Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh dvou teenagerů, spřízněných duších, které společně hledají únik před traumatizujícími životními událostmi ve vlastním světě „svého lesa". Silné vzájemné pouto je přitom tak křehké a návrat do reality tak bolestivý. Dokumentarista Dom Rotheroe chtěl ve svém hraném debutu zachytit intenzitu a intimitu vztahu hlavních hrdinů, proto se rozhodl pro ruční digitální kameru, kterou vedl Robby Müller, zkušený holandský kameraman, jenž točil s režiséry, jako jsou Jim Jarmusch, Wim Wenders nebo Lars von Trier. (Fresh Film Fest)

(více)

Recenze (82)

DwayneJohnson 

všechny recenze uživatele

Chtěl bych toho napsat tolik, ale nic pořádného mě nenapadá. Jen, že jsem právě viděl nádherný, úžasný a smutný film zároveň. Možná časem něco dopíšu nebo celý koment předělám, ale dnes ne. Dnes nemám tu správnou náladu a kdo ví, zda li jí vůbec někdy budu mít. Na tenhle film si už určitě nikdy netroufnu, to vím zcela jistě. ()

Ixbalanke 

všechny recenze uživatele

Typ filmu, kdy máte pocit, že se díváte na život někoho jiného a ne na film. Bez hudby, natočen ruční kamerou a úžasnými hereckými výkony a totálně nepředvídatelným dějem. Náhled do psychiky mladých lidí, kteří se setkali se sexuálním zneužíváním a jak se s tím snažili vyrovnávat po svém, spolu. Film mě totálně pohltil a teď se z něj nějak nemůžu dostat... ()

Reklama

lupuscanis 

všechny recenze uživatele

TOM ROTHEROE, MŮJ BRATR TOM (2001) ________ Prolog: Včera, bylo kolem poledního, jsem potkal ženu a dítě. Bylo zavinuté k její hrudi. Seděla, střídavě bořila bradu a rty do jeho kapuce. Dítě mělo modré oči a mlčky na mě hledělo. Mrkalo? Zřejmě to stihlo pokaždé, když jsem mrknul já. Malý hypnotizér. Asi došly v okolí objekty hodné zájmu. Kouká na mě, a tváří se, že ví něco, co já ne. Má snad nějaké tajemství...? Já nevím. Možná to všechno vůbec nesouvisí. Ale, jak bych to mohl vědět...? Když jsem se zvedal k odchodu, v uších doznívaly Ianův hlas a Atmosphere, slyšel jsem padat stříbrný déšť. _____ Kudy uniknout, když pod nohama hoří nebe? Prsty se zarývají pod povrch rozmoklé, rozbahněné země. Vlasy smáčené ve špinavé kaluži. Póry kůže mé i tvé, skrze ně ze sebe temného ven, na povrch našich propletených těl, skrze tvé oči do hlubin. Z bezedné strašlivé propasti zpátky do sebe - nahého, jiného. Tělo Páně požereme k večeři. Dvě lidská mláďata, jež opustila a zradila smečka, jsou vlčími štěňaty, potomky Straby i Mauglího, řvoucími na lesy. Krvavé šrámy si hojí vzájemným zvířecím rozdrásáním. Bolest, která se zrodila z krádeže pocitu bezpečí, tiší závratí z volnosti, kterou cítí bestie, která se urvala ze řetězu - napůl už vlk a napůl ještě ztrápené dítě. Vymknutě šťastní, spolu, v hodině mezi dnem a nocí. Naše surové hry. Naše přátelství. Naše 'nečistá' krev. Naše jednotělo. _____ Nasnímáno v poklusu a na všech čtyřech, mazlení s trávou, ponory v rybníce, tření se o listí stromů. Film je to tak jednoduchý a krásný, až to zabolelo. Za jeho "objevení" dík dvěma citlivým duším, Lence a Karin. _____ Post Scriptum: Do lesů. Křik tvůj ptačí. Přivezla jsi 'tam-odsud' Slunce, barbarko...? ........................... ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

Ten film je nádherný, ale nevěřím, že lidé jsou schopni v něm tu krásu nalézt. Je výborně natočený a především skvěle kamerově zpracovaný. Téma je to nejúžasnější, jaké si já umím představit - vtah dvou lidí, který se neúprosně vzdaluje atributům lidské civilizace. Ti dva chtěli být jen přátelé, ale city je přetavily v jedinou bytost. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Jsou prostě filmy, u kterých vám stačí vidět pár minut a je vám naprosto jasné, že vám vůbec nesednou. Občas se tak prostě stane a nedá se s tím nic dělat, možná jen doufat, že si vás to získá nějak zpětně, ale ta šance je téměř nulová. Takovým druhem filmů pro mě je i tenhle, jenže o to horší je, že je ve svém průběhu stále více a více špatný, až se divím, že výkony herců tomu pro mě zachránily aspoň jednu hvězdičku. Můj bratr Tom je nezávislá teen romance, natočená v tehdy tolik populárním stylu Dogmy 95 a který nedokáže předvést víc, než jen vykalkulovaný příběh, postavy bez žádného hlubšího představení a nesmírně otravnou a naprosto hloupou hru na těžký art, poetický film a pocitovku. A tak nějak to doufá, že to divákům bude stačit a světě div se - ono fakt jo! Já osobně s tím ale mám problém (a zvlášť, když to chce být art), protože mi to předvedlo jen vynucený blábol, který mě má donutit cítit jeho emoce jen proto, že to tak s postavami PROSTĚ JE a do toho všeho párkrát popře jejich naznačené charaktery (třeba Tomův na párty). Veškerá témata a "myšlenky" to podává dost pateticky a nefunkčně, jakákoli jejich sdělení mě kvůli podání vůbec neoslovovala a hlavně je to opravdu tak vykalkulované ve všech směrech, že jsem tomu nedokázal věřit absolutně nic. Dost o tom vypovídá už jen to, že každá křesťansky založená postava tu je automaticky pedofil... A do toho je to ještě celé natočené mizernou rozklepanou kamerou, která u mě už z principu ničí jakoukoli šanci vyvolat atmosféru (čest výjimkám) a mezi scénami jsou agresivní bílé prostřihy, u kterých ani moc nechápu, proč tam jsou, asi na probuzení spících diváků v kině, jinak fakt nevím. Tomu vysokému hodnocení tady fakt nerozumím, tohle prostě není dobrý film ani omylem... 1* ()

Galerie (8)

Reklama

Reklama