Guilty Crown

Dle mého názoru sice Japonsku do budoucna hrozí nejspíše plíživý demografický úpadek, ovšem natočit o něm seriál nepovažují zřejmě tamní autoři za příliš lákavou myšlenku. Škoda, děj roztažený na generace nabízí potenciál mnoha, byť poněkud nedějových, epizod. Zato Japonsko ovládané nelidskou paravojenskou organizací, jakože dobrou ale skrz naskrz špatnou, to pilují neustále, bohužel nikoliv k dokonalosti. +++++ Kdysi příště odehrála se NEMOC a ta NEMOC odeslala na onen svět mnoho lidí. Zoufalý svět usoudil, že jen vláda pevné ruky zvládne zastavit či alespoň rozumně omezit řádění infekce. Když už ale jednou ruka pevná pěvně v rukou vládu měla, pustiti ji nechtěla, omlouvajíc se slovy: "Ale ta zlá infekce by se mohla vrátit." Ovcolidi jí věřili, svěřili se do péče bačů a jejich ovčáckých psů. Dokonce se zdálo, že se jim to líbí. +++++ Všichni však nadšením nepláli, či pláli nadšením pro jiné cíle. Ti bojující si říkají Hrobaři, ale v rámci PR jim v TV vždy přisoudí přídomek "teroristi". I mladý Shu nejspíš soudí, že jde o řádné zrůdy. Mladý, naivní a křehký Shu... Jenže neštěstí nechodí po horách, chodí po kuu lolitkách a Shu v prvním díle jednu potká. Proti vší logice, ale v souladu s očekáváním protřelého anime harcovníka, nechá tato Inori do sebe Shua proniknout, nikoliv však tam a tím, kam a čím to nás muže láká, nýbrž k jádru jejího DNA, v němž dříme nějaká ta síla. Jooo, schopnost vytahovat lidem z hrudi čepele a střelné zbraně zakódované v intronech se hodí, máte-li být anime protagonistou. Shu bere, Shu chrání, Shu bojuje, Shu ZHrobaří. Pomalu prohlíží zlo bojovníků za světové zdraví... Získává sebevědomí, sbírá odvahu, láme dívčí srdéčka a kosí mechy. Odhaluje temné skutečnosti. A každý díl losuje novou schopnost, která se překvapivě vždy hodí jak ulitá na situaci. +++++ Smutek mě jímá opět vidět ne ze zcela pitomých důvodů zfašizovaný svět utopen v moři plytkosti. Vždyť valná část režimů, jež odpírala a osekávala lidem svobodu, se odvolávala či stále odvolává na jakési vnější či vnitřní nebezpečí, jemuž je třeba se postavit se zbraní v ruce, odhodlaně a pevně. Mechanizmy uchopování a držení moci však zájem autorů neprobouzí. Ono vysvětlení se prostě předloží, logika v něm úplně nechybí, divák se může utěšit tím, že sleduje promyšlené dílo a ponořit se do scén středoškolského života prokládaných bojovými akcemi, v níž shuův deus ex intron hraje naprosto zásadní roli. +++++ Jednou se ničí nějaká zbraň, jindy se získává informace, pak chrání důležitá osoba, potom eskortuje z morálních důvodů človíček nedůležitý ... V počítačové hře bychom to označili za poměrně pestrou kampaň, ale u seriálu pojmeme podezření, že si tvůrci kupují čas. Plodí díly s epizodkami, jimiž své téma ředí až pijeme téměř vodu, ačkoliv hlavním hrdinou osud smýká na všechny strany, od nejistoty k poznání, od bojácnosti k odvaze, od bezstarostnosti k traumatu a následně k zakalení odhodlání. +++++ Prohysterčeným překlápěním Shuua ze stavu do stavu se zřejmě kompenzuje neměnnost postav ostatních, pokud tedy za změnu nepovažujeme náhlé přehodnocování jejich vztahů k protagonistovi. Hlavní ženská postava kuuru rorita, jež z neexistujících důvodů hovoří a jedná směrem k Shuuovi pouze v hádánkách a očekává, že on bude jejímu zmatenému chování rozumět. Mnoha lidem se ženy mohou jevit nepochopitelně, ovšem ať se to nám mužům to líbí nebo ne, v jejich jednání jakási logika, narozdíl od téhle Inori, zakódována téměř vždy je, jenom se ji většinou snažíme špatně uchopit. Citlivé, tajnůstkářské, odvážné, šeptající popstar zpěvačky s tajemnými schopnostmi, kterým rudne líčko při kdejaké banalitě, zatímco jsou oblečeny tak, že jim frnda leze z hadříků, nepovažuji za charakter, který by mě (možná krom vzhledu), mohl čímkoliv zaujmout. +++++ Výrazná typizace postav do ostře řezaných placek nekončí u ní. Roztomilá žvatlalka v kombinéze nejpřiléhavější, záporáci vyšinutí tak absurdně, že by v našem světě úplně každý diagnostikoval jejich šílenství, charismatický, blond, vlasatý, mladý revolucionář, zástupy skoro anonymních "shuubudičů" a jako vrchol vozíčkářka, která je hrdá, ve všem samostatná, schopná dosáhnout uznání a být platným členem společnosti i přes své postižení. Snaha ukázat paraplegika jako hrdou postavu tu vede k tomu, že tahle vzteklounka nemá krom toho kolečkového křesla a vzdorné samostatnosti již žádnou vlastnost, čímž na první pohled paradoxně svou invaliditu neustále zdůrazňuje. +++++ Konečně, ani fungování světa není propracované. Například mě trápí otázka, jak se mohla zformovat skupina Hrobařů. Zdá se, že se členové nějakým podivným způsobem zhmotnili kolem svého velitele. A takových otázek by bylo víc a Guilty Crown nejeví snahu je zodpovídat, ba se tváří, že neexistují. +++++ Očekávám, že seriál nakonec doklopýtá k nějakému kataklyzmatickému konci, kde se bude hrát opravdu o vše, láska zvítězí nad lží a nenávistí, pravda se s ní náhodně sveze a kdo ví, třebas i budou odhaleny hrozné skutečnosti a záporácké motivace, které nikdo nikdy nepochopí. Jistě se přitom bude tahat z kdejakých hrudí kdejaké udělátko. Beze mě. Končím po 11 dílu. Slabé **. (09.12.2011) (méně) (více)