádně ty líbačky při každém vstávání či setkání se, mě hrozně fascinovaly a moc mě bavilo na film koukat. Tah režiséra vzít herce kteří se osobně znají byl suprový, možná díky tomu to bylo takové fajn koukatelné i když konec se zdál křečovitý, nedojemný...a nejvíc mě pobavila scéna kdy se mluví na rýži, ozkouším taky :-) // oficiální text distributora NO COMENT!! ( rozhodně ale zkoukněte :)) ()
Konská dávka trpezlivosti a sebadisciplíny tvorí nevyhnutný predpoklad pre ďalší zárez na pažbe v osobnej kinematografii. Dva a pol hodinové orgie, ktoré z 2/3 pripadajú zbytočné a ťažko zrozumiteľné prznili inak celkom podarený dojem. Ešteže existovala posledná pol hodinka, čo všetko obrátila v zmes pozitívnej francúzskej emotívnej renesancie. Nabudúce ubrať dávku na 2 hodinky a ušetriť na afektoch (frantícky Dustin Hoffman v podaní pána Cluzeta miestami riadne týril tlačidlo skip). V tom prípade by bolo zarobené na nezabudnuteľný kúsok o kamarátstve nekamarátstve v elementárno-zložitej podobe, pri ktorom by som 3x nezaspal. 3 a 1/2* A ešte jedna poznámka pod čiarou - oficiálny text obsahu od distribútora musel písať maximálny multiretard. Tschüss bis nie und nimmer später ;) ()
Tak tento film byl pro mne zklamáním, protože solidní hodnocení v kombinaci s úžasnou Marion Cotillard ve mne vzbudil velká očekávání, ale dostal jsem 2,5h nudy a tlachů víceméně o ničem. Tito kamarádi měli mezi sebou různá tajemství i nějakou tu špínu, ale to se holt stává a přeci jen z tohoto tématu nešlo moc co dostat. Ta autonehoda byla jen a pouze jako prostor pro srdceryvný konec víc nic. Tudíž velké zklamání a dávám 2z5 jen za hudbu, exteriéry, Marion Cotillard a sem tam záblesk kvalitního hereckého výkonu. ()
Tak zde bude nutností vydržet, jelikož takový film nelze zkrámovat za 90 minut, to jsem pochopila i já. Dříve, než jsem se stačila hlouběji ponořit, frflala jsem na typické omlaskávání francouzských lící, čekajíc, že bude následovat hlubokomyslné skřehotání (původní znění :-)) o jídle, pití, světových názorech a sexuálních orientacích - moc mně do tohoto očekávání nezapadal chudák Ludo a jeho nehoda, často jsem na něj zapomínala - zrovna tak, jako jeho přátelé. Nakonec se však dovolená několika starých známých pro mě stala filmovým pohlazením, u kterého jsem si báječně odpočinula, přesto, že jsem byla zatěžována problémy každého z nich, které stále častěji prořezávaly uvolněnou atmosféru letní přímořské selanky. Krásně předvedeno, jak rádi se zabýváme malichernostmi, jak lehce zapomínáme na to, co nás tíží, co nám není příjemné, co zatěžuje naši představu průzračné bezstarostnosti, bez kalících elementů, jako je těžký stav někoho, ke komu máme hodně blízko. Je nám to líto, ale přesto se raději sobecky šťouráme ve vlastních, mnohem méně důležitých nezdarech, tápáních a ohroženích, možná, abychom pro svou dušičku zlehčili ty opravdu osudové a životně důležité, které se ovšem nedějí nám - probudit a semknout se dokážeme až při ztrátě nejvyšší. Ale stejně je fajn, že i když jsme každý tak jiný, přece dokážeme žít vedle sebe a odpustit si navzájem - přes všechny ty lži, neupřímnost a falešný stud, a to, myslím, chtěl snímek právě sdělit. Velkou zásluhu na příjemném pocitu z celého filmu je třeba přiznat hercům, jimž vévodí chápavá, zadumaná, vláčná a okouzlující Marion Cotillard, chodící nerv François Cluzet a zamilovaný Benoît Magimel, a v neposlední řadě vynikající výběr prázdninově odlehčené hudby. NEJKRÁSNĚJŠÍ SCÉNY: Hřbitovní a pařížská okenní. NEJLEPŠÍ HLÁŠKA: Dívej se na mě, když na tebe řvu!! :-) ()
Reklama