Všechny moje lásky

Mužská verze Deníku Bridget Jonesové. Možná. Konečně jeden kvalitní maskuliní romantický film, jenž si odpouští všechny zaběhnuté mužské stereotypy. Rob je hrdinou z masa a kostí, jenž by klidně mohl být i vašim kamarádem. Trošku se v něm musí poznat každý muž. Výsledný dojem trošku kazí až přílišná strukturovanost děje, která působí až seriálově, než filmově. Ale ti kdož se s tím vyrovají dostanou opravdou příjemnou komedii, která se nevyhýbá i vážnější struně. (24.01.2007)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení stejnojmenné literární předlohy Nicka Hornbyho. Stupidní český titul filmu i knihy mimochodem postrádá vtipnost dvojsmyslu ukrytého v původním názvu "High Fidelity". Hornbyho kniha je zábavné a nápadité čtení, kterému nechybí vtip ani dobře odpozorované postřehy ze života třicátníků a jejich milostných vztahů. Je to text, u něhož jsem ocenil jeho literární styl, akcentující duševní život hlavní postavy a vypravěče v jednom, a jeho kontakt se čtenářem, s nímž udržuje intenzivní pouto neustálým proudem řečnických otázek (a dalšími oblíbenými triky). Frearsův film mě naopak nijak zvlášť nenadchnul - vadilo mi herecké obsazení (a nezachránila to ani má oblíbená Catherine Zeta-Jones, která se zde stejně jen mihne v pár záběrech v maličké roli jedné z Robových ex) i přílišné lpění na zachování narativní formy knížky - film lze považovat za skoro až otrockou adaptaci předlohy, a tím pádem v podstatě zbytečnou podívanou, protože neobsahuje nic, co by nebylo v knize - naopak z pochopitelných důvodů postrádá komplexitu Hornbyho románu, včetně řady zábavných introspektivních pasáží hlavní postavy, vyprávěných v ich-formě. Pokud člověk četl knihu, nemá podle mě důvod pouštět si i film - pokud se tedy nechce vystavit zklamání z konfrontace s knižními hrdiny v podání nesympatických herců, tak jako v mém případě. Film podle mě moc neobstojí ani jako samostatný zástupce žánru romantické komedie - není zde nic, co bychom neviděli stokrát jinde, a pokud chováte tento typ filmů v oblibě, snadno najdete výrazně lepší kousky. Mimochodem na celé knize i filmu mě nejvíc zaujala myšlenka obvolávat své ex, aby na nich člověk vyzvídal, v čem udělal kdysi chybu - tohle fakt někdo dělá, nebo jsem jediný, koho děsí představa, že mu po 15 letech zavolá jeho ex s otázkou, proč to tehdy nevyšlo? Myslím, že tohle je ten typ filmů, který notně přiživuje stereotypy a životní sebepojetí určité generace tím, jak vám předhazuje, jak byste měli nebo neměli žít, a to mu osobně nemohu odpustit. Když nad tím nad přemýšlím, je mi tenhle film skoro až protivný - jestliže mi Hornbyho vypravěčský styl přijde velkorysý a velkomyslný k nedokonalosti postav jeho literárního světa, film je jen nefunkčním pokusem převést totéž na plátno, kde to však skřípe a hlavně vyzní o dost jinak - ale to by bylo na dýl. (16.12.2012)

High Fidelity nemůže být špatný film, protože to není pouze "na základě" románu Nicka Hornbyho. High Fidelity JE román převedený na plátno, v celém filmu jsou asi jen 3 scény, které v knize nenajdeme, jinak je to přesné jako švýcary, vtipné a chytlavé. Zazní tam fakt všechny věty, které jsem dočetla jen před několika málo hodinami a proto odpouštím i Johnu Cusackovi, kterého stále nemám moc ráda, roli Roba si střihnul dobře. Co sedí jako ulité je různorodá dvojka Dick a Barry, Robovi pomocníci, Jack Black je neskutečnýýý Týpek, který se snad ani nenarodil, ale vyhrabal přímo z pekla. Co dodat, toto je jeden z velmi mála případů, kdy mohu s klidným svědomím říct- pokud nejste na čtení, tak se stačí podívat na film, protože je knize totálně věrný. (22.01.2014)

Dovolil bych si trochu polemizovat s oficiálním textem distributora."Poklad"?Tenhle film je zábavný? Je to tragikomedie toť vše. Nepatři do sta nej filmů, které jsem viděl a myslím, že o nic nepřišel ten, kdo ho neviděl, ale je to film, který musíte vidět, aby jste si udělali názor, protože znám zase mnoho lidí, kterým se velmi líbil. Já sem se na něj podíval a videokazetu vrátil do půjčovny. Určitě ho už shánět nebudu. (18.03.2007)

Okno do duše muža. (a navyše s miernou jazvičkou britského humoru, sympatickými postavami a perfektným soundtrackom). Tento film (spolu s knihou) sa v mnohom podielali na tvorbe mojej osobnosti a svetonázoru a našiel som mnoho pomenovaní na stavy, ktoré často vnútorne prežívam. Inak sa ale priznám, že objektívne tento film hodnotiť nedokážem... (11.09.2012)