Vlk z Wall Street

Tentokrát nebudu (snad) koment moc rozmazávat, protože není ani co ... Materiál dlouhý tři hodiny zpracovává dvě témata: a) svět drog u bohatých lidí , b) život a svět kapitálového trhu. Vzhledem k tomu, že bod A mám za svůj život dopodrobna "zpracovaný" a prožitý, a z bodu B mám jakés takés povědomí a zkušenosti, film mi nabídl pouze podívanou, kterou znám .. znám ji dobře .. a užil jsem si jí za život až nad hlavu. Atraktivita filmu nikam nesahá, drží se při zemi a sledovat 3 hodinové šaškování sjetých týpků mne fakt nebavilo. Ono v reálu je to zábava, ale koukat na přehrávání sjetých zbohatlíků je nudné až trapné ... Takže mi to připadlo jako trapná groteska. O kapitálových trzích se dozvíte něco ze začátku a klasické vyjebávky jsou zpracovány jen okrajově, takže vlastně nic. Scorsese evidentně nevěděl, co točí a kam směřuje. Ale musel si to prostě natočit, aby si dokázal, že na to ještě má. Nemá... Trapné 3 hodinové tajtrdlíkování, film o ničem který vede od nikud nikam ... Modlil jsem se, aby už byl konec ...ale aspoň jsem u toho na mobilu trochu pohnul s GTA 3 ... Úspěch u diváctva jest opět trapnou a ubohou ukázkou oslavy něčeho a někoho, kdo je jen vybudovaný lživý falešný "klenot" a DiCaprio mne bohužel v kalhotkách nevzrušuje ... (09.02.2014)

(1001) Můj první odchod z promítání, myslím, že ani ne po deseti minutách. Jediný důvod, co by mě udržel po celou dobu stopáže v kině, by byl ten, kdyby mi někdo zaplatil za to, abych se dívala. Hlavní hrdina by asi byl pyšný. --- A když už jsem se tedy musela dívat až do konce kvůli 1001 seznamu, tak jen jednotlivé postřehy: Bože, sexy nahaté ženské jsou nechutné. Leonardo je hodně oranžový. Líbil se mi ten pán, co vyráběl ty boty, protože vypadal úplně přesně jako moje první a nejzásadnější láska. Tento fakt mě trochu rozptýlil na prostřední hodinu nebo dvě, ale nějak tuším, že jsem o mnoho nepřišla. Vedlo to ale k myšlence, že vlastně nevím, o čem to je. O čem to je? Jako jedinou scénu s přidanou hodnotou jsem ohodnotila Leonardův trip z country klubu domů s hlubokým posláním, které požaduje přemožení všech tělesných, fyzických, psychologických a metafyzických překážek. Spolužáci se mě v diskuzi po mém tvrzení, že mě nebaví takovéhle věci, ptali, co mě teda baví. Odpověděla jsem, že upíři a čarodějnice. Možná tedy přece jen nejsem intelektuál. Kdo ví. Každopádně mi vadí, že nezúčastněnému pozorovateli by se snad mohlo zdát, že ten film devalvuje význam slova cool, které jinak sama ráda používám, a také že v drtivé většině případů Scorsese používá humor úplně jinak, než jak humor chápu já. (19.05.2014)

Strach a hnus v New Yorku. Starý dobrý Scorsese zůstal ryze svůj a přesto omladil skrze over the top dekadentní stylizaci, mluvu a ostatně i náplň jednotlivých scén. Začne to jako cynicky satirická i amorální demýtizace amerického snu o kapitalismu ne nepodobná Až na krev. Pokračuje to jako ryze feťácká komedie, která si nezadá s Trainspottingem. A končí se variací na Chyť mě, když to dokážeš. A jakkoli se tyto jednotlivé pasáže zdají neslučitelné, tak Scorseseho (a z nemalé části i DiCapriovým) největším úspěchem je, že to celé působí jako jeden soudržný celek. Což platí i díky tomu, že to ani na vteřinu po celé tři hodiny nedá vydechnout; minimálně po dobu projekce. Po ní s chladnou hlavou si přeci jen nelze nepřiznat, že ač v tom není byť jen jedna nudná či špatná scéna, tak by některé snesly přesunutí do sekce vystřižených scén. Také záleží zda vezmete za svou variantu, že Scorsese Belforta glorifikuje či tu, že dělá přesný satirický opak. Ovšem čert to vem, když je to taková nehorázná zábava, kde si každý najde to své; od zkurveného nastavování zrcadel přes vyjebanou cinefilskou formu až po vymrdlé scénky trhající bránici. (28.12.2013)

// Miluju to Martyho poselství, vlastně jediné, co si na konci filmu musíte rozhodnout je toto: Buď jste zmrdi, kradete a válíte se v penězích - nebo jste podctiví chudáci a potí se vám koule v sockách. Nic jiného z toho vyvodit nelze a upřímně, jsem s tím smířen. To podstatné je, že jsem si odseděl tři hodiny v kině, při kterých jsem se neustále smál, zíral s pusou dokořán, na to, co se to tam sakra stále děje a celou dobu se královsky bavil tím vším, co mi Scorsese ukazoval. Tohle rozhodně nebyla poslední projekce, Vlk bude nepochybně patřit do top mých letošních filmů a nominace na Oscara jsou právem zasloužené - zbývá jen nějaké proměnit. (17.01.2014)

Nějak podvědomě jsem se tomuhle snímku dlouho bránila, nicméně nebylo zbytí a spadla jsem do toho taky. Ale spadla jsem do totálního bordelu doslova a do písmene. Scorsese má na to, aby z takového námětu vykřesal daleko stravitelnější polívčičku než tu, kterou mi tady předložil. Leonardo zářil, to je nezvratný fakt, ale on by zářil i v jiném provedení, takže to bude opravdu asi touhle zvláštní trojkou Terenceho, Jordana a Martina. Néé, nuda to není, ale vidět to znova nemusím namátkou oproti skvělému Prokletému ostrovu. (06.11.2015)