Jeskyně zapomenutých snů

Dokumentární film tak, jak si ho představuji v nejčistší podobě... Herzog nám pomocí filmového plátna zprostředkovává zážitek, kterého by se nám jinak nedostalo; přivádí nás k "záblesku minulosti", představuje nádheru, čistotu a uchvátnost jeskynního komplexu Chauvet. V tomto případě je 3D víc než na místě; stačí si jen odmyslet okolní diváky a vpíjet se do zvuků ticha, zaposlouchat se do tlukotu vlastního srdce. Skutečně dechberoucí podívaná... [Metropol Olomouc, 6.12.2011 - s Caym + Jennifer.S] K přečtení doporučuji: http://25fps.cz/2011/jeskyne-zapomenutych-snu/ (07.12.2011)

Ahojte! Je to prosté. Každý, kdo se trochu zamyslí nad tím, o čem tenhle film bude a kdo jej natočil, dojde k závěru, že proto, aby si jej co nejvíce vychutnal, musí, tak jako já, udělat dvě věci - jít na tuhle lahůdku ve 3D do pohodlného multikina a naladit se na meditační, hypnotickou cestu do míst, která jsou skutečná a zároveň neskutečně fasntastická! Ať už jsou komentáře odborníků, či samotného Wernera, více, nebo méně zajímavé, je to skoro fuk, jako to rádoby poselství na konci, stejně to chcete vidět hlavně kvůli nejstarším jeskynním malbám na světě, které normální smrtelník jindy neuvidí, a ty jsou nejemotivnější, když jsou záběry podkresleny pečlivě vybranou hudbou. Ne náhodou tento vyjímečný film hodnotím jako jubilejní tisící ;-) Silný zážitek! Mějte se filmově! Woo. (02.04.2012)

Jsou to předevšm nástěné malby, pro něž je Chauvetova jeskyně tak významná. Jejich prohlížení, především ve velkoformátové knize vytištěné na ofestových strojích ADAST, musí být úžasné a nenahraditelné obrázky uloženými na internetu ani sledovanými v područí Zeitlingerovy kamery a střihem dle představ Joe Bini a Maya Hawke. Skutečně, především koňské tableau je nádherné, i když ostatní zvířata (nosorožci, lvi...) jsou rovněž, zřejmě už bezprecedentní. Mnohé připomínají Picassa (ve filmu zméněno), ale především Franze Marca (obálka knihy "Der blaue Reiter" a další neobyčejné obrazy se zvířecími motivy), který temito jeskními obrazy sice nemohl být inspirován (zemřel 4. března 1916 u Verdunu), ale opačná inspirace vyloučena není; každý kruh se musí někde uzavřít. Pozn 1: Toto vysoké hodnocení dávám vzhledem k finální scéně (před oběma dodatky, které dokument spíš poškodily) koncipované jako tichá procházka po magické "obrazové" jeskyni, zde navíc doplněná skvělou hudbou Ernsta Reijsegera. (30.09.2019)

Viděno ve 2D ~ Kameraman je blb. Točit s kamerou, jak kdyby ji měl jen přivázanou na batohu, může jen blb. Jinak nádherná jeskyně, nádherné stalagmity, stalaktity a co já vím jaké další stala-něco-ity, perfektně zachovalé malby a neuvěřitelnost tvorby lidí před desítkami tisíc let. Do kina bych na to ale nešel i když 3D by mohlo být zajímavé (spíš pochybuji), hlavně by mě s ozvučením v sále vadila skřípající "něco-jako-hudba". (05.11.2011)

(AFO 2019) Werner Herzog ve svém osobitě pojatém dokumentu nabízí divákům pohled do míst, která mohla na vlastní oči spatřit jen hrstka lidí. Za tuto možnost patří tvůrcům velké díky - za jejich vytrvalost, odhodlání a snahu přiblížit publiku krásu a jedinečnost jeskynního systému Chauvet. Filmu by jistě neuškodila kratší stopáž, jelikož to místo působilo příliš zdlouhavě a některé sekvence úplně vybočovaly z dějové linie (viz "čmuchací parfumér" či "krokodýlí albíni"). Očividně to byl ale Herzogův záměr, který se snažil vytvořit bohatší výpověď než pouhý dokument o nástěnných malbách. Z celého snímku sálala silně duchovní atmosféra, kterou umocňovala výrazná hudební stránka s náboženským nádechem. Onen jeskynní systém se pak člověku jevil jako jakýsi posvátný chrám, v němž se zastavil čas, a který se vymyká chápání většiny z nás. (23.04.2019)