Režie:
Jean-Claude BrisseauScénář:
Jean-Claude BrisseauKamera:
Romain WindingHudba:
Jean MusyObsahy(1)
Mathilde (Vanessa Paradis) je sedmnáctiletá studentka. Problematická, provokující, svérázná dívka bez rodičů s cynickým pohledem na svět. Francois (Bruno Cremer) je jejím učitelem filozofie. Pokouší se jí pomoci s učením, ale postupem času propadá do vášnivého a zničujícího mileneckého vztahu se svou studentkou. Je jenom otázkou času, kdy vztah začne ruinovat jeho manželství i kariéru; ale je vůbec ještě cesta ven? (BDMarty007)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Rozporuplný príbeh postaršieho profesora a 17 ročnej študentky, ktorá si vybojuje u profesoríka milostný vzťah. Tu sa začína plochý dej nepodložený racionálnym psychológom, ktorý je z toho tak zdezorientovaný, že je ťažko prisúdiť niekomu opodstatnenosť svojho konania. Pripadalo to skôr, ako zaujať na túto známu tému niečím iným , čo sa akosi nepodarilo. Divadielko o samých psychiatroch, vôbec neoslovilo svojou kompetenciou. ()
Oblíbený a často těžený námět, kdy do už zařízeného pohodlného života vtrhne nová krev, zboří vše, co jen lze, a jako poslední závěj u pole roztaje s jarem, aby po ní nezbylo nic. Vanessa Paradis plně odhalená ve věku neplnoletosti, Bruno Maigret v nejlepší formě, krásné prostředí provinčního francouzského městečka a v neposlední řadě pěkný dům (chtěl bych taky takhle bydlet v Saint-Genest Malifaux u jezera) a manželka pana profesora. Typ filmu, u kterého od začátku víte, že to nemůže dopadnout růžově. Dobře napsané, zahrané. Tip na filmový klub ČT. ()
Herecky obsazeno a zahráno výborně, mladinká Paradis a Crémer ve věku, který má k důchodu, co by filosofickou knihou na škole od katedry ke krásné studentce dohodil. No...prostě se mi to vleklo jak žvýkačka na slunci a posléze jsem se chytila při tom, že jedním uchem poslouchám dialog, ale ve skutečnosti si lámu hlavu, proč mají ložnici v patře starého sídla, mně nesympaticky kamenného vzhledu, kovově modrou s debilně umístěnými postelemi, kdy hlavu mâte přesně naproti otvírajícím se dveřím a jedna žabička na divných závěsech je chycena blbě. A to je pro mně konec, přátelé! Jo, hudebně dost dobré. ()
To bol veľký výkrik Mathildy z nefunkčnej rozpadnutej rodiny, k učiteľovi filozofie Francoisovi. Potrebujem lásku, potrebujem ochranu a chcem to od teba. Výborná Vanessa Paradise, trochu roztopašná, chvíľu dieťa, chvíľu až veľmi dospelá. A dôstojný Bruno Cremer na vážkach medzi láskou a zodpovednosťou. Veľmi citlivo natočené, žiadne oplzlosti, ani chlípne pohľady. Koniec ako inak, s orosenými očami. ()
Nádherná mladinká Vanessa Paradis v příběhu o Lolitce, který však není zpracován tak silně, jak by mohl být. Děj mi rychle uběhl, ale měla jsem pocit, že celý příběh je podáván bez nějakých větších emocí. Působil na mě poněkud chladně. Výkony obou protagonistů výborné. Bohužel nemůžu, tak jako většina zde, říct, že by mě to emočně nějak dostalo. Zase na druhou stranu, nemusí být hned každý milostný příběh tak silný, že nás emočně úplně rozseká a rozcupuje. Na Noce Blanche se mi líbilo právě to, že na mě zapůsobil tak nějak lehce, navzdory tématu. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (1)
- Vannesa Paradis získala za svou roli francouzskou cenu Césara. (Rosalinda)
Reklama