Choď a nelúč sa

Tento film byl určen sentimentálním polyglotům. Hodně času se v něm mluvilo lámanou ruštinou a zněla k tomu naprosto nevhodná diskotéková hudba. Kvietik, kvůli kterému jsem chtěla film vidět, je ve dvou scénách. Takže po zralé úvaze nenacházím důvod, proč se na tento snímek podívat kdykoliv znovu. Snad jen jako protipól současné tendence zapírat existenci východní fronty. (01.11.2014)

Pokračovanie príbehu Kukorelliho, kde sa ale on už nezdá byť hlavnou postavou. Partizánsky film so všetkými zodpovedajúcimi klišé, ale v rámci možností doby prijateľnými. Ruština bola v tej dobe povinná, takže sa nikto neobťažoval s titulkami pre ruské dialógy. Hudba mi nevadila, skôr to zvláštne lámanie scén/kapitol so zastavením obrazu a oddelením akýmsi hudobným gongom. –––– Dokiaľ môžete brániť, bráňte. Ustúpiť môžete iba pred smrťou. To mu odkážte. (30.08.2015)

Dávno som nevidel tak nepodarený "vojnový" príbeh. Šablónovitý, klišovitý, naivný. Zopár svetlých stránok výsledný chabý dojem nevytrhne. Herci hrajú, ako keby sa im vôbec nechcelo. Doslova príšerný je M. Kňažko, ktorý z toho urobil paródiu a to už ďalej nerozoberám, že mal predstavovať Kukorelliho. Film má toľko chýb, že to až nie je možné. Najzaujímavejšie sú púšťané zvuky víchrice, pritom je zjavne všade bezvetrie, alebo nepochopiteľné "prestávky" so zastavovaním obrazu. Hudba K. Svobodu nie je zlá, ale do filmu sa vôbec nehodí. (20.11.2008)

Zachytenie podmienok prežívania, nekonečného čakania na spojky a telegrafné správy, vysielané partizánskym velením Červenej armády (oficiálne Robotnícko-roľnícka Červená armáda) z ukrajinského frontu. Po strádaní a pár lokálnych akciách dôjde k záverečnému boju partizánov proti nemeckým okupantom na východe Slovenska. Ukázaná je vajatavosť a nerozhodnosť dôstojníckych elít oficiálnej armády Slovenského štátu. Do poslednej chvíle taktizovali, na ktorú stranu sa prikloniť (partizáni alebo Wehrmacht), aby po skončení II. svetovej vojny svoje rozhodnutie neľutovali. Dobre sú vykreslené vzťahy k miestnemu obyvateľstvu, ktoré občas pomáhalo, na zavše i zrádzalo. Skvelé je, že sa nezabúda na ukázanie neľahkého osudu žien počas okupácie, na ktorých horúcu náruč a lono si nárokovali ako nemeckí vojaci, tak partizáni. Až pričasto však prípadnú zodpovednosť spojenú s tehotenstvom odmietali. Tu sa ukazuje ako špina nezodpovedná nemecký oficier, veď ako inak. Hudba pôsobí zvláštne, spolu s ňou, najmä v prvej polovici filmu aj časté zastavenia obrazu, sprevádzané naliehavým tónom. Nie až tak akčný povstalecký film, ale o to komplexnejší, čo do načrtnutia zložitosti vzťahov partizánov k oficiálnej štátnej moci (vojaci a žandári Slovenského štátu) a k civilistom počas povstania. 70% (24.08.2020)

Strašné. Normalizační válečná slátanina o partyzánech na Slovensku o SNP a tak vůbec. Ve filmu se prakticky nebojuje krom poslední minuty a půl z níž ještě tu půlminutu zabírá běh a řvaní hurrááááááá ! Zbytek děje se kecá, kempuje v horách a chodí v zástupech ve sněhu. Kdyby to byl alespoň survival o drsném přežívání v mrazivých Karpatech. Ono ruku na srdce to asi v tý kládě co panovala v roce 1944 nebyla žádná sranda ani pro předválečného trempíka. Ale tady se chodí popraškem, žádné boření po pás v sněhobílých závějích slovenských Karpat. Výzbroj strašná, dobová technika prakticky žádná a co se týče ohozů, kucí měli kotlety, účesy na patku a kdyby neměli gatě v holinách, jistě by měli nohavice pěkně do zvonu. Prostě hrůza. Partyzáni po horách chodí v houfech (stejnou taktiku mají i při útocích) nebo v řadě za sebou. Když je letecký nálet, lehnou si v houfu na bílý sníh ve svých tmavých mundůrech. Pilot si má zřejmě myslet že je nad kupkou hnoje a nebombardovat. Bohužel Němci nebyli blbí a tak bombardují. A to je ten zbytek stopáže. Všeliké ty rozhovory zasažených s druhy, kteří k nim po náletu doběhli ať už umírajícíh Rus, či Slovák... Bratrství z filmu přímo sálá, nebýt Sovětů, nevím, nevím... Na konci mi chyběla hromadná líbačka při spojení s frontou, na to už asi nestačil komparz. Starší divák zjistí, že rusky tak nějak už zapomněl a tak bude jen těžko lovit ta dávná slovíčka co ho učila tavárišč učítělnica v škólje. Já měl tedy chvilkami problém rozumět,  jelikož jsem vlastnil verzi bez titulí (ona ani jiná tehdy možná nebyla páč v těch časech uměl gavariť pa rusky každej). Vrcholem všeho jsou střihy s pauznutím dějě a elektronická hudba. Ne, tohle se nepovedlo ani jako nechtěná zábava. Bojovat tam někde tehdy v horách, tak bych si asi po promítání štáb našel a něco nepěknému mu řekl. Jdu si dát 1 paňáka borovičky! * (22.07.2021)