McFarland: Útěk před chudobou

Too much sugar, ale fakt, že se to podstatný skutečně stalo (a pak v průběhu 14ti let ještě 8krát), to v mých očích povýšil z přeslazené, naprosto předvídatelné limošky, na vlastně celkem zajímavou succes story, která došla zasloužené pozornosti. I tak si ale neodpustím nenapsat, že: 1. bych si o tom raději přečetl třísloupcovej článek na patnácté straně deníku Sport, 2. když už to natočili, tak to nemuseli tak natahovat, 2. nehrát v tom áčková hvězda typu KC, tak po tom neštěkne pes, 3. to bylo v mnoha směrech přikrášlený, a to tak, že hodně, 4. mimo McFarland to byl, je a bude okrajovej, poměrně bezvýznamnej sport, 5. by ti kluci trumfli rodiče v délce studia i bez běhání. Prostě proto, že se změnila doba, a v jejich případě dost možná i občanství. Nebyl to vysloveně špatnej film, ale vysloveně dobrej teda taky ne. Hollywoodská konfekce, nic pro fajnšmekry, nic pro mě. (26.12.2015)

V 80. letech bych prskala slovy chvály, protože mám Kevina v oblibě a role zachránců mu jsou jak vyšité na americkou vlajku, ale v dnešní době je to již bohužel silně přes čáru. Černý patetismus v bílém hávu = slaboduchost. Ovšem závěrečné defilé a dobro převedeno do reality v horizontu času tím nechci naprosto nijak a ničím snižovat. Tomu palec nahoru! Jak jinak...;-) (14.05.2019)

Banda mexikánců tam líta jak o život a Kevin Costner do toho pronáší různý patetický bláboly. A jak už to v amerických sportovních dramatech bývá zvykem, nesmí samozřejmě chybět dojemná scéna s americkou hymnou. Že já na tohle vůbec koukám... Jinak mě teda pobavilo, když jsem se na konci dozvěděl, že jeden z těch vzorných mexických hochů to dotáhnul do kriminálu. (14.05.2019)

Klasické sportovní drama podle skutečné události. Kevin Costner si roli trenéra, který se shodou okolností z trenéra amerického fotbalu přeškoluje na trenéra přespolních běžců, evidentně užívá, Ale není to zdaleka jen film o sportu, ale především o vztazích rodinných i sociálních. Připadá mi, že "ryzost" sportovních výkonů, charakterů i mezilidských vztahů je velice často nepřímo úměrná ekonomickým i sociálním poměrům, ze kterých zúčastnění vyšli. Je tomu tak i v tomto filmu a bohužel to čím dál tím častěji platí i v reálné skutečnosti a netýká se to zdaleka jen sportovců. O peníze přece jde až v první řadě a to ostatní jde bohužel až na vedlejší koleje. V tomto filmu ti "ryzí" hrdinové i díky těm "hodnotám navíc" uspějí, ale ve skutečném životě bohužel nebývá vždycky happy end. Nevím proč, ale při sledování filmu se mi několikrát vybavila rodina Hmongů z vynikajícího Eastwoodova filmu "Gran Torino". Film tématicky dost odlišný, ale ten motiv charakterů, soudržné rodiny i vzájemných vztahů se od hispánských rodin v tomto Carově "sportovním" snímku ani tak moc nelišil. (14.10.2017)

Technicky a režijně skvěle vystavěný snímek je limitován ne zcela povedeným scénářem (doposud se jedná o nejslabší scénář, podle kterého Caro točila). Příběh nás vrací do stereotypy prodchnutých 80. let a nabízí nám typický obrázek amerického snu. Chudí hispánští chlapci s budoucností sestávající z vyčerpávajících pracích na polích se díky vlastní vůli a vedení bělošského trenéra stávají špičkovými sportovci. Přesto, že příběh dle skutečné události je předvídatelný a šablonovitý, tak je natočen s obdivuhodnou filmařskou jistotou. Skvělá kamera se záběry krajiny z mírného nadhledu, s detaily práce na polích, nízko položeného slunce apod. dobře odráží starší filmy režisérky (zejména North Country a Vintner's Luck). Vhodně zvolená latiskoamerická hudba je doplněna výraznou a nutno říct, že povedenou, autorskou hudbou Antonia Pinta. Ta sice možná až příliš připomene G. Santaolallu, ale je důležitou nositelkou emocí. Přes veškerá klišé je totiž McFarland dojemným rodinným filmem, kterým si snad Niki Caro napravila pošramocenou reputaci po propadáku s posledním snímkem The Vintner's Luck. (21.05.2015)