Fetih 1453

V dobách, kdy ještě Besiktas kopal křesťanskou ligu, jste si mohli z Velkého bazaru přivést místo božené kundy akorát tak nějakou tu ikonu. Naštěstí se objevil hrdinný, strašně roztomilý a lidumilný sultán Mehmed, který měl pod turbanem, a rozhodl se té prohnilé, křesťanské pakáži ukázat, zač je toho Mohamed. Škoda jen, že to pak jeho nástupci nedotáhli až do Vídně, nemuseli bychom v devadesátých letech jezdit pro cinknuté zlato a trička za Marku tisíc kiláků a mohli jsme za humny jen tak odskočit obtěžkání taškami do Prátru na kebab. Taky by mě docela zajímalo, jak by vypadal Stefansdom jako mešita. No, ale dost řečí! Na turecký film je to pompézní, velmi zábavné a přes hodinu je tam krvavá bitva jako kráva. Až na to, že ze zasraného, posedlého, dobývačného tyrana udělali sympatického, nábožensky tolerantního filantropa, co se mazlíčkuje s obyvateli dobyté Konstantinopole a slibuje jim náboženskou svobodu těsně před tím, než je zotročí a zprasí Hagia Sofii minarety, jsem se u toho celou dobu nadšeně tahal za šulínka. I díky Mehmedovi se teď totiž může Zimír prohánět po německých dálnicích a Uzunoglu nám skupovat pod prdelí nemovitosti. Nevím, co na to řeknou Srbové a Bulhaři, ale verbal je spokojen. (19.09.2012)

Jako bych se koukal na sovětské agitky o statečných sovětských vojácích proti těm fuj fuj zlým nacistům nebo Afgháncům. Naprosto černo-bílý pohled na dějiny, muslimové ti nejhodnější a nejstatečnější na světě, křesťané do jednoho pakáž. Ani ty triky tedy nejsou nic moc. A než se dočkáme bitvy, docela dlouho se tam jen kecá a kecá a intrikuje a domlouvá... Konec s hrdinou prošpikovaným šípy, ale s vlajkou v ruce, už byl vyloženě směšný. Jo, a jestli se nepletu, do města se nedostali tím, že zbořili hradby, ale protože je jednou ze zadních bran pustil zrádce. (29.01.2024)

O žádné veledílo nejde, ale divák se i tak druhou polovinu snímku dokáže bavit. První polovina jasně slabší, tempo se rozjelo teprve v druhé. Zřetelně do očí bil nízký rozpočet a občas nezkušenost Faruka Aksoye, ale co čekat od Tureckého snímku. Pokud divák není nikterak náročný, tak ho čeká příjemná historická záležitost.. 6/10 = 61% (13.04.2013)

Bitevní scény slušné, milostný trojúhelník Samir-dělostřelkyně-Sandokan zbytečná a ten konec je ta největší haluz za poslední roky. Když totiž Mehmed vstoupil do dobyté Konstantinopole, potom co si tam jeho hoši trošku zablbli, musel by si tu blonďatou holčičku sestavit z několika kousků, protože vcelku jich tam po mejdanu moc nezbylo. (19.10.2012)

Fu, silná jáva...či skôr silný fet? Čo sa týka historickej i ideologickej vieryhodnosti určite. Nemám problém sa pozrieť očami druhej strany, kde Križiaci sú oným nepriateľom, dokonca som sa na "rozšírenie" obzorov veľmi tešil. I padla mi sánka z toľkých historických kiksov, zmenených či pozmenených hist. skutočností. Ono, obhajovať agresorstvo (napadám cudziu ríšu, ktorá ma neohrozuje) ide ťažko-preťažko a akokoľvek sa scenáristi snažili, výsledok sa logicky nedostáva. Výsledok v podobe viacerých neznámych, ktorý musí byť aj laikovi hneď jasný, že rovnica nijakovsky nevychádza, čo potom, keď je divák viac zbehlý v histórii...stačí si o tom niečo prečítať a hneď bude jasné. Tolerancia inej ako hlavnoprúdovej viery v 15. storočí a ešte k tomu v moslimskom svete je ad absurdum. Balkánske krajiny by o tom vedeli rozprávať a rozprávať. V príbehu sa vyskytujú aj mnohé nehistorické nelogizmy, rozpisovať sa o nich je rovnako beh na dlhé trate. V druhej polke sa film dostáva do megalomanskej bitky, k čomu film smeruje od začiatku. A tá je parádna. Efekty vzhľadom na to, ako ďaleko sú Turci od kinematografií vyspelých krajín, sú pozoruhodné. Chválim, že sa dal dostatočný priestor aj druhej - romantickej - línii príbehu, ktorá to oživuje. Mužské oko poteší aj pár rozkošných tureckých herečiek (až na tie podprsenky v 15. stor - asi zasa ten fet). Zato chlapi vyzerajú rovnako turecky na osmanskej i byzantínskej strane. Keby sa tam vyskytli Vikingovia, asi aj tí by vyzerali ako čiernovlasí bradatí Turkovia. Suma-sumárum - film je určite hodnotnejší po remeselnej ako po historickej stránke. (05.04.2016)