Tenkrát v Anatolii

Jo tenkrát v Anatolii, kde světlomety aut spojené s prachem cest vytvořily zvláštní úkaz v noční krajině? A tenkrát v Anatolii, jak si vichr pohrával s harampádím na dvorku a dozrálé jablko dokonalo svou kopcovitou pouť ve vodní zátočině? Bylo to tenkrát, kdy se v Anatolii stala vražda a taková nesourodá skupinka chlapů různých profesí vodila vrahy po jejích magických místech, za účelem nálezu oběti? Přesně - vzpomenu si jistě i po letech na drobná odhalení osobních zákulisí uprostřed mezipracovních hovorů unavených mužů, na atmosféru letmých setkání s lidmi, které už možná nikdy nepotkáte, na jediný pokus o vtip i na jeden hrůzostrašný pohled přímo do kamery... Ten film žije svým životem, nepřetržitými zvuky přítomnosti a velkým citem pro přírodu a vše, co nás obklopuje, takže všímavým jedincům dokáže evokovat okamžiky, které sám zažil a dokázal vnímat jejich krásu, jedinečnost, neopakovatelnost... a taky dává sakra najevo, jak všechna ošklivost pochází od člověka. Ceylanova tvorba něčím připomíná styl Sama Peckinpaha, jen je daleko realističtější, tím pádem málo překvapující, někdo by řekl o ničem, já jsem však po jeho "Městečku" zhruba tušila, do čeho jdu, takže nemohu být zklamaná, naopak... Jen být já tenkrát v Anatolii, seženu si urychleně turecko-německý slovník ... :-) (22.08.2014)

Několik působivých záběrů a dialogů u tohoto snímku nedokáže překonat skutečnost, že je to bytostně turecký film, u kterého mám silné pochybnosti, nakolik vůbec může kvůli své kulturní jinakosti oslovit evropského diváka. Pokud se to podaří, pak zřejmě už skutečně nic nebrání Turecku ve vstupu do Evropské unie. A navíc ta šílená stopáž zabíjí vše dobré, co v tomto filmu je. Alespoň tak mi to přijde - celý tento filmový projekt s "metafyzickou road movie" je skrz na skrz podivný a interpretačně velmi neschůdný. Vidět to ale po podruhé po lepší pochopení a docenění režisérových snah? Ani za nic. (03.07.2011)

První dojem byl silný, krásné statické záběry na ponurou krajinu a v pozadí se odkrývá rutinní vyšetřování a jeho aktéři, kteří prožívají běžné problémy v turecké společnosti. Vizuál je skutečně působivý (kvůli té noční scéně na prašné silnici si film možná pustím časem znovu), ale obsahově mě film nedokázal pohltit, a to jsem se opravdu snažil přijmout režisérův rukopis a dost pomalé tempo filmu. Možná budu po druhé projekci časem moudřejší. Nutno podotknout, že to byl asi můj úplně první turecký film (určitě jeden z prvních). P.S.: Rád bych také zmínil úžasnou práci se zvukem (bouřka, pitva). (05.04.2012)

Drama, které má svůj vlastní čas i optiku a zatímco odposloucháváme bezvýznamné dialogy o jogurtech, rdousí nás tureckým medem. Mnoho nezapomenutelných a o současném Turecku vypovídajících scén (pasáž ve starostově domě je geniální, stejně jako celé ohledávání a odvoz mrtvoly), krásné záběry na přírodu a kutálející se jablka, uvěřitelné postavy s ještě uvěřitelnějšími břemeny a krutý závěr v márnici. Takových filmů moc není. (30.06.2014)

Putovanie jablka, rozprava o nepravdepodobnej smrti ako leitmotív, vnútorná odcudzenosť postáv voči svetu v ktorom sa nachádzajú, Tiryakiho kamera zaostrujúca na smutné pohľady a zachytávajúca banálne rozhovory policajných vyšetrovateľov, krásna dcéra nepekného otca pôsobiaca ako zjavenie z iného sveta a dážď dopadajúci na okná auta počas jazdy krásnou a pustou krajinou Anatólie. Ceylan opustil vzťahy svojich hrdinov ako ich poznáme z jeho predchádzajúcej tvorby a vybral sa inou cestou naratívnych postupov a vizuálnych štylizácií. Príbeh je stále komorný ale zbavený akejkoľvek drámy. Všetky skutočnosti a motivácie sú tu prezentované len v náznakoch a nikdy nie sú explicitne vypovedané. Celý čas tu vnímame len akúsi banálnosť rozhovor, ktorá nám ale dopomáha spoznať postavy trochu z iného uhľa. Nie je to esencia nudy, ale systematicky budovaný realizmus. V rámci súčasnej autorskej tvorby je Ceylan neprekonateľný a s výrazným osobitým rukopisom. A aj keď sa možno nejedná o jeho najlepšie dielo, Anatólia a jej príbeh má na to rezonovať ešte pekne dlho v mysli diváka. Či už ho príjme pozitívne, alebo nie. (30.05.2015)