Vlasy

Muzikál mého srdce a film, který mám od Formana nejraději. Krásný příběh přátelství, Berger jako lehkomyslný hippie i nejlepší přítel, zahraný skvělým Treatem Williamsem. Snobská bohatá dívenka, kterou oukouzlí parta nespoutaných divochů. Strhující hudba, zapadající do filmu naprosto dokonale. Zajímavé je, že pokud poslouchám samotný soundtrack, moc se mi nelíbí, ta hudba patří prostě k tomu filmu. Nejdojemnější a nejlepší scéna z celého Hair je, když Berger nastupuje do letadla, nechápající, neschopen uvěřit. Muzikál s velkým poselstvím a hlubokou myšlenkou. (18.04.2005)

Hippie-muzikál, kterému vůbec neškodí, že byl natočen až v době všeobecného vystřízlivění. Své neztratil dodnes a je jednou z nejhlasitějších Formanových poct svobodě čehokoliv. Velmi sympatický, příjemně volný a dostatečně humorný příběh. Překvapivě propracované postavy. Životní a bohužel poslední skutečně vyčnívající role Treata Williamse. Za povšimnutí stojí (a mě to obzvlášť potěšilo) i generálská rolička režisérského mága Nicholase Raye, který mimochodem zesnul právě v roce 1979 :( (30.12.2005)

njn, žádnej půst, musej ´ růst !!! ...těžko hledat lepší muzikál... 100% edit: prostě jsem si musel půjčit z nějakých stránek na netu: Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života. (07.08.2007)

Muzikály jako takové nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem. Moulin rouge je pro mě naprostý vrchol, ale Vlasy mě dokázali zaujmout a ukázat trochu něco jiného. Miloš Forman se nikdy moc nebránil experimentům a riskování svého jména a Vlasy jsou důkazem. Některé písničky jsou legendární a konec filmu, i když je tak půl hodiny před koncem jasný, je perfektně vygradován do pochodu armády a zvuků "Berger theme" a mé oblíbené "Let´s the sun shine in". Nevěřil bych, že český režisér je schopen natočit něco natolik svérázného a přesto vkusného. (18.02.2007)

Nikdy som nebol na muzikály, ale ako vždy je to o príbehu a tu navyše aj o pesničkách. Ak sa piesne vydaria a do filmu zapadnú ako tu, tak to môže zaujať. Forman to dokázal aj keď z toho hipies obdobia a použitých piesní ma bavili asi 3-4. Ostatné piesne dotvárajú atmosféru a posúvajú dej, ale sami o sebe nie sú pre mňa zaujímavé a počúvateľné. Z celého filmu ma najviac zaujala scéna na stole a hlavne skvelý záver, kde slová priateľ a priateľstvo dostávajú nový rozmer. West side story i Vlasy vidím kvalitatívne asi na jednej úrovni. 80%. (23.01.2016)