Režie:
Viliam PoltikovičScénář:
Viliam PoltikovičKamera:
Viliam PoltikovičHudba:
Ladislav FaktorHrají:
Jaroslav Dušek, Iveta Dušková, Vlasta Dušek, Eva Holubová, Ivana Uhlířová, Květa Fialová, Pjér la Šé'z, Agáta DuškováObsahy(1)
Film o Jaroslavu Duškovi není typickým portrétem známé osobnosti – jde spíše o zachycení jeho vnitřního života, jeho názorů a postojů k věcem, které se dotýkají každé bytosti. Film se natáčel více než jeden rok a uvidíme v něm nejen ukázky z divadelních her, ale i setkání s mentálně postiženými, s delfíny, komunikaci s kameny, stavbu ekologického hliněného domu, chození po žhavých uhlících a mnohé další. Jaroslav Dušek zde velmi sugestivně a přesvědčivě vypráví o základních momentech života jako moudrá a inspirující osobnost, jejímž životním postojem je radost. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (57)
Tenhle film je samé chození a povídání, ale chození po pěkné krajině a povídání o věcech, které jsou trošku mimo hlavní události dne. Na pár minut trvání dokumentu se podíváte do vnitřního světa člověka, který ztvárnil mnoho roztodivných rolí. A je to svět trošku odlišný. Asi ne každý objímá kameny a staví obyvatelné domy z písku. Dušek si prostě užívá života a působí až étericky (nadzemsky ;-)). Bylo to příjemné setkání. ()
Alternativa, co není pro každého. J. Dušek se v tom našel. Někdy je však hodně mimo (dialogy s kameny - znalosti a kritické myšlení jsou spíš na obtíž - láska vyřeší všechno) a Freemind správně směřuje výtku na Monforta. Breatharianismus se tam sice přímo neřeší, ale je to jasný cíl, kam směřuje osoba J. Duška...52%. PS: Tohle je z wikipedie: Na krátkodobý půst jsou mezi lékaři názory rozdílné, představy o vyčištění těla od „strusky“, jedovatých látek půstem ze střeva nebo o zlepšení imunity nebyly prokázány, ale jako motivační úvod do redukčních metod u obézních se půst doporučuje. Dlouhodobý půst může tělo jen poškodit a představy breathariánů o možnosti existovat bez potravy a pití jsou nebezpečným nesmyslem, jak ukazují případy úmrtí. U Greveové (čelní představitelka breatharianismu) ostatně novináři našli plnou spíž jídla. Breatharianismus je jen výnosné šarlatánství, protože naivita lidí je nezměrná a vždy se najdou lidé, kteří kupují knihy a platí drahé kurzy breathariánských guruů. ()
Neuvěřitelné. Píšu sem po návštěvě premiéry v Praze, které se účastnil Poltikovič i Dušek. Na dokument je to příliš odvázané a nabité informacemi všech směrů a druhů. Inu jaký Dušek, takový dokument o něm. Byl jsem unesen atmosférou ve filmu i v sále. Přesto že je to film relativně krátký, trvalo to jakoby věčnost. Ale ne tím otravným způsobem, který známe ze všelijaké jiné tvorby, kdy se děj vleče úplně nezkutečně. Tady mi bylo v tom nekonečnu dobře. A samotné odpovídání Jaroslava na divácké otázky po skončení, nastolilo opravdu srdnatou atmosféru, i když se to zdá být divné v tak velkém počtu lidí. ()
Mluvící kameny, korunovační klenoty, chození po žhavých uhlících, stavba přírodního domu, improvizované divadlo, hendikepovaní spoluobčané, vesmír a vůbec... Jak to všechno souvisí? O Jaroslavu Duškovi kdyby natočilo dokumenty deset filmařů, tak by každý vypadal úplně jinak a byl o něčem jiném. A i díky tomu zřejmě nemá šanci diváka nudit na něj koukat, i kdyby zrovna třeba pekl chleba. ()
Tohle není žádná upocená čtyřka protože Dušek. Jaroslav Dušek se vámi v tomhle dokumentu úplně normálně baví. A baví. A nemusí u toho zrovna ryčet jako Menšík. Mluví potichu a i slova jako kunda nebo čurák, znějí v jeho podání tak nějak hřejivě. Takže asi takhle: Ono je lepší mluvit s chytrým člověkem o něčem hloupém, než s hlupákem o něčem chytrém. To kdyby se Čtvrtníček ptal, co na to Honza Kačer. Teda Werich. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (1)
- Natáčení scény setkání s delfíny probíhalo v Nerezine na ostrově Lošinj. Hlavní protagonista Jaroslav Dušek tvrdil, že delfíny není třeba hledat, že stačí vyplout na moře a oni, budou- li chtít, připlují. Během natáčení se tak několikrát skutečně stalo a delfíni oproti očekávání nejednou připluli až k vesnici. (nerezine)
Reklama