Příliš mladá noc

Nic v ničem vyúsťující do nicoty. Snaha o něco zvláštního končí více než prazvláštně. Hra na to, kdo zůstane, kdo odejde, a komu nakonec ta Veronika dá. Absence rodinného pocitu? Naplňování tužeb promiskuitní slečny? Já osobně nevím. Z počátečního podivného dialogu obou chlapců lze poznat, že o sexualitě již ví svoje. A co si z bytu odnesli? Maximálně svoje boby. Námět vznikl nejspíše někdy přes jednu nudnou neděli, hudba nula, herci nula, alternativa nula a kamera? S tímto příjmením bych se styděl něco takového natočit. Jedno plus v tom vidím. Štěstí je, že se tvůrci do toho nesnažili zapojit i humor, i když musím přiznat, že při akci "měšťák v ložnici" jsem se upřímně zasmál. Jestli to byl účel nelze z filmu pochopit, jako pro mě nelze pochopit, proč byl film zpracován celovečerně, krátkometrážní pojetí celé této podivné noci by bohatě stačilo a ve finále by to možná bylo i mnohem lepší. Tak prázdný film jsem již dlouho neviděl. Dvě za snahu o něco, ale o co vlastně? (01.02.2014)

Už trailer mě kdysi nadchnul natolik, že jsem zahořel film vidět. Pak jsem na to zapomněl a zhlédnul ho až po dvou letech v telce, což mu na působivosti nijak neubralo, spíše naopak - kdo ví, ale možná je to skutečně film, který se na velké plátno moc nehodí. Svou komorností a rafinovaným minimalismem jde po cestě, která nechce ohromovat osvědčenými triky zkušenějších filmařů. Přesto je to cesta naprosto suverénní - při sledování jsem ani na moment nepochyboval, že autor naprosto přesně ví, co chce sdělit a neomylně za tím jde, což na mě udělalo hluboký dojem. Ten byl dále umocněn celkovým tajemným odérem, jímž je celý film prostoupen - jednoduchý příběh vzbuzuje více otázek než odpovědí, vše nechává nedořečené, skryté, vícevýznamové a fragmentární - jako bychom sledovali pouze jednu sedminu z ledovce plujícího na vodě, a zbytek pod hladinou zůstával našim očím skryt. O sledovaných postavách téměř nic nevíme, film plyne zdánlivě odnikud nikam, korunován dvěma zneklidňujícími obrazy rodícího se požáru, závěr zůstává otevřený stejně jako počátek. Snad právě proto je PŘÍLIŠ MLADÁ NOC tak vzrušující podívanou - předkládané obrazy jsou ve své vágnosti otevřeny bohatým možnostem interpretace, jež klade velké nároky na diváckou zkušenost, pozornost a bezpředsudečnost. Bylo by se například možné ptát, zda je náhoda, že se představitelé dětských rolí podobali svým dospělým protějškům, nebo zda je rovněž náhoda, že je film dějově zasazen do noci po Silvestru, kdy se rituálně loučíme s jedním časovým úsekem a vítáme druhý. Už chápete, proč jsem psal, že nepochybuji o tom, že autor dobře věděl, jak a proč zde co dělá? Naprosto vše v tomto filmu zde má své místo, vše je nesmírně promyšlené a důkladně prokomponované s ostatními prvky v nedělitelnou jednotu. Proto ani nevěřím tomu, že by bylo možné tento - již tak krátký! - film ještě nějak zkrátit, jak by si přáli někteří nespokojení autoři ostatních komentářů. Toto je film pro diváky ochotné u filmu přemýšlet a aktivně se podílet na dotváření celkového tvaru filmové percepce, kterou tato neobyčejná podívaná skýtá. "Normální divák" uvyklý pasivně konzumovat předkládaný děj s vypnutým mozkem a očekávající obvyklou míru sexuální explicitnosti, situačního humoru a vypointovaných vtipných hlášek zde musí být logicky zklamán - nic z toho zde nenajdete, protože toto je na české poměry zcela mimořádný film, který je po mém soudu zcela nedoceněný. A který mě zcela pohltil, nadchnul a neuvěřitelně zaujal. Snad je to tím, že autor je můj vrstevník - možná i proto mi jeho film tolik sednul a oslovil. Nevybavuji si český film z posledních let, při jehož sledování bych měl tak intenzivní pocit zázračného talentu. (Mimochodem nádherná kamera a hudba!). (01.02.2014)

Režisér má asi veľmi rád Kačaciu sezónu. Ďalej je to také cvičenie na vyprázdnenú naráciu. Všetko staré triky, ale v rámci českej produkcie to poteší. Nie je to až také veľké prestrelenie ako Zoufalci, alebo iné umelecký film milujúce FAMU debuty. Poctivo udržiavaný štýl zbúra scéna pri stole, ktorá je veľmi dramatická vzhľadom na predošlí spôsob snímania, dialógy začnú byť nenápadne doslovné a chcú zbytočne veľa povedať. Postavy chlapcov sú pasívne, jeden sa iba pozerá a druhý si logne alkoholu a potom len grcká. Nijako sa nerieši, že zostanú celú noc mimo domov. Oni sami by mali mať strach, že bude doma bitka a nejako ho prejaviť. Realističnosť posilňuje hrubšejšie zrno a obmedzená škála farieb. Nedospeje to k žiadnej pointe a argument, že pri takomto type filmu to ani netreba, je mimo. Nie je to totižto žiadny Alonso v zmysle štylistickej čistoty, pod rúškom tej vyprázdnenej narácie tam totižto presakuje aj psychologizácia, je tam naznačené nejaké dramatické dianie, ktoré však odíde do prázdna, a preto sa divák začne obzerať za pointov. (31.05.2012)

Brzy je jasné, že o dva dvanáctileté kluky tu vůbec nejde. Ti jsou jen pozorovateli toho, jak hrozně se k sobě chovají postavy dospělých - ubližují si, bojují o moc..., jenže divákovi nikdo absolutně nevysvětlí jejich motivaci. Ve scénáři chybí jakýkoli náznak toho, co se mezi nimi dřív stalo, jaký mají vztah a o co jim všem vlastně jde. Kvůli tomu film působí jako plácnutí do vody, provokativní výkřik, ale bez pointy. Škoda, protože technicky to na absolventský film rozhodně není špatné. (01.04.2012)

Tři dospělí lidé v jednom panelákovém bytě; kdysi, kdesi; v noci, v níž se něco láme (,,Nejklidnější Silvestr za spoustu let, člověk neví, jestli nemá spíš mít strach z toho, jaký je všude klid."). Tři (resp. čtyři) lidé, jejich milostné hrátky a dva malí kluci, co to všechno jen pozorují. Náhodou? Schválně? Jejich přítomnost neustále diváka vytrhuje z klidu a nutí se ho ptát, co to má znamenat. Příliš mladá noc je film, který stojí a padá s navozením určité dekadentní mlhavé atmosféry. A tu se daří držet, snad jen příchod policisty mě příliš nepotěšil, i když umocnil absurdní vyznění filmu (nabízí se srovnání s požárníky, co přicházejí na návštěvu v díle Eugena Ionesca). Z mého pohledu ale trochu narušil intimní atmosféru mezi ústřední trojicí (pěticí), kterou mě bavilo sledovat - i díky angažování senzačních herců z mého milovaného ex-divadla Komedie Martina Pechláta s Jiřím Černým. Možná stálo za to nechat jen jejich příběh a film zkrátit tak na 40 minut, nedělat z něj celovečerák za každou cenu. Ale to je jen malá výtka, jinak je Příliš mladá noc (spolu s Aloisem Nebelem) příjemným příslibem, že se nová generace mladých filmových tvůrců už nespokojuje s křečí a trapností a hledá cesty ke svébytnému uměleckému vyjádření. (04.08.2012)