Jen Bůh odpouští

Všechno je vlastně na svém místě. Zádumčivý Gosling, noc, explicitní násilí (Lesní duch má konečně konkurenci!), hra se světlem, režijně a audiovizuálně vymazlené sekvence - a navrch ještě skvělá koksová máma Kristin Scott Thomas (monolog u večeře!) a robotický sadistický policajt, co využije i přepálenej olej z tržnice a vydloubne oko na počkání. Všechno to jsou fajn jednotlivosti, které jsou v tom filmu ale jen samy pro sebe. Celku chybí drive, je vlastně matný až běda a v závěru rozhodně není takovou ránou na solar jako Drive. Viděli jsme mnoho lepších filmů o pomstě i o pokřiveném vztahu matka - syn (a další syn). 70% (30.05.2013)

V hypnoticky temné atmosféře, v tajuplných obrazcích, démonické hudbě a ve spoustě nezodpovězených dějových kličkách se Nicolas Refn tímto filmem velmi přibližuje k Davidu Lynchovi. ONLY GOD FORGIVES obsahuje temnou MULHOLLAND DRIVE stránku. David Lynch má ale ve své formě a námětové invenci navrch. Před psaním komentáře se snažím vyjádřit všechny důležité momenty, které se mi zaryly do paměti, v ONLY GOD FORGIVES je takových momentů spousta a některé momenty nejdou plně vyjádřit. Závěrečná scéna ze zpomaleného záběru mačety, která směřuje na ruce Goslinga je nezapomenutelná (při téhle scéně jsem nedýchal). Hudební démonický motiv v závěrečných titulcích bude ve mně rezonovat navždy. *********** Nicolas Refn vytvořil cestu, kterou jste v minulosti nikdy neviděli, a filmu dává jiný rozměr. (29.07.2013)

Pseudoartová hra se symboly, neurčitými postavami a historkou o pomstě a (ne)odpuštění, ve které kraluje fantastická kamera a nechtěná směšnost Goslingova vyprázdněného pohledu, které v součtu vystačí na největší filmovou pózu a zároveň epic fail roku, protože už dlouho jsem neviděl film, u kterého by bylo tak moc vidět, čím chce být a zároveň funguje přesně naopak; chci si o tom přečíst dlouhý rozbor od nějakého filmového teoretika. (21.09.2013)

Řekl bych že pro všechny kterým se Drive líbilo minimálně tolik jako mě, připravil Refn v úvodních minutách dokonalý šok. Nicméně po určité době až se divák prokouše přes haldy neonových scén, ve kterých se kašle na jakýkoliv dialog a divák je nucen trpně sledovat něco co hodně z dálky připomíná film, se přecejen začné rýsovat příběh, který stojí za trošku námahy. Refn nezklamal a natočil revenge movie po svém. Zajímavé, ambiciózní a určitě dám reprízu. Valhalla Rising to naštěstí není. 55% (15.09.2013)

Předchozí jeho filmy na mě vždycky něčím silně zapůsobily, ať byly obsahově sebeprázdnější, bohužel OGF je tím prvním kde nic nebylo. Dost s tím má asi co dělat prostředí (nějaký Bangkok mi nic neříká), možná absence jakýchkoli poutavých zvratů a momentů, také nepořádek v tom, kým je vlastně Goslingův charakter. Kromě násilí, ale ani to nebylo oproti DRIVE nebo VALHALLA nijak umocněno děním na plátně. Nepospíchal jsem, nebyla to pro mě nuda, ale prostě příliš taková ta artovka, jakým už se chytře vyhýbám hodně širokým obloukem. (27.09.2013)