Prezidentské volby

,,MÍ DRAZÍ AMERIČANÉ... JE MI VELKOU CTÍ, PŘEDSTAVIT VÁM PŘÍŠTÍ VICEPREZIDENTU SPOJENÝCH STÁTŮ, GUVERNÉRKU SKVĚLÉHO STÁTU ALJAŠKA, SARAH PALIN....“ /// Politický fakta s parádními hráči pod taktovkou HBO. Teda… pokud máte chuť ocenit politický fakta – třebas i bez těch parádních hráčů. ,,Sarah z Aljašky“ a její projevy, politický konference, zákulisí kampaně, ale hlavně perfektní J.Moore (aneb jak k super roli může pomoct podoba?). U ,,odbornejch“ rozhovorů (my lingvisti říkáme ,,interview“) se jistě pobavíte, páč už tak nějak vod přírody milujeme debakly historickejch a epickejch rozměrů. BOŽE TO BYLA NÁROČNÁ KAMPAŇ! No, vona to byla spíš reality šou. A vo ní, tenhle film je. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Mark Halperin (v roce 2010) číst nebudu. 2.) George byl na mě moc chytrej. 3.) Thx za titule ,,Sip alias Bladesip“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (10.07.2012)

Je to jiný svět, naprosto jiný. Myslím, že jako Evropani tohle moc nepochopíme. Prezidentské volby jsou neskutečná show a musím říct, že jako rekonstrukce zákulisních manévrů fungují Prezidentské volby naprosto famózně. A i když to je skvělý film se skvělým obsazením, tak má u mě jednu poměrně velkou vadu, stačilo mi ho vidět jednou. (25.02.2013)

Z mého pohledu to vzhůru hodně táhne herecká sestava, která odvádí vynikající výkony. Zvlášť Harrelson mi zde nesmírně sedl, ale Moore taktéž dobrá. Kombinace reálných a hraných sekvencí mi přišla přirozená a nezažil jsem pocit umělé montáže. Přínosná sonda do zákulisí americké prezidentské volby- tak bych snímek krátce shrnul. 70 % Oblíbená část- "Můžu vám říkat Joe?" (07.02.2014)

Skutečně brilantně vydařené politické drama, ze kterého máte pocit, že vás tvůrci za fusekli netahají. Byla jsem překvapena tím, jak málo se o tomhle snímku ví, a zároveň tím, jaké hvězdy se pro tento dobrý scénář podařilo zajistit. Klobouk dolů, rádoby komorné, bez velkolepých reklam, logické a vkusné. Nevím, jestli o sobě tohle Palinová ví, ale jestli to viděla, asi nebyla ráda. (08.01.2013)

Mohla jedna nešťastná personální volba změnit průběh voleb ? Na tuto otázku se nepřímo ptá další z řady bezchybných skic politických reálií a zákoutí americké politiky. Prestižní klání o nejvyšší politický post a de facto pozici nejmocnějšího muže planety – je soubojem, ve kterém nerozhoduje filosofie a poselství kandidátů, politický program nebo upřímnost, ale charizma rockové hvězdy, množství vybraných peněz a vizuální a společenská image, často vykalkulovaná a vykonstruovaná do nejvyšší možné míry. Merito věci se přesouvá z proneseného obsahu do prezentované formy, která tak vytlačuje přednesené poselství na vedlejší kolej. Tleskám tvůrcům za to, že přistoupili k analyzované látce nestranně. Nesoudí, nýbrž pouze konstatují fakta, tj. přesně to, co bych od tohoto typu filmu očekával. Woody Harrelson se dostává v poslední letech do znamenité formy, Edu Harrisovi chybí dostatek prostoru, naopak Julianne Moore září a na rozdíl od jí ztvárněné postavy, je po profesionální stránce bezchybná. Právě Sarah Palin je hlavní „hvězdou“ filmu a místy je ze strany medií vystavena laciné, leč pravdivé a zasloužené kritice. Je naprosto bez diskuze, že na tázané otázky měla znát odpověď, nicméně bych rád věděl, jak by na podobně orientované otázky odpověděli zástupy těch, kteří se jí smáli. Obávám se, že znalosti většinové populace týkající se tzv. „všeobecného přehledu“ nejsou o moc hlubší. A nyní k „tragické“ postavě celého volebního příběhu roku 2008 - Johnu McCainovi. Vždy na mně působil jako slušný, zásadový a upřímný člověk. Patriot a vlastenec v pravém a ryze pozitivním slova smyslu, který si moc dobře uvědomuje, že se z politiky něco vytratilo – dle mého názoru ideová upřímnost a sebeurčující přesvědčení. Domnívám se, že mohl být dobrým prezidentem. Naneštěstí pro něj, přišel v nesprávnou dobu. Zkušenosti, politická kontinuita a příslušnost k republikánské straně byly v roce 2008 pro mnoho voličů nestravitelnou překážkou. V konečném důsledku byl poražen, nikoliv svým politickým oponentem, ale dobou a časem ve kterém kandidoval, tj. dějinami. O tom zda byla volba Baracka Obamy ku prospěchu země a ne pouze symbolickým mezníkem a krokem kupředu v oblasti rasové tolerance a rovnoprávnosti, můžeme polemizovat za pár let, až bude hlavním objektem podobné filmové adaptace současný americký prezident. Za sebe palec nahoru. (21.10.2012)