Rande u přepážky

Jasná cílovka "Direct-to-DVD". Ale nebylo to špatné, překombinované, křišťálově průhledné, máloco neočekávané, prostě jen praštěná oddychovka bez nutnosti myslet, jen konzumovat a pozorovat partu magorů během několikanásobného přepadení banky. Tedy nakonec, proč ne. Tenhle film se nebere ani trochu vážně a ví to, na rozdíl od mnoha "případů", které končí svojí hlubokomyslností a promyšleností v hlubinách opovržení. Tááák. ~ A nestrašte Marmeládu! ~~~ PS: Cítil jsem u filmu hodně velké déjà vu, jen nevím, kvůli čemu. (14.10.2011)

Hakuna matata baby (reálná hláška v tom filmu, mimochodem), tohle bylo něco. Nečekal bych, že v rukou režiséra Myšáka Stuarta dokáže scénář tvůrců Pařby ve Vegas takhle fungovat. Respektive ho musíte nechat, aby fungoval, protože na tu hru se musí přistoupit prakticky okamžitě. Dempseyho huba k tomu jede na plné obrátky, jeho mozkový proces se však přesto dá stíhat jednoduše a jakmile i divák pochopí, že realističnost u filmových loupeží musí chtě nechtě uhnout diváckému zážitku, začne Flypaper nečekaně ze škatulky "krimi-komedie" vyskakovat. Ke konci už je plán možná až moc překoncipovaný a ti, co mají nakoukáno, finální rozuzlení "hlavy plánu" nepřekvapí. Přesto si však duo Lucas/Moore připravili pár lahůdek, včetně rozbušky samotného děje, která je stejně jako některé momenty (odpalování bankomatů) vtipně absurdní. Nejednou nachytali i mě, protože jsem někdy možná myšlením nad všemi těmi zvraty Patricka Dempseyho i překonal a za to jsem dostal facku v podobě ukázkového porušení žánrové konvence. Skvělá práce. 80% (15.07.2023)

Přepadení bank už za ta léta, co jsou vděčným tématem pro desítky filmařů, jsou natolik otřepaná, že je téměř nemožné v této oblasti vymyslet něco nového a originálního. A tady se to málem podařilo, ačkoliv je předčasné se radovat, protože motiv použitý v téhle kriminální komedii se silným hereckým obsazením, vzdáleně připomíná jeden z motivů přece jen využitých dávno předtím, než se prezentoval tady (Obvyklí podezřelí), i když pravda v důmyslněji propracované variaci. Variace v tomhle filmu však také není úplně k zahození. Začíná to všechno tak, jak obvykle filmy na podobná témata začínají. Přepadne se banka, s tím rozdílem, že jednu a tu samou banku současně a nezávisle na sobě přepadnou dvě různorodé skupinky bankovních lupičů, s rozdílným postavením v žebříčku nejhledanějších bankovních lupičů. První skupinka je vlastně dvojice zhusta improvizujících lupičů sestávající z dvou svérázných troubů, dávajících si při svých "přepadovkách" legrační přezdívky, a druhou skupinku tvoří profesionální lupiči s (téměř) dokonalým plánem přepadení. Do toho se u přepadení nachomítne sympaticky záhadný muž s nejasnou motivací a trpící obsesivní poruchou (Patrick Dempsey), kterému nesmí dojít prášky a který postupně začne odhalovat tajemné zákulisí (nejen tohoto) přepadení, v jehož pozadí stojí jakýsi tajemný muž, kterého nikdo nikdy neviděl, a jehož podivně znějící jméno Vicellous Drum rozhodně nevěstí nic dobrého. Je však jisté jedno, že když v bance začnou postupně umírat rukojmí, jejichž převážnou část tvoří zaměstnanci banky, je nejhledanější lupič na seznamu FBI někde mezi rukojmí a jeho pravou identitu nebude snadné odhalit. Hra kočky s myší nemá úplně pevný scénář, který sice nepostrádá originalitu, ale současně se shazuje, když chce, aby tohle přepadení bylo pro diváka odvázané, ale chce také, aby ho divák respektoval. Obojí najednou nelze. Ze scénáře by se musely vypustit například komické figurky dvou zlodějíčků, a scénáři by si musela dát sevřenější podoba. Netvrdím, že po dusné a hutně temné atmosféře film nejednou sáhne nebo k ní má nakročeno, ale hned přijde nějaký moment odlehčení, který film strhne nesprávným nebo nechtěným směrem. Tipování, kdo je záhadným mužem, není tady až tak dobře vystavěno, ale není zase tak snadné odhalit, kdo ho ztělesňuje. Velmi mě překvapila režie Roba Minkoffa, která zdatně vyvařuje to lepší z nevyváženého scénáře, a nabízí dobrý vizuál, solidní cit pro akčnější pasáže a originální pojetí některých obehraných situací, ke kterým při přepadení bank dochází. K dobru připočítávám opravdu velmi silné herecké obsazení počínaje spoluproducentem snímku Patrickem Dempseym, přes Tima Blake Nelsona, až po Ashley Judd. Tohle přepadení sice nijak nezamává s filmovými dějinami, ale cení se velká snaha neopakovat stokrát omleté. 80% (13.12.2011)

Tento film je pre mňa rozdelený na dve polohy. Prvá sú scény s Patrickom Dempseym, Ashley Judd a ďalšími rukojemníkmi. Na tých som sa celkom zabávala a brala som ich veľmi odľahčene. Patrickovo správanie niekomu môže prísť otravné ale mňa bavilo. Aj keď je pravda, že je až šokujúce ako geniálne vyrieši celé sprisahanie v banke.Lenže potom sú tu scény s lupičmi, ktoré majú občas pôsobiť komicky a potom zase vážne. Tí dvaja blbci mi teda vtipný nepripadali, skôr mi prišli otravný. Ak by to bolo vo všetkých ohľadoch poňaté ako komédia tak by to vypálilo oveľa lepšie. Takto je to priemer. (13.07.2012)

Možná to trpí přílišnou překombinovaností a při chvilce nepozornosti se divák může ztratit, ale mě se to i tak líbilo. Dvě naprosto rozdílné bandy lupičů v jedné bance mi přišly jako skvělý nápad a na jedničku vyšlo i jejich herecké obsazení. Zejména dvojka pokérovaných moulů, pohybující se v sedmé stovce na žebříčku bankovních zlodějů, byla výborná. Stejně tak zbytek aktérů v čele s přehrávajícím Patrikem Dempseym, který si svou roli užíval. Takovéhle pohodovky si nechám líbit. 80% (29.06.2012)