Halloween

Uchylného krveříznivého Míšu Majera ještě stále neskolila stařecká demence, a tak za zvuků pukající kukuřice již asi po sté uprchl z nejpřísněji střežené, tentokrát už gerontopsychiatrické léčebny pro přestárlé sériové vrahy (Už by si je američtí soudruzi měli konečně pořádně zabezpečit!), aby v předvečer všech pederastů bez skrupulí opět sveřepě opíchal nekulturní maloměsto masivním kuchyňským nožem, a zejména svou nejmilejší oběť, navrátivší se Džejmilí, byť se její kdysi luxusní čtyřky dávno vydaly na smutně povislou penzijní cestu směrem ke kolenům. Oba patrně pravidelně žerou Geriavit, a tak je z toho milá, dynamická, hezky natočená, příjemně krvavá a slušně odsejpající standardní kauflandovská roztržka o inkontinenční pleny v akci a více než důstojná pocta originálu, zaštítěná hudebně i produkčně samotným neutínajícím se mistrem Tesařem. Ale! V pravěku originální a novátorský koncept vyšinutého skupinového bodala je v 21. století již kapku vyčpělý, sto minut intenzivního píchání tisíckrát vykradlo kdejaké porno, tudíž sebelíp natočená omletá kostra „Nemluvný Míša chodí a penetruje, holky zdrhají a ječí“ už dneska spíš tak trochu prudí. Čili, ať si místní diskutabilně heterosexuální „experti“ melou co chtějí, jedinou inovaci do celého, v podstatě kolovrátkového čtyřicetiletého seriálu vnesl v roce 2007 skvělý Nemrtvý Robert, když jej prodchnul svou narušenou nekompromisní surovostí a romantickými příhodami z Míšova harmonického dětství. (24.10.2018)

Dravec nechce umřít, dokud nepokoří svojí kořist. Ale to samé platí o kořisti. David Gordon Green vyřezal a pečlivě nasvítil důstojnou poctu nepřekonatelnému originálu, které mocně brousí ostří famózní soundtrack dokazující, že podobně jako Michael ani Johnovi tunes z osmdesátých nestárnou. Atmosféra je hutná, homage elegantní, kamerové jízdy hladké, lekačky ne úplně invenční, ale atmosféra řízná... nevidím důvod proč se nenechat zas jednou naporcovat. (16.10.2018)

V roku 1979 natočil americký filmár John Carpenter snímok "Halloween". Stvoril horrorovú legendu. Vdýchol život Michaelovi Myersovi. Odvtedy bolo vyprodukovaných viacero titulov, v ktorých sa objavil tento chladnokrvný, psychopatický vrah. Videl som ich všetky. Niektoré ma bavili viac, iné menej. No zatiaľ posledný Michaelov príbeh, ktorý v roku 2018 zrežíroval David Gordon Green, ma vskutku pohladil po mojej zvrátenej horrorovej duši. Je to surová chuťovka, ktorá vzdáva podctu pôvodnému kultovému snímku. Dokonalá halloweenská atmosféra, skvelý carpentrovský soundtrack a starý dobrý Michael Myers vo výbornej forme. Ak som dobre počítal, tak na svojej vražednej púti Haddenfieldom zamordoval trinásť ľudí. Bol to parádny masaker. Michael mi po dlhom čase zasa urobil radosť. ***** (20.06.2019)

Nový Halloween možná není tak děsivý jako ten z roku 1978 a stejně zábavný jako H20, ale stále je dost podnětný a sebeuvědomělý, aby nešlo o zbytečný sequel. Lze jej sledovat třeba jako morbidně vtipnou polemiku s filmy a (dokumentárními) seriály, které se zlo snaží pochopit (např. s pomocí psychologie). Laurie Strode ví, že občas je lepší moc se neptat - jak činí ostatní postavy, snažící se Myerse (kterým jsou fascinovány podobně nezdravě jako někteří hororoví fanoušci) přimět, aby se vyjádřil (což většinou učiní, ale ne tak, jak by si představovaly) -, ale prostě vzít do ruky kuchyňský nůž nebo brokovnici. Nejen na příkladu Laurie pak Greenův trojgenerační horor ukazuje, jak se ženy během uplynulých čtyřiceti let naučily účinněji bránit nebezpečí a vzpírat přiděleným rolím (krom kostýmového gender swappingu na halloweenském večírku dojde i na převrácenou variaci jedné slavné scény z prvního Halloweenu). Přesto musí nadále čelit nedůvěře a podezření, že jsou psychicky vyšinutými hysterkami, v čemž jde film hodně s dobou. Režii není co vytknout a z hudby otce a syna Carpenterových tuhne krev v žilách. Když navracet k životu kultovní filmy, tak alespoň takhle. 85% (16.10.2018)

Úvod je efektní ale v kontextu zbytku příliš moderní, závěr bych raději psychologicky komornější a temnější. Přesto to ale dopadlo možná nejlépe, jak mohlo. Protože to absolutně ctí originál a podařilo se tomu to nejdůležitější - stejnými kamerovými jízdami a hudbou mne vrátit do těch samých ulic, backyardů, chodeb a pokojů, na stejné místo s tou unikátní atmosférou, která kdysi dávno zadefinovala moji slabost pro tento úžasný filmový žánr. A to sakra potěší! (14.10.2018)