Soukromé neřesti

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)

Jeden z oborových filmů - Jak se dělá rádio. Tentokrát o jednom z podivných polo-anti-hrdinů typu Ed Wood, Andy Kaufman, Larry Flynt. Jejich hodnocení pro mě - aniž bych volal po černobílých postavách - sráží fakt, že hrdinové námětů z několika příjemných zážitků sklouzávají do nesnesitelné všední trapnosti člověčího bahna, kterého si kolem užíváme dost v reálu. Mám zcela konzervativně rád morální osu příběhu nebo od tvůrců vyjádření distance. Zde ještě přijímám s licencí a cením si pohledu do zákulisí se skutečným Sternem s vědomím, že jde stále jen o okrajovou oblast mediálního průmyslu. Lehká zábavička s hezkou protihrou vedlejších postav. (25.02.2012)

Výborná pseudo(?) životopisná komedie o strašlivě prásáckém rádio DJ, který je navíc skutečný. Howard Stern je totální zvíře, jehož rozhlasové vysílání je plné sprosťáren od vulgarit až po live soulože, kloktání semenem nebo hyperdebilní doplňovací soutěž podobnou slovnímu fotbalu. Speciálně rád mám scény jeho bojů s programovým šéfem WNBC ("dabljú éééééééééééén bísí"), kterému ze vzdoru přezdívá "Poblijón" a kterého paroduje s fiktivní postavičkou "panem vyhulbrčkem". (14.04.2007)

Soukromé neřesti mi připoměly klasický britský vtip o venkovanovi, který přicestuje do Londýna a vidí pomník admirála Nelsona. "Kdo to je, dobrý muži?" - "To je ten, co udělal z Velké Británie to, čím je dnes." - "Mám pocit, že je strašně nespravedlivé vinit z úpadku monarchie jediného člověka." Tak i já jsem konečně poznal Howearda Sterna coby viníka, který stál na začátku úpadku kvalitní veřejnoprávní žurnalistiky, která měla za sebou v 70. letech díky odhalení řady korupčních afér a politických skandálů velké renomé a podporu. Od 80. let byla postupně nahrazována stále povrchnějším zábavným stylem, kdy se na první místo dostaly bulvární senzace a laciné vtípky. Samotný film je natočený s lehkostí, je náležitě zábavný a hlavní hrdina je v něm vyloženě sympatický - aby ne, když si ho taky sám investoval a příběh sepsal. Jak je to s jeho skutečnou povahou a do jaké míry např. odpovídá jeho image vzorného partnera a otce realitě, ví jen on sám. Celkový dojem: 80 %. (13.05.2011)

"Hodil som granát na školskú budovu a zabil prinajmenšom dvesto detí..." Autobiografický film o najväčšom hoväde v obore rozhlasového moderátorstva svojej doby - Howardovi Sternovi. To jest Private Parts. Prešpikované hláškami, slovnými hračkami, primitívnym humorom a inými škandalóznosťami (napr. odstavec 2 a zákaz užívania siedmich obscénnych slov a ženský orgazmus v priamom prenose), ale tento film je najviac originálny a oceniteľný tým, že obrovské množstvo hercov/nehercov hralo samých seba a to sa len tak hocikde nevidí. Charakter hlavnej postavy je vymyslený celkom dobre a je tu veľmi pekne znázornený jeho osobnostný vývin. Nuž, čo už - nikdy som v podstate veľmi nevedel, kto Howard Stern v skutočnosti je, ale na základe toho, že prijal rolu v niečom ako je toto a dokonca si to nepochybne užíval, je mi všetko jasné. (26.11.2017)