Nic nás nerozdělí

Emocemi nabitý (a kdo tvrdí že ne, tak si na něco hraje...) snímek, který přináší skutečné fyzické utrpení lidí bojujících o holé přežití. Mě osobně první půlka naprosto vzala dech, jako bych se topil společně s Naomi nebo Ewanem a jejich dětmi pod tlakem ohromné masy vody. Takto dobře položené základy příběhu a vtažení mě jako diváka do děje zapříčinili, že jsem už neměl chuť unikat a odevzdal se příběhu včetně všech psychických a možná i fyzických bolestí, které jsem tak pocítil (opravdu jsem docela prožíval každý pohled na zkrvavenou Naomi, ta její noha...au). Působivé ve své jednoduchosti a komornosti, a přitom pro mě nejpůsobivější prožití katastrofy jakou tsunami skutečně je. Se vší tou krví, bolestí a hledáním. PS: kam se hrabe třeba Heereafter a jeho digitální, i když působivá "vlnka na pobřeží" PPS: na tenhle film jděte do kina, ten zvuk za to stojí, doma bez pořádné repro soustavy přijdete o zážitek. (28.01.2013)

Výtečně natočený kýč. Bayona natočil po technické stránce téměř dokonalé dílo, ve kterém je plno intenzivních momentů, zvukových vychytávek a naštěstí se nešetří také brutálnějšími výjevy, u kterých vám nebude moc dobře. Herecky je to také parádní a nejvíce zaujme talentovaný Tom Holland. Tohle děcko má budoucnost. Bohužel scénář filmu je jedno velké klišé a některé scény i přes úpornou Bayonovu snahu byly až skoro směšné a ke konci už se na ty emoce a sentiment tlačilo tak moc, až už to bylo otravné. Lépe ale Bayona o svém nesmírném talentu už přesvědčit nemohl. Jen ten scénář by to příště chtělo lepší.70% (17.02.2013)

Nečtěte oficiální synopsi!!! Vynikající drama, které neustále zneklidňuje, a to i když se oceán definitivně uklidní. Impossible si rozhodně zaslouží velké plátno, protože když udeří první vlna tsunami, je to neskutečně silné. Intenzivní zážitek podtrhuje nervující hudba ("kvílící" žestě), která připomíná tu ze seriálu Lost na konci většiny epizod. A kdyby to nestačilo, tak mě konečně přešly choutky jet v této divné zimě někam k moři./// *Spoilery* Finále je sice trochu natahované (operace, odlet), ale největší emoce jsem prožila při shledání sourozenců. Bayona velice citlivě natočil příběh, který působí tak neuvěřitelně, že by ho nenapsal ani ten nejhollywoodštější scenárista. Zároveň nezapřel své hororové já, takže váš čeká odlupující se maso z nohy a vůbec velmi zubožená Wattsová, že místy film působí téměř dokumentárně, neboť jak už napsal Sandiego - ruční kamera a maskéři zážitek činí zážitek velmi fyzickým. *Konec spoilerů* Celkově jde o film, kde je happy end bez kýče, napětí (pokud jste nečetli obsah), brilantní dětský herec Tom Holland (většinou jim vypjaté momenty nejdou), epická kamera, decentní i majestátní hudba, věrohodné dialogy, syrová a realistická atmosféra, která je obohacena o jednu výbornou scénu umělečtější rázu ve slow motion (vynoření). Mínusem však je, že vyprávění tvoří jen dvě paralelní linie rozdělené rodiny, a další postavy jen vzdáleně míjíme, aniž bychom poznali jejich osudy... Byť několik mikropříběhů ostatních se ve filmu najde. [Kino] (10.01.2013)

Bayona = ďábel. Po prvních seznamovacích minutách na nás vytasí nejlepší katastrofickou scénu včech dob. Divák je tak odsouzen do role nebohého statisty, kdy musí jen trpně koukat jak Tsunami demoluje nebohou Naomi Watts. Bohužel jsem netušil že to nejhorší teprve příjde.... Nebudu samozřejmě nic více prozrazovat, ke konci jsem si samozřejmě blbec nechal kapesníky bůhvíkde a slzy nešlo zadržet. (15.04.2013)

Momentálně mě nenapadá jediné slovo, kterým bych vyjádřila to jak se cítím.. snad jen, že jsem citově vyčerpaná. Věděla jsem, že si popláču, ale že propláču skoro celý film? Na někoho to může působit jako citové vydírání, ale já jsem ani na vteřinu neměla pocit, že by ty slzy ze mě film doloval. Troufám si říct, že síla tohoto filmu nejvíce spočívá v hereckém obsazení. Neumím si totiž představit, že by ty prázdné tváře, výrazy v obličejích, zoufalství, naději a pláč zahrál kdokoliv lépe. Scéna s Ewanem a telefonem se mi nadobro vryje do paměti. A nedá mi to, ale musím zvlášť pochválit výkon malého Toma Hollanda, který mi vyrazil dech tím, jak dokonale zahrál roli malého dítěte, který musel během jedné vteřiny rychle dospět. The Impossible je opravdu srdcervoucí, i když je to jedno velké klišé. Ale komu to vadí, když do sebe vše tak krásně zapadá? Připravte se na pořádnou vlnu emocí a hlavně... nezapomeňte kapesníky. (10.01.2013)