U2 360° - Živě z Rose Bowl

Jako pravověrný fanoušek U2 namlsaný DVD jsem vyrazil v říjnu 2010 do Říma na koncert. Po drobných peripetiich s lupenem jsem se na stadion dostal dostatečně včas abych nasál atmosféru stotisícového stadionu a pak to přišlo...byla to prostě nádhera. Veškerá má očekávání byla předčena a já si užil dvě hodiny naprosto dokonalé muziky se skvělým aranžmá a vším co k takovému koncertu patří....Díky U2!!....Jakmile bude možnost, určitě navštívím jakýkoliv jejich koncert. 100%. (21.09.2011)

Výtky by se našly: nepochopitelné vynechání úvodní písně koncertu, Bonův chraplavý hlas, místy dost podivný střih, absence Stay (nejsilnější moment berlínského koncertu). Ale k čertu s tím - u Vertigo tour jsem se lehce nudil na samotném koncertu i v třetím filmovém rozměru, teprve 360 stupňů mi navrátilo víru. :) Jo a HD téhle show obzvlášť sluší. 90% (18.06.2010)

Velká škoda, že U2 usměrňují svůj marketing na USA, takže často zůstává Evropa (ale i jiné světadíly) opomíjena, ač se tam odehrávají často daleko srdceryvnější a dojemnější koncerty. Je to tu znát víc než kdysi, ať už jsou to nepříliš aktivní fanoušci, chladná vesmírná stanice, Bono neinteraktující s publikem nebo setlist očesaný o snippety či jiná překvápka. Zejména, když jsem byl naživo 2009 v Chorzowě a 2010 v Mnichově, tak na tour zkrátka byly lepší koncerty. Krueger jako režisér udělal produkt, který konzumenta potěší, stejně jako kdyby přišel na koncert poslechnout si ty 2-3 písničky, co má rád a konec šmitec. S tím je úzce spojena další věc - remaster živého streamu z YouTube. Ano, viděl jsem to naživo a ano, mám na disku záznam, opravdu se to povedlo hezky vyčistit (včetně ozvěn, hlasů fanoušků, barev a i chybky Adama v In A Little While). Ovšem je to úžasný podraz na fanoušky vydávat nadvakrát něco, co bylo k dostání naživo zdarma. A to ani nepočítám "bonusové" DVD, které je v podstatě okopírovaný U2be kanál s krátkými klipy z tour. Ale díkybohu tam dali Breathe, které na několik sekund obsahuje záběry z Chorzowa. Ale i tak to byl zážitek, nejen naživo, ale i posléze, ať už kulervoucí Get On Your Boots, sirény Magnificent, With or Without You s úžasnou basovou linkou na závěr nebo 100 000ový dav zpívající O-o-ooo na konci Moment of Surrender a do toho Bono s rappem. Slabších pět hvězdiček a pokud se pánové z U2 uráčí vydat další DVD, tak snad bude lepší (tipuji z Austrálie). Navíc když teď ustálili nový setlist s krásnými obměnami. (26.09.2010)

Vizuální paráda, však osobně upřednostňuji interprety, kteří méně dřístají a více hrají. Beautiful Day (mrzí mě, že v sestřihu zazněla místo Stay) je odrhovačka, kvůli které jsem U2 na dost let zatratila. Ale když si ji odmyslím, zjišťuji, že mi v mém playlistu U2 začali chybět. Včerejším koncertem tedy datuji "nový začátek". A jdu si po dlouhých letech pustit Joshua tree. (03.09.2019)

Žádný velký fanda U2 nejsem, ale ty jejich největší hitovky samozřejmě dobře znám a byl jsem zvědavý jak se předvedou ve stínu monstrózního pódia (a taky ve "stínu" mých oblíbených předskakujících Muse). No a musím říct, že jsem byl příjemně potěšený. Pódiové vychytávky, osvědčené hity, kapela ve formě a všudypřítomná politika, to jsou prostě klasičtí U2 a já si je více či méně užil od prvního do posledního songu. Být fanda, je mé hodnocení asi maximální. P.S.: Ve vší úctě k Bonovi a fanouškům si nemůžu pomoct, ale Where the Streets Have No Name v podání Muse feat. the Edge na letošním Glastonbury 2010 mi přišla mnohem mnohem lepší. (27.08.2010)