Orel Eddie

Výkonnostní feel-good film, který do jisté míry naplňuje, ale zároveň i podvrací poetiku 90s klasik, které v dnešní době už nemůžou tak úplně fungovat, jako je např. Hříšný tanec...jenže ono to tentokrát opravdu funguje. A díky skvělým hercům to šlape fakt dost dobře. Z Orla Eddieho se klidně může vyklubat každoroční klasika. (28.04.2017)

Není to Vaugn, ale klidně by mohl být. Kdyby se trochu krotil. Jeho jméno mezi producenty ale určitě nepřekvapilo. Někdy život píše opravdu neuvěřitelné příběhy. Většinou ale nejsou tak neuvěřitelné jako tento. Protože dříve nebo později ve všech odvětvích jakéhokoliv průmyslu přijdou byrokrati a různí kravaťáci a zakážou všechnu zábavu a jedinečnost (nutno říct mají k tomu často dobré důvody, ale přesto, něco krásného se tím postupně vytrácí - konec poetického zamyšlení). Než se však cokoliv nového dotáhne a ustálí, mohou se vždy objevit takovéto úžasné příběhy. Aneb jak jeden mladík jenom málo sportovně nadaný, ale velmi nadaný v umění snít sílou vůle a díky správné konstelaci hvězd ke prchavému, ale přesto ohromně sladkému štěstí přišel a mohl zažít svých 5 minut slávy. Má to opravdu velkou dávku pozitivní energie, má to šmrnc a kreativitu, má to jednoduché poselství, má to Vaughnův střih a stavbu scén, má to dostatečné produkční hodnoty. A má to skvělé herce v obou hlavních rolích, kteří hrají tak, jak je potřeba. Jackman nijak nepřekvapuje, ale mladý Taron Egerton v obtížnější roli exceluje. Jsem zvědav, kam všude se ještě v kariéře dostane, ale musím říct, že se mi typově hodí nejvíce právě do rolí tohoto typu - průměrný britský kluk z ulice, který má skrytý talent, eleganci apod. Tedy abych to shrnul, premisa o outsiderovi kdovíjak originální není, ale konkrétní příběh je opravdu podivuhodný. A velmi tomu pomáhá i způsob, jakým je příběh vyprávěn. 8/10 (26.05.2022)

Po emočne vyčerpávajúcom "Choď a pozeraj sa" bol tento film presne tým, čo som potrebovala. Dokonale odohnal moje pochmúrne myšlienky. A podarilo sa mu aj niečo iné. Vrátil ma v spomienkach do mojej mladosti. Vtedy som pri telke s napätím sledovala súťaže skokanov na lyžiach a Matti Nykänen bol pre mňa skokanským bohom. Orla Eddieho som síce neevidovala, ale jeho príbeh, je skutočne stelesnením myšlienky Olympijských hier. Veľmi príjemné spracovanie príbehu jedného rojka, ktorý si splnil svoj životný sen. Aj keď jeho príbeh bol zrejme skutočnosťou inšpirovaný len miestami, napríklad samotného Mattiho Nykänena sa filmu podarilo v jednej minúte s nadsázkou charakterizovať takmer dokonale... 80%. (13.06.2016)

Orel Eddie je dobrý film. Možná je to proto že já jako člověk který miluje herce jako jsou Taron Egerton, Hugh Jackman, Christopher Walken a Jim Broadment u tohohle filmu brečel štěstím. Nebyli však celou dobu slzy štěstí ale i slzy smutku zvlášť u dost docela dramatického filmu. I když sám o sobě je film něco mezi komedií a dramatem. A jak jsem bohužel po konci filmu zjistil není vše úplně pravdy. Trenér Peary vůbec neexistoval (místo někoho byli dva trenérové a spoustu dalších drobností. Přesto je tento film skvělý. Řeknu to ještě jednou- Taron Egerton je nejlepší z nové generace herců. Jeho Eddie je postava se kterou se budete ztotožňovat (já jako outsider hodně) a bude vás fascinovat. Frajírek Peary je další role Jackmana která mu sedí (když jsem si představil že hraje Wolverinea mírně jsem se pousmál). Mírné překvapení jsem ale našel i v Eddieho rodičích. Zatímco maminka je klasická hodná mamina která podporuje Eddieho otec je taková komická figurka která svého syna nepodporuje (protože se bojí fiaska) avšak v hloubce svého srdce svého syna miluje. Tento film režíroval Dexter Fletcher který je pro mě neznámý ale rozhodně solidní práce. Film nějaké chyby má (jako u většiny filmů podle skutečných událostí jsou to změny) ale je to úžasná podívaná která pobaví a zaručí zábavu. (02.06.2016)

Srdcovka a film pro dobrou náladu. Eddie je takový ten tvrdohlavý mezek, který si dokáže diváka získat. Egerton je parádní, někde na hraně mezi realitou a sympatickou verzí pro masy a Jackmanovi je role napsaná na tělo. Skok s cígem nemá chybu. Přesná režie a scénář, který se reality drží jen aby dobre bolo, 80's synth hudební styl, parádní atmosféra a Garmisch-Partenkirchen... ty můstky jsem jako děcko obdivoval. (01.05.2016)