Velikáni

Vyznenie tohto filmu nie je zďaleka také optimistické, ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad. Opustení chlapci bez peňazí a perspektívy sa potĺkajú okolím a ich neustále pýtanie sa seba samých " a čo bude teraz ?" naznačuje oveľa viac, ako si sú schopní priznať a uvedomiť. Filmársky je snímok na úrovni, pomáha mu nežná kamera a hudba. Pri sledovaní je však nutná trpezlivosť navzdory krátkej minutáži, (18.04.2012)

Už dost je zoufalá situace, když vás stále musí někdo hledat, ale ještě zoufalejší je, když vás nehledá vůbec nikdo. Smutné drama o třech kamarádech, hledajících si své místo v životě. Místy absurdní, úsměvné, ale hlavně bezútěšné. Vynikající film ( na který je třeba dívat se s jistou nadsázkou), navíc s naprosto úžasnými záběry na krásnou krajinu si určitě nenechte ujít. A málem bych zapomněla na soundtrack, který neměl chybu. 85% Doporučuju. (29.07.2012)

Člověk už těžko vydýchává fakt, že máma ponechá svoje dvě děti osudu a odjede si do ciziny. Nicméně svtě je plnej hnusu, takže i základní poitna filmu působí poměrně uvěřitelně. No letním dobrodrusžtvím tří dětí bych tenhle film opravdu nenazval, protože tohle je poměrně nekompromisní syrové drama na téma jak se stát dospelým v dětským věku. Kluci to zahráli dobře jen je škoda, že film se jen tak bezcílně potuluje po televizní obrazovce a tvrdou realitu občas narušuje zkratkovitost. (31.01.2013)

Nádherně nasnímaný film! A stejně jako v předešlém Lannersově filmu Eldorado naprosto trefná hudba. Zelené kopečky, louky a pole, jakými se kdysi toulal třeba Arthur Rimbaud, jsou jako stvořená pro letní dobrodružství tří chlapců. Bouli Lanners tu suverénně navazuje na příhody Huckleberry Finna, Holdena Caulfielda nebo Truffautova Antoina Doinela. (30.05.2012)

Příjemně plynoucí (pro mne i oddychový) film se třema belgickejma vejrostkama. Protagonisté hlavních rolí jsou nesmírně sympatičtí, své charaktery perfektně zahráli a já jim všechno to dobrodrůžo nejen věřil, ale také jsem ho s nimi prožíval, bal se i smál. Vím, že film má v sobě jistě velký kus dramatičnosti (především ze sociálního hlediska), když vypráví příběh tří dětí bez rodičovského vzoru, jak se bez většího smyslu potulují po okolní krajině, ale mě to prostě přišlo, jako bychom si společně užívali neobyčejné dny letních prázdnin a tu dramatickou část jsem začal vnímat až po shlédnutí filmu a přečtení pár komentářů. Mám rád filmy, od kterých nic nečekám, a poté mě mile překvapí. Přesně jako tento snímek. (17.12.2013)