Režie:
John FordScénář:
Frank S. NugentKamera:
Winton C. HochHudba:
Max SteinerHrají:
John Wayne, Jeffrey Hunter, Vera Miles, Ward Bond, Natalie Wood, John Qualen, Olive Carey, Henry Brandon, Ken Curtis, Harry Carey Jr., Antonio Moreno (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Pátrání po unesené dívce se stává životní posedlostí... Americký western Stopaři (1956) je u nás méně známým dílem, a přece se jedná o jeden z nejlepších snímků tohoto divácky velmi oblíbeného žánru. Příběh Ethana Edwardse (jedna z nejlepších rolí Johna Waynea), který stráví několik let neúnavným pátráním po malé neteři unesené Komanči, nebyl v době svého vzniku plně doceněn (nemá např. jedinou nominaci na Oscara!!) a zaslouženého uznání se dočkal až s časovým odstupem. V sedmdesátých letech se jeho motivy objevily v tak různorodých snímcích, jako např. Lucasovy Hvězdné války či Scorseseho Taxikář. Hlavní hrdina je v podstatě zatvrzelým rasistou, který nechce svoji příbuznou zachránit, ale zabít za to, že se stala indiánskou squaw. Jeho nenávist k indiánům je silnější než pud sebezáchovy a projevuje se např. nesmyslným vybíjením bizonů, kteří jsou hlavní obživou indiánských kmenů. Snímek natočil klasik světové kinematografie John Ford (1894–1973), jediný tvůrce, který má na svém kontě čtyři Oscary za režii (Denunciant, Hrozny hněvu, Bylo jednou zelené údolí, Tichý muž). I když žádnou ze zlatých sošek nedostal za některý ze svých westernů, je považován právě v tomto žánru za nepřekonatelného mistra. Většina jeho westernů vznikla v krásných exteriérech Údolí monumentů (Monument Valley) na pomezí států Utah, Arizona a Nevada a Stopaři nejsou v tomto ohledu výjimkou. Působivou majestátnost krajiny doplňuje příběh s až antickým tragickým podtónem. Zatrpklý vyděděnec Ethan nemá žádnou rodinu a jak sám v úvodu filmu přijíždí na ranč svého bratra, tak na jeho konci zase odjíždí do neznáma jako poutník odsouzený k věčnému bloudění. V hereckém obsazení filmu ještě zaujme tehdy nastupující hvězda nové generace Jeffrey Hunter v úloze mladého Martina, který Ethana při jeho pátrání doprovází, a stálý představitel Fordových snímků Ward Bond jako reverend Clayton. Postavu unesené Debbie vytvořily sestry Lana a Natalie Woodovy. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (180)
Prelomové dielo Johna Forda, ktoré posunulo hranice nielen žánru western, ale aj filmu ako takého, hoci nie s tak obrovským impaktom ako Občan Kane. Fordova vízia je jasná, Hochova kamera pracujúca s režisérovým okom dáva vyprahnutému údoliu Monument Valley pulzujúcu energiu a tie vysoko týčiace sa skalnaté giganty spolu s farbami Technicolor a širokým záberom VistaVision dávajú snímke bezprecedentný život. Doslova hmatateľná psychológia postáv, spaľujúca nenávisť Ethana (Wayne) voči indiánom, implementácia a pretavenie istého slávneho Nietzscheho výroku na filmové plátno... Ťažko povedať, či boli Pátrači viac časovo napred ako Fordov Dostavník, no povedal by som, že áno. Vplyv tohto opusu je možne badať ešte aj v prítomnosti a po inšpiráciu si jeho zhliadnutím prišlo mnoho zvučných filmárov nielen doby dávno minulej, ale aj dneška (ehm, ehm, Perníkový tatko). Zhrnuté a podčiarknuté? Hon na Komančov nikdy nevyzeral krajšie... "What good did that do? By what you preach, none. But what that Comanche believes, ain't got no eyes, he can't enter the spirit land. Has to wander forever between the winds." (x / x / x) (21.7.2018) (20.11.2021) --- #1 V prvej 25ke filmov, ktoré boli v roku 1989 zaradené na prezerváciu pre ich kultúrnu, historickú alebo estetickú dôležitosť. --- #2 Making of bolo jedným z prvých vôbec. --- #3 Čo by som dal za to, aby vo filme nebola tá úplne záverečná niekoľko-sekundová scéna... ()
John Ford a John Wayne ukazují, že je možné natočit western, který bude dramatický, ale nebudou v něm vůbec vadit ani ty humorné prvky. Co je ale lepší, to je Waynova postava, která není jeho standardem, protože jde mnohem více do temnoty. Skoro jsem litoval toho, že scénář nezašel ještě o něco dál, ale je fakt, že to by Duke nemohl svým fanouškům udělat. I tak je tohle skvělý western. ()
Největší klasika westernového žánru pod režijní taktovkou toho zdánlivě nejpovolanějšího. A pro mě již očekávaně průměrný zážitek (zcela stejně na mě totiž zapůsobil i Fordův ranější a skoro stejně slavný Stagecoach). Z mého pohledu má film 3 jasné přednosti. Docela zajímavý příběh, který je silný především v mohutnosti doby, během které se odehrává, vizuální technicolorové zpracování a zcela jisté a jasné záběrování (vrcholem pak jsou Fordovy slavné a stále se opakující průhledy skrze otevřené dveře, či jakékoliv jiné vchody). Zcela nefunkční je naopak herectví všech přítomných. To má na míle daleko k přirozenosti, působí neuvěřitelně umělohmotným dojmem a postavy jsou tak zcela ploché a černobílé (stejně jako naivní pohled snímku na indiány, bělochy i ženy). Až by se dalo říct, že Stopaři splňují prvoplánové klišé americké robotické mentality 50. let. Z pohledu dnešní doby se tak postavy ocitají někdy až v naivně absurdních situacích, které ve výsledku působí komicky a degradují tak slavné filmové dílo na pohou učebnici filmového řemesla. 5/10 ()
Fordovo vizuální vidění divokého západu v tomto filmu dosáhlo svého vrcholu, ale bohužel se ani zde místy nezbavil biedermeierovského figurkaření a plytkého humoru. To ovšem nic nemění na tom, že v těch okamžicích, kde zmíněné nešvary nejsou přítomny a příběh se posune do vážné roviny, se jedná o naprosto vynikající podívanou, která je nezpochybnitelným etalonem všech ostatních westernů. Waynovo charisma tu září v plné sile a se vší úctou k drsným pistolníkům Sergia Leoneho musím konstatovat, že Ethanu Edwardsovi nesahají ani po kotníky jeho zaprášených bot. Nádherný film. ()
První film s Waynem, kde mi Wayne nevadí. Naopak. Jeho strýček Ethan je pěknej zmetek. Škoda, že film rozdrobují milostné a komické epizodky, které v rámci celého příběhu nefungují. Problém však není patrně ve snímku, ale ve faktu, že Amerika 50. let byla neskutečně nudná a prudérní. Nedá se upřít, že The Searchers stále baví. Co teprv v době svého vytvoření. ()
Galerie (114)
Zajímavosti (61)
- Podkladem pro scénář (Frank S. Nugent) byl román stejného jména z roku 1954, jehož autorem byl Alan Le May, podle jehož námětu vznikl například i western Co se nepromíjí (1960). (džanik)
- Producent Merian C. Cooper chcel, aby film vydal David O. Selznick. Ten sa nad tou myšlienkou len uškrnul. (Real Tom Hardy)
- David Lean sa nechal Stopármi inšpirovať pri natáčaní Lawrenca z Arábie (1962). (MikO_NR_1909)
Reklama