Kids

Príšerný film o príšerných deckách. Zaslúžili by si zmlátiť do modra a poslať na ryžové plantáže niekam do Vietnamu. Pri pozeraní tohto filmu som cítila narastajúcu zlosť. Jeho filmová hodnota spočíva iba v snahe pobúriť dospelých a poučiť puberťákov. Zatiaľčo prvý zámer zaručene funguje, druhý je len výstrelom do prázdna. (30.03.2005)

Že teenagery zajímá především píchání a tráva není nic objevného a postavit na tom celý film mi přijde prostě mimo. Je sice pravda, že tu obchází strašidlo v podobě AIDS, ale tahle linka mi přišla nedostatečná. Naturalistické a drsné jistě, ale to samo o sobě nestačí. Na 50% to tahá především Chloë Sevigny, na kterou se mě baví dívat. Bez ní by to byl laciný moralistický podprůměr. (23.07.2019)

Hodně nadčasová záležitost. V době, kdy byl film uváděn v našich kinech, jsem byl teenager a kdo ho neviděl, byl loser. Byl jsem loser. Po osmi letech jsem to napravil na DVD a musím říct, že bych to v té době stejně nepochopil. Larry Clark je podivín a možná by se dal označit i za pedofila hrajícího si na filmaře. Přesto má jeho snímek výpovědní hodnotu, která je tvrdá, ale i tak skutečná. Kids jsou realita a ačkoliv tomu někdo nechce věřit, skutečně to občas takhle chodí. Neherci se v kameře mění v profesionály, naturalistické záběry dodávají nádech dokumentárního snímání. Příběh se příliš nerozvíjí a jde v přesně očekávaných stopách, ale i tak je hluboký a silný. Rozhodně si zaslouží své místo ve filmové tvorbě. (05.04.2003)

Absolutní zklamání. Parta arogantních teenagerů choděj, hulej a píchaj po městě. No a co sakra? Slibný námět s tématikou HIV a nadprůměrné ohlasy způsobily, že jsem se na tento zajímavý snímek těšil. Ale naprosto děravý scénář s rádoby amatérskou, zpackanou režií a kamerou doplněnou o naprosto hrozné herecké výkony děj potopily. A smutně se tvářicí předvídatelný konec to opravdu nezachránil. 25% (14.07.2012)

Film Kids jsem viděl před drahně lety v pravě telecím věku coby tehdejší a údajnou skejťáckou modlu. Ne náhodou jsem v té době dráždil místní policisty výtržnostmi na skejtu nebo bruslích, seznamoval se punkovou a tvrdě rokovou hudbou vůbec a na ženské přirození jsem si nesáhnul ještě monoho let po tom :D, nicméně tehdá mě film opravdu zasáhnul a to v mnoha směrech. Předně jsem nemoh pochopit, jak může zmíněná mládež být tak zvlčilá, vždyť to mělo na míle daleko od toho, co jsme zažívali na vesnici u nás. Tady taky sice jely drogy, drobná kriminalita i sex, ale to všechno jsme do určité doby sledovali z povzdálí, přes okno sousedovic pokoje nebo v na tajnajnačku zakoupených erotických časopisech. Každopádně tehdy jsme i přes drobné rébélie měli úctu k dospělým a k rodičům především - sám si vzpomínám, jak jsem se ke svému prvnímu pivu nechtěne přiznal sám po trefně položené otcově otázce. Ale zpět k filmu. Autor poměrně surovou formou zachytil celkem vyhrocené vztahy mezi skupinkou kámošů a přátel, vztahy k rodinám a okolí, které by se sotva daly nazvat ideálními. To vše pochopitelně s brutálními následky, což byla hlavní věc, které mě tenkrát tak šokovala - skoro bych řek, že úplně stejně, když nám v rodinné výchově poprvé přednášeli o aids, dobře si vzpomínám, že jsme byli jak zařezaní. Pro mě je to tedy film značně zásadní a díky svému kontroverznímu pojetí a neomalenosti působí účinně i takřka po dvaceti letech! (24.04.2014)